Komunální volby 2026 v Libři: souvislosti a volební přehled
V obci Libeř určí nadcházející komunální volby v roce 2026 nové složení obecního zastupitelstva. Obec se vyznačuje poměrně mladou věkovou strukturou, kdy podíl obyvatel ve věku 65 a více let dosahoval v roce 2021 pouhých 13,3 %, což ji řadilo na 5476. místo z 6254 hodnocených sídel v republice.
Vedle místní samosprávy se zdejší obyvatelé pravidelně zapojují také do hlasování o celostátním a krajském uspořádání, jejichž historické výsledky doplňují celkový pohled na politické dění v regionu.
Hlasování o složení obecního zastupitelstva
Při obecních volbách v roce 2022 se v obci představila jediná kandidátní listina. Uskupení s názvem SNK Libeř - Libeň získalo všech 2203 odevzdaných hlasů, což znamenalo stoprocentní zisk mandátů v zastupitelstvu.
Pro srovnání s okolními obcemi je k dispozici souhrnný přehled za okres Praha-západ, který zachycuje výsledky z celého nejbližšího regionu. Širší krajský kontext nabízí samostatná stránka mapující hlasování ve Středočeském kraji.
Volby do Poslanecké sněmovny
Celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci odlišné pořadí na prvním místě než v celorepublikovém průměru. Zatímco v celé zemi zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 %, v Libři byla nejúspěšnější koalice SPOLU, která obdržela 28,40 % hlasů (263 voličů). Hnutí ANO zde skončilo druhé s 23,65 % (219 hlasů), třetí pozici obsadilo hnutí STAN se 17,49 % (162 hlasů), čtvrtí byli PIRÁTI s 10,58 % (98 hlasů) a páté hnutí MOTO s 9,50 % (88 hlasů). Pětiprocentní hranici překročila ještě SPD s 5,18 % (48 hlasů), pod ní pak zůstaly formace STAČILO! s 2,37 % (22 hlasů), PŘÍSAHA s 1,83 % (17 hlasů), GENERACE s 0,43 % (4 hlasy) a KČ s 0,21 % (2 hlasy).
Koalice SPOLU dominovala i při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021, kdy zde obdržela 36,48 % (305 hlasů). Na druhém místě tehdy skončila koalice Piráti+STAN se ziskem 24,04 % (201 hlasů) a třetí skončilo hnutí ANO s 18,77 % (157 hlasů). Následovala SPD se 7,05 % (59 hlasů), hnutí PŘÍSAHA se 4,42 % (37 hlasů), ČSSD s 2,39 % (20 hlasů), TSS se 2,27 % (19 hlasů) a KSČM se 2,03 % (17 hlasů). Místní výsledky přináší stránka pro sněmovní volby v Libři, zatímco celkový přehled z celého okresu shrnují parlamentní volby na Praze-západ a situaci v širším měřítku zachycují sněmovní výsledky Středočeského kraje.
Přímá volba prezidenta republiky
V prvním kole, které v lednu 2023 zahájilo prezidentské volby, obdržel nejvíce hlasů Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 48,44 % voličů (421 hlasů). Druhé místo obsadil Andrej Babiš se ziskem 23,47 % (204 hlasů) a třetí skončila Danuše Nerudová s 14,61 % (127 hlasů). Další hlasy získali Pavel Fischer (7,01 %, 61 hlasů), Marek Hilšer (1,95 %, 17 hlasů), Jaroslav Bašta (1,95 %, 17 hlasů), Karel Diviš (1,61 %, 14 hlasů) a Tomáš Zima (0,92 %, 8 hlasů).
Ve druhém kole Petr Pavel své prvenství potvrdil ziskem 73,57 % (657 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 26,42 % (236 hlasů). Kompletní čísla z obou kol přináší stránka pro prezidentskou volbu v Libři, data za celý okres pokrývají prezidentské volby na Praze-západ a pohled na region jako celek nabízejí výsledky prezidenta ve středních Čechách.
Krajské zastupitelstvo a regionální preference
V roce 2024 proběhly krajské volby, ve kterých v obci zvítězilo hnutí STAN s podporou 35,71 % (135 hlasů). Na druhém místě skončilo hnutí ANO, které obdrželo 29,10 % (110 hlasů), a třetí byla koalice SPOLU s 19,57 % (74 hlasů). Přes pětiprocentní hranici se dostalo ještě uskupení SPD+Trikol+PRO s 6,08 % (23 hlasů), naopak pod ní skončili Piráti s 3,43 % (13 hlasů), uskupení STAČILO! s 2,64 % (10 hlasů) a shodně po 1,05 % (4 hlasy) zaznamenala koalice Zelení+SEN 21 a formace mimozemstani.eu.
Zájemci o podrobné údaje mohou navštívit přehled pro krajské volby v Libři, zatímco širší kontext okolních měst a vsí zprostředkovává krajské hlasování na Praze-západ.
Základní charakteristika a demografie obce
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320. Sídlo se rozkládá na ploše 13,6 kilometru čtverečních v nadmořské výšce 302 metrů a poštovní doručování zde obsluhují směrovací čísla 252 41 a 254 01. V roce 2024 zde podle údajů Českého statistického úřadu žilo 1630 obyvatel. V témže roce dosáhl celkový přírůstek 7 osob, přičemž přirozený přírůstek činil 4 obyvatele a saldo migrace přineslo navíc 3 přistěhované. Podle sčítání lidu z roku 2021 se na území obce nacházelo 483 domů.
Věková struktura obyvatelstva v roce 2021 zahrnovala 14,1 % dětí do 14 let (celorepublikový průměr činil 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let tvořil 72,6 % populace (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let představovali 13,3 % (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 55,9 % místních označilo jako bez vyznání (v celé zemi 47,8 %), věřících bylo 16,4 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 27,7 % obyvatel kolonku nevyplnilo (celostátně 30,1 %).
Místní stavební památky eviduje Národní památkový ústav. Patří mezi ně kostel sv. Jiljí, jednolodní orientovaná stavba na obdélném půdoryse z druhé poloviny 14. století s žebrovou klenbou v odsazeném kněžišti a hranolovou sanktusní věžičkou. Pozoruhodnou technickou stavbou je také kamenný dvouobloukový silniční most se segmentovými oblouky postavený v roce 1855.
Účast voličů v jednotlivých hlasováních
Komunální volby v roce 2022 zaznamenaly účast 31,28 % oprávněných voličů. Tento zájem byl výrazně nižší než celorepublikový průměr, který dosáhl 46,07 %.
U ostatních typů voleb byla návštěvnost volebních místností podstatně vyšší. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 volit 77,07 % oprávněných voličů (celorepublikově 68,95 %) a v roce 2021 činila účast 74,31 % (v ČR 65,43 %). V prezidentských volbách roku 2023 hlasovalo v prvním kole 75,98 % voličů oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole účast stoupla na 78,58 %, zatímco celostátní hodnota představovala 70,25 %. Při volbách do krajského zastupitelstva v roce 2024 byla účast 32,22 %, což se téměř shodovalo s celorepublikovým průměrem 32,91 %.
