100,00 %
Markéta Kubáčová důchodkyně, věk: 73 let
pořadí na kandidátce: 1
24,32 % (9 hlasů)
Michael Kucharski designér, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 2
18,91 % (7 hlasů)
Mojmír Bednář důchodce, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 3
21,62 % (8 hlasů)
Martin Bednář OSVČ, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 4
21,62 % (8 hlasů)
Radka Nováková plánovačka, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 5
13,51 % (5 hlasů)
Markéta Kubáčová důchodkyně, věk: 73 let
Michael Kucharski designér, věk: 49 let
Mojmír Bednář důchodce, věk: 65 let
Martin Bednář OSVČ, věk: 59 let
Radka Nováková plánovačka, věk: 61 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V Makově určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva. Život v této malé vsi na Blanensku se vyznačuje specifickou demografií, kde podle sčítání lidu dosahoval podíl věřících obyvatel 42,2 %, což obec řadilo na 683. místo z 6254 sídel v republice.
Vedle správy obecních záležitostí se místní voliči pravidelně zapojují i do celostátního politického dění. Následující text přináší ucelený přehled o tom, jak v této obci dopadla jednotlivá hlasování od komunální úrovně až po prezidentské klání.
Při hlasování do zastupitelstva v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela pouze jedna politická formace. Celkem 57 hlasů, tedy rovných 100,00 %, tehdy obdržela kandidátka KDU-ČSL, která tak obsadila všechna místa na radnici.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici přehled komunálních voleb na Blanensku, případně lze prozkoumat celkový souhrn komunálních voleb v kraji. Výsledky hlasování v dřívějších obdobích přibližují níže uvedené odkazy:
Při celostátním hlasování do Poslanecké sněmovny v roce 2025 získalo nejvíce hlasů hnutí ANO, pro které hlasovalo 13 voličů (48,14 %). Druhá skončila koalice SPOLU s 6 hlasy (22,22 %) a třetí uskupení SPD se 4 hlasy (14,81 %). Uskupení STAČILO! si připsalo 2 hlasy (7,40 %), zatímco hnutí STAN a formace MOTO získaly po 1 hlasu (3,70 %). Vítězství hnutí ANO korespondovalo s celostátním pořadím, kde hnutí rovněž zvítězilo s 34,51 % hlasů, avšak koalice SPOLU dosáhla v obci o něco nižšího podílu než celorepublikových 23,36 %.
O čtyři roky dříve, v roce 2021, bylo hlasování podstatně vyrovnanější. Hnutí ANO tehdy získalo 11 hlasů (33,33 %) a koalice SPOLU 10 hlasů (30,30 %), zatímco v celostátním měřítku koalice SPOLU s 27,79 % těsně předstihla hnutí ANO s 27,12 %. Třetí pozici tehdy shodně obsadila koalice Piráti+STAN a hnutí SPD, obě se 4 hlasy (12,12 %), následované stranou ČSSD se 2 hlasy (6,06 %), komunisty z KSČM s 1 hlasem (3,03 %) a stranou Moravané rovněž s 1 hlasem (3,03 %). Podrobnosti nabízí stránka pro sněmovní volby v Makově. Jak vypadalo hlasování v okolních obcích, ukazuje přehled pro parlamentní volby na Blanensku, a zájemci mohou porovnat i výsledky za sněmovní volby v Jihomoravském kraji.
V prvním kole souboje o post prezidenta republiky v roce 2023 došlo na čele k rovnosti, když shodně 8 hlasů (26,66 %) získali Petr Pavel a Pavel Fischer. Andrej Babiš skončil třetí se ziskem 7 hlasů (23,33 %). Danuše Nerudová i Marek Hilšer obdrželi po 3 hlasech (10,00 %) a Jaroslav Bašta si připsal 1 hlas (3,33 %).
Ve finálním druhém kole se voliči přiklonili k Petru Pavlovi, který obdržel 22 hlasů (68,75 %), zatímco Andrej Babiš získal 10 hlasů (31,25 %). Zájemci mohou navštívit stránku shrnující prezidentské volby v Makově. Celkový ráz hlasování v regionu mapují prezidentské výsledky za okres Blansko a k nahlédnutí je také souhrn pro prezidentské volby v Jihomoravském kraji, přičemž obecné souvislosti zastřešují celostátní prezidentské volby.
Hlasování do krajských zastupitelstev v roce 2024 přineslo v obci dělené prvenství. Hnutí ANO i koalice SPOLU zaznamenaly naprosto totožný výsledek, když každé z těchto uskupení získalo 11 hlasů (40,74 %).
Z dalších kandidujících stran obdržela SOCDEM 2 hlasy (7,40 %), stejný zisk 2 hlasů (7,40 %) si připsala koalice SPD+Tri+PRO+Svo a Piráti získali 1 hlas (3,70 %). Kompletní data ukazuje stránka pro krajské volby v Makově. Pro srovnání v rámci širšího okolí jsou k nahlédnutí krajské volby v okrese Blansko i celostátní téma pro krajské volby jako takové.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1374. V současnosti má obec rozlohu 2,5 km² a leží v nadmořské výšce 530 metrů, přičemž místní poštovní směrovací číslo je 679 72. Podle údajů, které eviduje Národní památkový ústav, představuje kaple Nejsvětější Trojice s výraznou zvonicí přirozený architektonický středobod zástavby. Aktuální dění z radnice zprostředkovávají oficiální webové stránky obce.
K roku 2024 zde žilo 51 obyvatel a Český statistický úřad evidoval v roce 2021 celkem 36 domů. Demografický vývoj za rok 2024 ukazuje celkový přírůstek 7 osob, který byl výhradně tažen stěhováním, neboť saldo migrace dosáhlo hodnoty 7, zatímco přirozený přírůstek činil přesně 0. Z hlediska věkové struktury tvořily v roce 2021 děti do 14 let 10,4 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 66,1 % lidí (v ČR 69,7 %) a senioři od 65 let představovali 23,5 % místních (naproti tomu v celé republice 17,4 %). Podle téhož sčítání ČSÚ z roku 2021 bylo 15,6 % obyvatel bez vyznání (v ČR 47,8 %), 42,2 % se označilo jako věřící (celostátní podíl byl 22,2 %) a zbývajících 42,2 % obyvatel kolonku vyznání neuvedlo (v celé zemi 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 přišlo k volební urně 67,57 % oprávněných voličů. Tento zájem znatelně předčil celorepublikový průměr, který u komunálního hlasování činil 46,07 %.
Také v ostatních typech hlasování se účast držela na vysokých hodnotách. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2021 volit 80,49 % oprávněných voličů (v ČR 65,43 %) a v roce 2025 byla účast 69,05 %, což bylo téměř na úrovni celé republiky s průměrem 68,95 %. V prezidentské volbě roku 2023 dosáhla účast v prvním kole 77,50 % oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole činila 78,05 % při republikovém průměru 70,25 %. Při krajském hlasování v roce 2024 odevzdalo svůj hlas 57,45 % voličů, zatímco celostátní účast se zastavila na 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
