0,00 %
0,00 %
0,00 %
SNK pro budoucnost městyse KDU-ČSL Poctivě s rozumem pro Starou Říš…
Zdeněk Kret stavbyvedoucí, věk: 60 let
Josef Volfšic hasič, věk: 54 let
Tomáš Pokorný truhlář, věk: 45 let
Pavel Vranka řidič, věk: 45 let
Žaneta Paurová stavbyvedoucí, věk: 31 let
Pavla Havlová zdravotní sestra, věk: 40 let
Vojtěch Kret stavbyvedoucí, věk: 33 let
Roman Spurný kuchař, věk: 33 let
Miloš Vobůrka účetní, věk: 28 let
Lenka Ampapová zdravotní sestra, věk: 51 let
Jan Pokorný řidič, věk: 41 let
Zdeňka Bustová Pokorná zootechnička, věk: 62 let
Aleš Pokorný řidič, věk: 43 let
Jaroslav Pražák skladník, věk: 35 let
Petr Pokorný řidič, věk: 38 let
František Nechvátal soukromý zemědělec, věk: 33 let
Josef Florian opravář zemědělských strojů, věk: 51 let
Markéta Tichá projektový manažer, věk: 44 let
Jan Padrnos strojník, elektromontér, věk: 29 let
Jan Dejmek soukromý zemědělec, věk: 66 let
Šárka Bartoňová rodičovská dovolená, věk: 29 let
Jaroslav Nechvátal předseda představenstva ZD, věk: 30 let
Václav Tichý vedoucí výroby, věk: 48 let
Květa Ficová kuchařka, věk: 52 let
Jan Vranka řidič, věk: 47 let
Terezie Blechová referentka cestovního ruchu, věk: 24 let
Marie Holá vychovatelka ve školní družině, věk: 41 let
Vlasta Houzarová důchodce, věk: 62 let
Jan Vranka důchodce, věk: 70 let
Kateřina Dejmková průvodkyně v lesní školce, věk: 35 let
Zdeněk Svoboda starosta městyse, věk: 62 let
Josef Padrnos podnikatel, věk: 60 let
Jan Muzikant vedoucí plánovač výroby, věk: 33 let
František Ratkovský účetní, věk: 29 let
Martin Šebesta hasič, věk: 38 let
Petr Ganzwohl truhlář, věk: 56 let
Ing. Bohumil Fojt vývojový pracovník, věk: 42 let
Jana Křivanová učitelka MŠ, věk: 38 let
Ing. Lenka Padrnosová rodičovská dovolená, věk: 32 let
Jan Mikysek řidič a obsluha čerpadla betonu, věk: 40 let
Martin Hradil realitní makléř, věk: 51 let
Petr Mašek garanční technik, věk: 44 let
Přemysl Pelant zámečník-svářeč, věk: 38 let
Pavel Brtník seřizovač, věk: 39 let
Monika Šebestová rodičovská dovolená, věk: 36 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
Ve Staré Říši se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o budoucím složení místního zastupitelstva a dalším směřování městyse. Podle údajů ze sčítání lidu se zdejší populace výrazně odlišuje od republikového průměru v otázce víry: jako věřící se přihlásilo 43,7 % obyvatel, což městys řadí na 599. místo z 6 254 obcí v Česku.
Zájem lidí o veřejné záležitosti se v tomto městysi na Vysočině pravidelně promítá i do hlasování na různých úrovních. Článek přibližuje dosavadní hlasování do zastupitelstva i výsledky dalších volebních klání.
Při obecních volbách v roce 2022 zvítězilo sdružení Poctivě s rozumem pro St. Říši, které obdrželo 1 894 hlasů (44,32 %). Na druhém místě skončila KDU-ČSL se ziskem 1 119 hlasů (26,19 %). Třetí příčku obsadilo uskupení SNK pro budoucnost městyse, jemuž voliči odevzdali 862 hlasů (20,17 %), a čtvrté SNK PRO STAROU ŘÍŠI získalo 398 hlasů (9,31 %).
Pokud vás zajímá širší regionální pohled, prohlédněte si komunální volby v okrese Jihlava, případně souhrnné dění, jaké přinášejí komunální volby v Kraji Vysočina za jednotlivá sídla. Hlasování v dřívějších letech zachycují odkazy níže.
Při hlasování do celostátního parlamentu v roce 2025 vyhrálo hnutí ANO se ziskem 128 hlasů (35,16 %). Druhou pozici si připsala koalice SPOLU, které dalo hlas 97 voličů (26,64 %). Přes pětiprocentní hranici se dostalo také hnutí STAN se 41 hlasy (11,26 %), uskupení MOTO s 28 hlasy (7,69 %), PIRÁTI s 22 hlasy (6,04 %) a hnutí SPD s 21 hlasy (5,76 %). Menší podíl zaznamenala uskupení STAČILO! (13 hlasů; 3,57 %), PŘÍSAHA (5 hlasů; 1,37 %), ČR1 (3 hlasy; 0,82 %) a GENERACE (2 hlasy; 0,54 %). Výsledek vítěze koresponduje s celostátním pořadím, kde hnutí ANO rovněž zvítězilo se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU (23,36 %).
Oproti tomu ve sněmovních volbách v roce 2021 ve Staré Říši dominovala koalice SPOLU se 120 hlasy (33,24 %), zatímco hnutí ANO skončilo druhé s 72 hlasy (19,94 %). Třetí byla koalice Piráti+STAN (55 hlasů; 15,23 %) a čtvrté hnutí SPD (41 hlasů; 11,35 %). Uskupení KSČM obdrželo 20 hlasů (5,54 %), ČSSD 19 hlasů (5,26 %) a hnutí PŘÍSAHA 18 hlasů (4,98 %). Na celostátní úrovni tehdy koalice SPOLU vyhrála s 27,79 % těsně před hnutím ANO (27,12 %). Aktuální stav zachycují volby do Poslanecké sněmovny ve Staré Říši, zatímco celorepublikové souvislosti nabízejí všeobecné volby do Poslanecké sněmovny. Zájemci o širší data mohou prozkoumat sněmovní volby na Jihlavsku a přehled doplňuje souhrn za poslanecké volby v Kraji Vysočina.
Úvodní kolo volby hlavy státu v roce 2023 přineslo v městysi naprosto shodný výsledek na prvním místě: Andrej Babiš i Petr Pavel obdrželi přesně 99 hlasů (shodně 27,27 %). Třetí skončila Danuše Nerudová s 90 hlasy (24,79 %), čtvrtý Pavel Fischer zaznamenal 44 hlasů (12,12 %), Jaroslav Bašta 16 hlasů (4,40 %), Marek Hilšer 14 hlasů (3,85 %) a Tomáš Zima 1 hlas (0,27 %). Ve druhém kole pak zvítězil Petr Pavel, který si připsal 243 hlasů (63,77 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 138 hlasů (36,22 %).
Celorepublikové informace přinášejí prezidentské volby a místní výsledky zobrazují prezidentské volby ve Staré Říši. Regionální rozložení hlasů v okolí ukazují prezidentské volby v okrese Jihlava a k dispozici je i souhrn za prezidentské volby v Kraji Vysočina.
Krajské volby v roce 2024 ovládlo ve Staré Říši hnutí ANO se ziskem 57 hlasů (28,50 %). Na druhém místě se umístila KDU-ČSL, pro kterou hlasovalo 43 voličů (21,50 %), a třetí skončilo uskupení Společně se Starosty s 38 hlasy (19,00 %). Uskupení STAČILO! podpořilo 19 lidí (9,50 %), STAN PRO VYS 14 voličů (7,00 %), Piráty 10 voličů (5,00 %), koalici SPD+Trikol+PRO 7 občanů (3,50 %), hnutí PŘÍSAHA 5 voličů (2,50 %), SOCDEM 4 voliči (2,00 %) a formaci MÁ VLAST ČMS 3 voliči (1,50 %).
Celostátní kontext poskytují krajské volby a místní přehled nabízí stránka pro krajské volby ve Staré Říši. Porovnání v rámci nejbližšího okolí pak zprostředkovávají krajské volby v okrese Jihlava.
Stará Říše je městys ležící v nadmořské výšce 587 metrů, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1257. Katastrální území má rozlohu 17,8 km² a poštovní směrovací číslo je 588 67. Podle zjištění, která publikoval Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 631 obyvatel a v roce 2021 se v zástavbě nacházelo 245 domů. V roce 2024 byl přirozený přírůstek na nule, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 6 osob dosáhl celkový přírůstek hodnoty 6 obyvatel.
Co se týče věkového složení z roku 2021, děti do 14 let tvořily 11,4 % populace (v celé ČR 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 73,1 % (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let činili 15,5 % (v ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k víře hlásilo 43,7 % obyvatel (celostátně 22,2 %), bez vyznání bylo 22 % (v ČR 47,8 %) a 34,3 % občanů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). K místnímu kulturnímu dědictví evidovanému Národním památkovým ústavem náleží barokní farní kostel Všech svatých se sochou sv. Jana Nepomuckého či barokní farní budova z roku 1758. Aktuality z dění v samosprávě zprostředkovávají oficiální stránky městyse.
V komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 64,96 % zapsaných voličů, což bylo podstatně více než celorepublikový průměr 46,07 %. Místní obyvatelé tak projevili o sestavení vlastního zastupitelstva výrazný zájem.
Nadprůměrná účast provázela i ostatní typy volebních soubojů. Ve sněmovních volbách 2025 dosáhla účast 75,26 % oproti celostátním 68,95 % a v roce 2021 činila 71,79 % při celorepublikovém průměru 65,43 %. V prezidentských volbách 2023 hlasovalo v 1. kole 75,57 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve 2. kole 78,12 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 byla zaznamenána účast 40,97 %, zatímco v celé zemi to bylo 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
