Komunální volby 2026 v obci Ruda: přehled a souvislosti
V obci Ruda rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místního zastupitelstva. Podle údajů ze sčítání lidu se zde polovina obyvatel hlásí k věřícím, což představuje mimořádně vysoký podíl v porovnání s celostátním průměrem.
Tento článek přináší ucelený pohled na to, jak místní lidé rozhodovali v minulých letech u obecních voleb i při hlasováních celostátního významu. Vedle vývoje na radnici nabízí také shrnutí výsledků ze sněmovních, prezidentských i krajských klání.
Rozhodování o místním zastupitelstvu
V obecních volbách v roce 2022 voliči vybírali z jednotlivých osobností na kandidátní listině. Nejvíce hlasů obdržel Jan Žák, pro kterého hlasovalo 150 voličů (12,59 %). Druhé nejvyšší podpory dosáhl Karel Dvořák se 136 hlasy (11,42 %), následovaný Zdeňkem Pelánkem se 122 hlasy (10,24 %) a Martinem Hladíkem, jenž získal 117 hlasů (9,82 %).
V pořadí dále následovali Jaromír Března s 106 hlasy (8,90 %) a Petr Caha, který obdržel 100 hlasů (8,40 %). Širší pohled na hlasování v regionu nabízí přehled za okres Žďár nad Sázavou a zájemci mohou porovnat situaci také s celkovými čísly v celém Kraji Vysočina.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Když se v roce 2025 konaly volby do Poslanecké sněmovny, nejvíce hlasů získala koalice SPOLU, kterou podpořilo 90 voličů (41,47 %). Druhé hnutí ANO zaznamenalo 51 hlasů (23,50 %) a hnutí STAN volilo 29 občanů (13,36 %). Zatímco v obci s náskokem vedla koalice SPOLU, na celostátní úrovni zvítězilo hnutí ANO s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
Také o čtyři roky dříve, v roce 2021, zde koalice SPOLU dosáhla prvenství se ziskem 86 hlasů (41,34 %), na druhém místě skončila koalice Piráti+STAN s 41 hlasy (19,71 %) a třetí bylo hnutí ANO s 31 hlasy (14,90 %). V celé republice tehdy koalice SPOLU dosáhla 27,79 % a hnutí ANO obdrželo 27,12 %. Kompletní výsledky zachycují sněmovní volby v obci Ruda. Regionální souvislosti dokumentují data pro okres Žďár nad Sázavou a k tomu přehledné srovnání za celé území Kraje Vysočina.
Přímá volba prezidenta republiky
V roce 2023 se uskutečnily prezidentské volby, v jejichž prvním kole získal nejvíce hlasů Petr Pavel, jemuž dalo hlas 73 voličů (34,11 %). Druhý Andrej Babiš obdržel 46 hlasů (21,49 %), třetí Pavel Fischer 35 hlasů (16,35 %) a Danuše Nerudová oslovila 34 voličů (15,88 %).
Ve druhém kole Petr Pavel své prvenství potvrdil ziskem 147 hlasů (69,33 %), zatímco Andrej Babiš získal 65 hlasů (30,66 %). Podrobný přehled hlasování přinášejí prezidentské volby v obci Ruda. Okolní vývoj v regionu ukazují výsledky na území okresu Žďár nad Sázavou a podrobné údaje za celý Kraj Vysočina.
Volby do krajského zastupitelstva
V roce 2024 proběhly krajské volby, ve kterých místní voliči odevzdali nejvíce hlasů KDU-ČSL, konkrétně 30 hlasů (26,31 %). Následovalo hnutí ANO s 27 hlasy (23,68 %) a uskupení Společně se Starosty s 22 hlasy (19,29 %).
Čtvrté místo obsadilo uskupení STAN PRO VYS, které získalo 11 hlasů (9,64 %). Přehled o rozdělení hlasů nabízejí krajské volby v obci Ruda, přičemž širší regionální data zachycuje souhrn pro okres Žďár nad Sázavou.
Charakteristika obce a pamětihodnosti
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1353. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2024 zde žilo 416 obyvatel, přičemž k roku 2021 se v katastru o rozloze 13 kilometrů čtverečních nacházelo 150 domů. Vesnice leží v nadmořské výšce 565 metrů a pro poštovní doručování slouží PSČ 594 01. V roce 2024 činil přirozený přírůstek 6 obyvatel a saldo migrace dosáhlo hodnoty -4, což vedlo k celkovému přírůstku 2 osob. Aktuální dění a úřední informace zveřejňuje samospráva na oficiálním webu obce Ruda.
Z demografických zjištění ČSÚ za rok 2021 vyplývá, že děti do 14 let tvořily 12,7 % obyvatelstva (v celé ČR 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 70,2 % (v ČR 69,7 %) a senioři od 65 let tvořili 17,1 % (v republice 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 50 % obyvatel označilo za věřící (v ČR 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 19,9 % (v ČR 47,8 %) a 30,1 % lidí otázku nezodpovědělo (stejně jako v celorepublikovém průměru 30,1 %).
Kulturní dědictví evidované Národním památkovým ústavem zastupuje mimo jiné smírčí kříž z roku 1852 stojící na severním okraji u silnice na Velké Meziříčí, který nese reliéf latinského kříže zakončeného perlami a upomíná na tragickou událost. V krajině zaujmou také zděná trojboká boží muka z 19. století situovaná u cesty do Jabloňova.
Volební účast při jednotlivých hlasováních
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 62,38 %, čímž výrazně převýšila celorepublikovou hodnotu 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 66,77 % zapsaných voličů, což bylo o něco méně než celostátních 68,95 %, zatímco v roce 2021 činila místní účast 66,35 % oproti 65,43 % v republice. V prezidentské volbě v roce 2023 odevzdalo hlas v prvním kole 68,47 % oprávněných voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 69,16 % (v celé zemi 70,25 %). V krajských volbách roku 2024 se volební účast vyšplhala na 35,51 %, což bylo více než celorepublikový průměr 32,91 %.
