Komunální volby 2026 v Holicích: přehled a souvislosti
Ve východočeském městě Holice se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o novém složení zastupitelstva a dalším směřování radnice. Tato lokalita je proslulá jako rodiště slavného cestovatele doktora Emila Holuba, jehož odkaz zde dodnes připomíná muzeum i pomník. Dnes v něm žije více než šest tisíc obyvatel.
Zdejší voliči se pravidelně scházejí nejen při výběru místních zastupitelů, ale aktivně hlasují i v dalších typech voleb, jejichž výsledky a souvislosti si můžete podrobně projít níže. Odkazy směřující na minulé výsledky a regionální přehledy nabízejí ucelený obrázek o politické mapě této části regionu.
Pohled do historie soubojů o holickou radnici
Při posledním rozhodování o vedení města v roce 2022 se největší přízni voličů těšilo vítězné uskupení PRO Holice, které získalo výrazný podíl 41,66 % hlasů. Na druhé pozici s výsledkem 24,72 % skončilo sdružení 3PK - Pro město Holice. Třetí místo s 18,23 % obsadili zástupci kandidátky Soukr. a nezáv., sport a kult., přičemž čtyřlístek úspěšných stran uzavřela Občanská demokratická strana se ziskem 15,39 %.
Pokud vás zajímají výsledky v širším regionálním kontextu, můžete se podívat na souhrnné údaje pro okres Pardubice, kde se detailně mapuje volební chování sousedních obcí. Prozkoumat lze také situaci v rámci celého regionu, kterou přehledně zobrazují data pro Pardubický kraj jako celek.
Jak se ve městě volilo do Poslanecké sněmovny
Při celostátním hlasování do dolní komory Parlamentu, kterým jsou volby do Poslanecké sněmovny, se místní výsledky v roce 2025 blížily celorepublikovým. V roce 2025 si nejvíce hlasů odneslo hnutí ANO, které získalo 34,36 %, což téměř přesně odpovídá celostátnímu výsledku 34,51 %. Na druhé příčce skončila koalice SPOLU s podporou 22,96 % místních voličů, zatímco celorepublikově obdržela 23,36 %. Další pozice obsadilo hnutí STAN se ziskem 10,36 % a subjekt MOTO, který oslovil 8,65 % hlasujících. Do první pětky se v této lokalitě probojovalo ještě hnutí SPD, které si připsalo 8,22 % hlasů.
Předchozí parlamentní klání v roce 2021 přineslo mírně odlišné rozložení sil, když zvítězila koalice SPOLU se ziskem 28,51 % hlasů před druhým hnutím ANO, které tehdy obdrželo 25,77 %. Pokud chcete sledovat nejnovější politický vývoj, doporučujeme navštívit stránku pro parlamentní volby v obci. K dispozici jsou také souhrnné statistiky, které nabízí celý okres Pardubice, případně se můžete podívat na data za celý Pardubický kraj.
Prezidentské volby a souboj o Hrad
Volba hlavy státu stabilně přitahuje obrovskou pozornost veřejnosti. Když se naposledy konaly prezidentské volby v roce 2023, v prvním kole zde zvítězil Petr Pavel se ziskem 36,21 % hlasů. Těsně za ním se umístil Andrej Babiš, kterého podpořilo 32,65 % hlasujících. Třetí příčku s výrazným odstupem obsadila Danuše Nerudová, pro kterou se rozhodlo 13,70 % místních občanů.
Ve druhém kole se pak duel zúžil na dva nejsilnější kandidáty, přičemž Petr Pavel svou pozici ještě posílil a zvítězil se ziskem 59,05 % hlasů oproti 40,94 %, které obdržel Andrej Babiš. Kompletní data a vývoj naleznete na stránce pro prezidentské volby v obci. Regionální pohled pak zprostředkovává celý okres Pardubice, popřípadě můžete porovnat data, která nabízí kompletní Pardubický kraj.
Krajské volby a rozhodování o regionu
Na regionální úrovni se zájmy občanů projevily v roce 2024, kdy proběhly krajské volby do zastupitelstva. Jasným vítězem se stalo hnutí ANO, které obdrželo 34,28 % hlasů. Druhou nejúspěšnější formací bylo uskupení 3PK-Pro pros. PaK se ziskem 17,44 % a třetí místo obsadila Koalice pro PaK, která oslovila 13,56 % hlasujících.
Zda se tyto trendy shodují s celkovým vývojem, můžete prozkoumat přes odkaz pro krajské volby v obci. Pro porovnání chování voličů v sousedních lokalitách je k dispozici odkaz na celý okres Pardubice.
Portrét a charakteristika města s kostelem svatého Martina
Holice se poprvé písemně připomíná v roce 1336. Rozkládá se na ploše 19,7 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 244 metrů a pro doručování pošty slouží poštovní směrovací číslo 534 01. V roce 2024 zde žilo celkem 6 761 obyvatel a podle údajů z roku 2021 se na území nacházelo 1 848 domů. Mezi architektonické památky, které v místě eviduje Národní památkový ústav, patří pozdně barokní kostel sv. Martina z let 1736–39 postavený podle návrhu architekta T. Haffeneckera a také tělocvična – sokolovna, jež představuje vysoce kultivovanou stavbu individualistické moderny od Otakara Novotného.
Z pohledu demografického vývoje v roce 2024 město zaznamenalo celkový úbytek o 6 obyvatel. Tento pokles byl zapříčiněn přirozenou měnou, kdy zemřelo o 22 osob více, než se narodilo, což ovšem z velké části kompenzoval příznivý migrační přírůstek, neboť se přistěhovalo o 16 lidí více, než z lokality odešlo. Podle statistik ČSÚ z roku 2021 tvoří věkovou strukturu 13,5 % dětí do 14 let (celorepublikový průměr je 12,9 %), produktivní věková skupina 15–64 let představuje 66,4 % (oproti 69,7 % v ČR) a senioři nad 65 let tvoří 20,1 % obyvatelstva (v Česku 17,4 %).
Při sčítání lidu v témže roce se ukázalo, že bez vyznání je zde 54,4 % obyvatel (v celé zemi 47,8 %), jako věřící se identifikovalo 14,5 % lidí (republikový průměr činí 22,2 %) a celkem 31 % dotázaných na tuto otázku neodpovědělo, což je mírně nad celostátními 30,1 %. Pro další podrobnosti o aktuálním dění a správě můžete navštívit oficiální stránky města.
Zájem občanů o hlasování a volební účast
Při rozhodování o obsazení místního zastupitelstva v roce 2022 dosáhla volební účast v obci hodnoty 42,48 %. Tento výsledek zaostal za celostátním průměrem komunálních voleb, který tehdy činil 46,07 %, což značí o něco nižší ochotu místních obyvatel podílet se na přímé volbě lokálních zástupců.
V celostátních volbách je však situace odlišná a lidé k urnám přicházejí ve velkém počtu. Sněmovní volby v roce 2025 přilákaly 69,04 % voličů, což představuje drobný nadprůměr oproti republikovým 68,95 %, přičemž i v roce 2021 byla účast s hodnotou 67,82 % nadprůměrná ve srovnání s 65,43 % v celém Česku. Hlava státu se v roce 2023 volila při účasti 70,89 % v prvním a dokonce 71,55 % ve druhém kole, což v obou případech převyšuje národní průměry (68,24 % a 70,25 %). Krajské zastupitele pak v roce 2024 vybíralo 32,50 % oprávněných voličů, což se téměř přesně shoduje s celorepublikovými 32,91 %.
