0,00 %
Bc. Barbora Hromádko starostka obce, věk: 39 let
Miroslav Hromádko podnikatel, věk: 41 let
František Ježek podnikatel, věk: 43 let
Vladimír Hanus DiS. podnikatel, věk: 48 let
Štěpán Šnajberk mechanik, věk: 38 let
Ing. Tomáš Kachlík učitel, věk: 57 let
Lucie Výborná Lamberská bankéřka, věk: 45 let
Soňa Tamchynová učitelka v mateřské škole, věk: 37 let
František Krzák montér klimatizačních zařízení, věk: 49 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Rozhovicích rozhodnou voliči v komunálních volbách 2026 o budoucí podobě místní samosprávy a obsazení obecního zastupitelstva. Obec s historií sahající podle písemných pramenů až do roku 1131 se vyznačuje poměrně mladým složením obyvatelstva, kde děti do čtrnácti let tvoří přes šestnáct procent populace.
Vedle pohledu na nadcházející hlasování do zastupitelstva text přináší také ohlédnutí za minulými volebními kláními různých úrovní, od sněmovních až po prezidentské.
V roce 2022 se o přízeň voličů v obci ucházela dvě volební uskupení. Většinu hlasů získalo sdružení SNK I., které podpořilo 65,47 % hlasujících (491 hlasů). Druhá kandidátní listina SNK II. pak oslovila 34,53 % voličů, což v přepočtu znamenalo 259 hlasů.
Kontext obecního hlasování v rámci celého regionu nabízí krajský přehled pro komunální volby v Pardubickém kraji, přičemž podrobnější situaci v sousedství zachycují také výsledky v chrudimském okrese.
Když v zemi proběhly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, na prvním místě skončilo hnutí ANO se ziskem 38,06 % (59 hlasů). Stejně jako v celém Česku, kde toto hnutí zvítězilo s 34,51 %, se i v této vsi stalo nejúspěšnější formací. Druhá pozice připadla koalici SPOLU s 18,70 % (29 hlasů), za níž následovala kandidátka MOTO, pro kterou se rozhodlo 14,19 % voličů (22 hlasů). Další hlasy obdržela SPD (8,38 %, 13 hlasů), hnutí STAN (7,74 %, 12 hlasů), PIRÁTI (5,80 %, 9 hlasů), formace STAČILO! (3,22 %, 5 hlasů) a po dvou hlasech ČSSD a ŠVÝC. DEM. (shodně 1,29 %), zatímco uskupení PŘÍSAHA získalo 1 hlas (0,64 %).
Při předchozím sněmovním měření sil v roce 2021 byla situace odlišná, neboť zvítězila koalice SPOLU s 24,46 % (34 hlasů), což rovněž odpovídalo celostátnímu prvnímu místu (27,79 %). Hnutí ANO tehdy obdrželo 20,14 % (28 hlasů) a SPD skončila v těsném závěsu s 19,42 % (27 hlasů). Zdejší souhrnný vývoj zachycují sněmovní volby v Rozhovicích, zatímco celkový stav v okolí shrnují data za parlamentní volby na Chrudimsku a souhrnná krajská statistika pro hlasování v Pardubickém kraji.
Během ledna 2023 se pozornost zaměřila na prezidentské volby. V úvodním kole dal největší počet voličů hlas Andreji Babišovi, který obdržel 39,15 % (65 hlasů). Na druhém místě skončil Petr Pavel se ziskem 33,73 % (56 hlasů). Třetí příčku obsadila Danuše Nerudová s 12,04 % (20 hlasů), následována Markem Hilšerem (5,42 %, 9 hlasů), Jaroslavem Baštou (4,81 %, 8 hlasů), Pavlem Fischerem (3,01 %, 5 hlasů), Tomášem Zimou (1,20 %, 2 hlasy) a Karlem Divišem (0,60 %, 1 hlas).
Rozhodující druhé kolo přineslo duel, v němž Andrej Babiš získal 51,78 % (87 hlasů), zatímco Petr Pavel obdržel 48,21 % (81 hlasů). Místní výsledky v souvislostech shrnují prezidentské volby v Rozhovicích, přičemž regionální pohled nabízejí čísla za volbu hlavy státu na Chrudimsku a také širší krajský přehled pro prezidentské hlasování v Pardubickém kraji.
Na podzim 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž mezi místními voliči výrazně bodovalo hnutí ANO se ziskem 53,12 % (34 hlasů). Druhé místo obsadila formace 3PK-Pro pros. PaK, pro kterou hlasovalo 18,75 % voličů (12 hlasů), a třetí skončila Koalice pro PaK s 12,50 % (8 hlasů). Po dvou hlasech (shodně 3,12 %) získaly subjekty STAN, STAČILO! a ODS+TOP 09, zatímco po jednom hlase (1,56 %) připadlo uskupením DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT, SPD+Trikol+PRO, Piráti a REFERENDUM.
Detailní záznam o tom, jak dopadly krajské volby v Rozhovicích, doplňuje pro srovnání se sousedními obcemi přehled za krajské volby na Chrudimsku.
Tato obec leží v nadmořské výšce 259 metrů a rozkládá se na ploše 4,7 km². První písemná zmínka o Rozhovicích pochází z roku 1131. Podle údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 326 obyvatel, přičemž sčítání v roce 2021 napočítalo 97 domů. Z demografického hlediska zaznamenalo sídlo v roce 2024 kladný vývoj: celkový přírůstek činil 14 obyvatel, k čemuž přispěl přirozený přírůstek 2 osob a zejména kladné migrační saldo ve výši 12 osob. Poštovní směrovací číslo obce je 538 03 a samospráva provozuje své oficiální webové stránky obce.
Mezi památkově chráněné objekty, které eviduje Národní památkový ústav, patří místní kostel sv. Petra a Pavla. Jedná se o venkovský jednolodní, původně středověký kostel upravovaný v baroku a zakončený historizující přestavbou na konci 19. století, který společně s ohradní zdí a přístupovým schodištěm vytváří dominantu zástavby.
Věková struktura obyvatel při sčítání v roce 2021 ukázala, že děti ve věku 0 až 14 let tvořily 16,2 % populace (v celé zemi 12,9 %), produktivní věk 15 až 64 let zastupovalo 69,8 % lidí (v ČR 69,7 %) a skupina 65 let a starších představovala 14 % obyvatel (republikový průměr činil 17,4 %). V otázce náboženského vyznání se v témže roce 46,3 % obyvatel přihlásilo k variantě bez vyznání (v ČR 47,8 %), věřících bylo 12,2 % (naproti 22,2 % v celé zemi) a 41,5 % dotázaných údaj neuvedlo (oproti 30,1 % v celorepublikovém průměru).
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 59,45 %, což bylo znatelně více než celorepublikový průměr 46,07 %.
V jiných typech voleb se ochota přistoupit k volebním urnám lišila. Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo volit 69,96 % zapsaných voličů, tedy mírně nad celostátním průměrem 68,95 %, zatímco v roce 2021 byla účast 64,95 % téměř shodná s republikovým údajem 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 73,25 % oprávněných občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast vystoupala na 75,68 % (v ČR 70,25 %). Naopak krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 28,19 %, což zaostalo za celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
