Komunální volby 2026 v Hroznětíně: přehled a souvislosti
V Hroznětíně se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o tom, které osobnosti a politická uskupení zasednou v městském zastupitelstvu. Město má kořeny doložené již od roku 1213, což z něj činí sídlo s více než osmisetletou historií.
Volební klání na lokální úrovni tradičně poutá pozornost obyvatel, neboť přímo určuje směřování městské samosprávy. Vedle místního hlasování však stojí za pozornost také to, jakým způsobem se v tomto městě vyvíjely preference při výběru poslanců, hlavy státu či krajských zastupitelů.
Předchozí hlasování o složení městského zastupitelstva
Hlasování v roce 2022 přineslo jednoznačný výsledek pro sdružení SNK I., s podporou hnutí V.p.k, které si připsalo 72,54 % hlasů. Druhé místo obsadilo uskupení SNK-NÁŠ HROZNĚTÍN, pro něž se vyslovilo 25,30 % voličů. Zbývající subjekty zůstaly daleko za nimi, když Komunistická str.Čech a Moravy získala 1,83 % a uskupení Společně pro Hroznětín obdrželo 0,33 % hlasů.
Místní voliči svým rozhodováním vytvářejí mozaiku celého regionu, jehož souhrnný obraz nabízejí komunální volby na Karlovarsku. Širší kontext pak poskytuje celokrajský pohled zachycující hlasování v Karlovarském kraji. Starší hlasování v samotném městě zachycují odkazy níže.
Souboj o mandáty do Poslanecké sněmovny
Při celostátním měření sil, kterým jsou volby do Poslanecké sněmovny, zvítězilo v roce 2025 hnutí ANO se ziskem 37,14 % hlasů. Stejně jako v celé republice, kde toto hnutí dosáhlo na 34,51 %, se i v Hroznětíně postavilo do čela pelotonu. Na dalších místech skončila koalice SPOLU se 14,18 %, hnutí STAN s 11,98 % a hnutí SPD, které získalo 11,43 % hlasů. Uskupení MOTO obdrželo 9,69 % a PIRÁTI si připsali 6,86 % hlasů.
Výsledky z roku 2021 ukazovaly poněkud odlišné rozložení sil, ačkoli i tehdy zde vyhrálo hnutí ANO s 26,53 % před koalicí SPOLU, která měla 18,04 %, a hnutím SPD se 17,07 %. V celostátním měřítku přitom v roce 2021 zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %. Kompletní přehled nabízí stránka pro parlamentní volby v Hroznětíně, přičemž regionální data shrnuje přehled za okres Karlovy Vary i krajské výsledky za celý Karlovarský kraj.
Volba prezidenta republiky a obrat mezi koly
V roce 2023 přilákaly pozornost občanů prezidentské volby. V úvodním kole získal největší podporu Andrej Babiš se ziskem 36,78 % hlasů, zatímco Petr Pavel obdržel 31,30 %. Třetí skončila Danuše Nerudová s 12,66 % a čtvrtý Jaroslav Bašta s 8,47 % hlasů. Druhé kolo však přineslo změnu pořadí, když Petr Pavel získal 51,39 % hlasů (535 voličů) a předstihl Andreje Babiše, který obdržel 48,60 % (506 voličů).
Vývoj v obou kolech dokumentují přímo prezidentské volby v Hroznětíně. Zájemci o širší souvislosti mohou nahlédnout na výsledky v okrese Karlovy Vary a stejně tak na data za území celého Karlovarského kraje.
Rozdělení hlasů v krajském zastupitelstvu
V roce 2024 se konaly krajské volby. V místních volebních místnostech přesvědčivě zvítězilo uskupení VOK se ziskem 42,97 % hlasů. Druhé skončilo hnutí ANO, které obdrželo 27,28 %, a třetí pozici obsadilo hnutí STAN se 6,69 % hlasů. Uskupení SPD+Trikolora oslovilo 4,41 % voličů.
Detailní pohled na hlasování nabízí stránka pro krajské volby v Hroznětíně. Jak dopadlo hlasování v okolních městech a obcích, ukazuje přehled za celý okres Karlovy Vary.
Základní portrét města a jeho obyvatel
Hroznětín je město rozkládající se na ploše 23,8 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 449 metrů, kterému náležejí poštovní směrovací čísla 362 33 a 363 01. V roce 2021 zde podle zjištění, která publikoval Český statistický úřad, stálo 388 domů. Z demografických záznamů ČSÚ za rok 2024 vyplývá, že město čítalo 2 162 obyvatel a zaznamenalo celkový přírůstek o 55 osob; ačkoliv přirozený přírůstek činil -2, úbytek spolehlivě převážilo kladné saldo migrace dosahující 57 osob.
V roce 2021 tvořily děti do 14 let 13,9 % populace (celorepublikový průměr činil 12,9 %), obyvatelé ve věku 15 až 64 let zastupovali 69,9 % (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let představovali 16,2 % (v ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k lidem bez vyznání přihlásilo 58,3 % obyvatel (celostátně 47,8 %), věřících bylo 10,1 % (celostátně 22,2 %) a zbývajících 31,6 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Informace o chodu samosprávy zveřejňuje oficiální web města.
Mezi významné pamětihodnosti evidované Národním památkovým ústavem patří původně románský kostel sv. Petra a Pavla z roku 1217, přestavěný v první polovině 18. století do barokní podoby, a také areál starobylého židovského hřbitova na severním okraji zástavby s náhrobky ze 17. až 20. století.
Účast voličů u volebních uren
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 51,49 %, což bylo více než celostátní průměr činící 46,07 %. Obyvatelé tak projevili o sestavení místní správy vyšší zájem, než odpovídalo celorepublikovému standardu.
U ostatních typů hlasování se ochota přijít k urnám lišila podle charakteru voleb. Sněmovní volby zaznamenaly v roce 2021 účast 58,19 % (v celé ČR 65,43 %) a v roce 2025 stoupla na 62,97 % (v republice 68,95 %). Prezidentská volba v roce 2023 přivedla v prvním kole k urnám 61,41 % voličů oproti 68,24 % celostátně, přičemž ve druhém kole účast vzrostla na 63,70 % při celorepublikovém průměru 70,25 %. V krajských volbách roku 2024 naopak město s účastí 36,40 % překonalo celorepublikový průměr, který dosáhl 32,91 %.