Komunální volby 2026 ve Vracově: přehled a souvislosti
Ve Vracově určí nadcházející komunální volby nové složení městského zastupitelstva a rozhodnou o budoucím vedení radnice. Historie tohoto jihomoravského sídla sahá hluboko do minulosti, neboť první dochovaná písemná zmínka pochází již z roku 1201. Město patří do okresu Hodonín.
Poslední komunální volby přinesly těsné klání na čele, ve sněmovních i prezidentských volbách se pak pořadí prvních dvou míst mezi jednotlivými hlasováními měnilo. Následující přehled shrnuje dosavadní hlasování a zasazuje je do širšího rámce.
Rozdělení sil v obecním zastupitelstvu
Hlasování v roce 2022 přineslo ve městě vyrovnané výsledky, v nichž se na čele usadilo uskupení Změna pro Vracov se ziskem 23,95 % hlasů. V těsném závěsu skončilo Sdružení nezávislých kandidátů, které obdrželo 23,48 % hlasů. Třetí příčku obsadilo sdružení Vracovjáci pro Vracovjáky s podporou 21,75 %, následované formací SPOLEČNĚ, pro niž hlasovalo 15,92 % voličů. Pětiprocentní hranici překročily ještě KDU-ČSL s výsledkem 7,61 % a Komunistická str.Čech a Moravy se ziskem 7,28 %.
Širší pohled na situaci v celém regionu nabízí souhrn za komunální volby na Hodonínsku, přičemž krajský kontext zachycují komunální volby v Jihomoravském kraji. Níže uvedený přehled nabízí pohled do předchozích volebních období přímo v obci.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Volební klání, jímž vrcholily volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, ovládlo ve městě hnutí ANO, které obdrželo 36,39 % hlasů. Stejně jako v celorepublikovém měřítku, kde toto hnutí zvítězilo s 34,51 %, si i zde připsalo prvenství. Druhá skončila koalice SPOLU s 21,22 % (v celé ČR 23,36 %) a třetí hnutí SPD s 10,57 % (celostátně 7,78 %). Následovala hnutí STAN s 9,37 %, strana PIRÁTI se 6,94 %, formace MOTO se ziskem 6,66 % a uskupení STAČILO!, jež získalo 5,02 %. Zbývající hlasy si rozdělily JASAN (1,43 %), hnutí PŘÍSAHA (0,87 %) a formace MZH (0,35 %).
Oproti předchozímu hlasování v roce 2021 nastal posun v pořadí. Tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,46 % hlasů těsně před hnutím ANO, jež získalo 26,41 %, zatímco celostátně slavila koalice SPOLU úspěch s 27,79 % před ANO s 27,12 %. Třetí pozici tehdy obsadilo hnutí SPD (12,94 %) následované koalicí Piráti+STAN (12,07 %), dále KSČM (4,70 %), hnutím PŘÍSAHA (4,53 %), ČSSD (3,61 %), stranou Moravané (3,09 %) a formací TSS (2,26 %). Podrobnosti o hlasování ukazuje stránka pro sněmovní volby ve Vracově, přičemž regionální čísla přinášejí přehledy pro sněmovní volby na Hodonínsku i celokrajské hlasování do Sněmovny v kraji.
Obrat ve volbě hlavy státu
Když se v roce 2023 konaly prezidentské volby, přineslo úvodní kolo vítězství Andreji Babišovi, který obdržel 38,68 % hlasů. Druhý skončil Petr Pavel se ziskem 27,96 % a třetí Danuše Nerudová s 15,21 %. Jaroslav Bašta oslovil 6,39 % voličů, Pavel Fischer 5,90 %, Marek Hilšer 3,15 %, Karel Diviš 2,02 % a Tomáš Zima 0,64 %.
V rozhodujícím druhém kole nastal obrat a Petr Pavel zvítězil se ziskem 50,76 % hlasů (1 253 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 49,23 % hlasů (1 215 hlasů). Kompletní obraz nabízí stránka věnovaná prezidentským volbám ve Vracově, přičemž okresní souhrn poskytují výsledky volby na Hodonínsku a krajská data shrnují prezidentské volby v kraji.
Pohled na krajské volby
Zatím poslední krajské volby proběhly v roce 2024 a ve městě při nich zvítězilo hnutí ANO se ziskem 36,47 % hlasů. Druhé místo připadlo koalici SPOLU, pro niž hlasovalo 28,95 % voličů. Na třetí pozici se umístilo uskupení SPD+Tri+PRO+Svo s 9,86 % hlasů.
Další hlasy směřovaly ke koalici STAN PRO JM (8,86 %) a formaci STAČILO! (6,78 %). Pod pěti procenty zůstali Piráti (2,89 %), uskupení ZA MORAVU! (1,80 %), NESTR. PRO JM (1,44 %) a hnutí PŘÍSAHA (1,35 %). Místní výsledky přehledně zachycuje odkaz na krajské volby ve Vracově, zatímco okresní souvislosti přinášejí krajské volby na Hodonínsku.
Profil města a jeho obyvatelé
Město Vracov leží v nadmořské výšce 195 metrů a rozkládá se na ploše 44,4 km². K roku 2024 zde podle informací Českého statistického úřadu žilo 4 496 obyvatel. V roce 2021 se na území města nacházelo 1 589 domů a poštovní směrovací číslo je stanoveno na 696 42. Demografický vývoj za rok 2024 zaznamenal přirozený úbytek obyvatelstva o 14 osob, který byl částečně tlumen kladným saldem migrace ve výši +8 osob, což ve výsledku vedlo k celkovému přírůstku -6 obyvatel.
Kulturní dědictví města eviduje Národní památkový ústav, mezi jehož památkově chráněné objekty patří areál kostela sv. Vavřince se dvěma sochami, jehož jádro pochází ze 13. století, i drobná klasicistní kaplička sv. Anny představující hodnotnou lidovou sakrální stavbu. Sčítání lidu z roku 2021 doložilo věkovou skladbu místních obyvatel: děti ve věku 0 až 14 let tvořily 12,8 % (celorepublikově 12,9 %), produktivní generace od 15 do 64 let představovala 69,8 % (v ČR 69,7 %) a lidé od 65 let výše tvořili 17,4 % (v celé zemi shodně 17,4 %). Z pohledu náboženského vyznání se v témže roce 37,5 % obyvatel označilo za věřící (celostátně 22,2 %), 36,2 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %) a 26,3 % respondentů údaj neuvedlo (v celém Česku 30,1 %). Informace o městské samosprávě zveřejňují oficiální stránky města.
Účast voličů při hlasování
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 48,35 %, což převýšilo celostátní průměr těchto voleb, který činil 46,07 %. Místní voliči tak projevili o sestavení zastupitelstva mírně vyšší zájem než voliči v celé České republice.
V parlamentních volbách roku 2025 přišlo k urnám 68,97 % zapsaných voličů, což bylo v těsném souladu s celorepublikovým údajem 68,95 %, zatímco ve sněmovním hlasování v roce 2021 dosáhla účast 62,56 % při celostátním průměru 65,43 %. Během volby prezidenta v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 67,62 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 67,70 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách 2024 se pak volební účast zastavila na 30,36 %, zatímco průměr za celou zemi představoval 32,91 %.
