0,00 %
0,00 %
0,00 %
KDU-ČSL a nezávislí SNK – sdružení nezávislých kandi… Občanská demokratická strana
Pavel Pokorný místostarosta obce, soudní znalec, věk: 62 let
Ing. Tomáš Mičaník Ph.D. výzkumný pracovník, věk: 65 let
Mgr. Jarmila Homolová pedagog, věk: 72 let
Ing. Rostislav Kadula manažer reklamní agentury, věk: 57 let
Ing. Petr Zavadil vedoucí technik televizního vysílání, věk: 41 let
Ing. Matěj Výtisk obchodní ředitel, věk: 38 let
Ing. Michal Král technický poradce, věk: 42 let
Mgr. Kateřina Cilečková Ph.D. asistentka soudce, věk: 54 let
Dominik Pašš MSc. mezinárodní manager, věk: 38 let
Jaromír Bártek pracovník údržby obce, věk: 45 let
Věra Gavorová živnostník, věk: 51 let
PhDr. Rostislav Černý referent, věk: 48 let
Ivo Velký správce pohřebiště, věk: 60 let
Ing. Jiří Kachel hasič - velitel stanice, věk: 42 let
Mgr. Tomáš Ivanský podnikatel v IT, věk: 62 let
Ing. Petr Řeháček starosta obce, věk: 56 let
Marcel Vajda radní obce, věk: 52 let
Libuše Kudelová účetní, radní obce, věk: 61 let
Ing. Marek Bárta Ph.D. vedoucí technologie, věk: 41 let
Mgr. Tomáš Bjaček zástupce ředitele ZŠ, věk: 42 let
Ing. Ondřej Mizera Ph.D. vysokoškolský učitel, věk: 35 let
RNDr. Radomír Paláček Ph.D. vysokoškolský učitel, věk: 45 let
Petr Krahulec strážník obecní policie, věk: 58 let
Petr Martiník pracovník technické čety, věk: 61 let
Veronika Woznicová asistentka starosty, věk: 42 let
Mgr. Marie Šupalová učitelka ZŠ, věk: 58 let
Ing. Jan Staněk zdravotnický záchranář, věk: 50 let
Bc. et Bc. Silvie Gregorová učitelka MŠ, věk: 49 let
Blanka Čajková důchodce, věk: 73 let
Hynek Martiník OSVČ, věk: 50 let
Bc. Petr Lička řezník, sedlák, kupec, věk: 44 let
Bc. Jan Fučík IT ředitel, věk: 44 let
Ing. Petr Bárta Ph.D. technik, věk: 56 let
Ing. Martin Staněk podnikatel, věk: 65 let
Mgr. Alžběta Kafková právnička, věk: 45 let
Daniel Kolibáč řidič, věk: 46 let
Ing. Jiří Filip technolog, věk: 45 let
Martin Návrat elektrikář a čáryfuk, věk: 44 let
MUDr. Petr Jelínek MBA lékař, věk: 45 let
Ing. Martin Lička sedlák, věk: 48 let
Ing. Kateřina Koubková projektová manažerka, věk: 41 let
Jakub Hájek elektrikář, věk: 43 let
Robert Otáhalík důchodce, věk: 61 let
Ing. Jan Růžička MBA konzultant, věk: 60 let
Ondřej Janečka podnikatel, věk: 34 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
Vřesina se připravuje na komunální volby v roce 2026, které rozhodnou o novém složení místní samosprávy a dalším směřování správy obce. Tato malebná obec, jejíž historie sahá až do poloviny čtrnáctého století, vykazuje ve srovnání s celostátním průměrem vyšší podíl věřících obyvatel. Místní voliči tradičně projevují o správu věcí veřejných velký zájem, což dokládá i vysoká účast v různých typech hlasování.
Volební chování zdejších občanů se v čase vyvíjí a nabízí zajímavé kontrasty s celorepublikovými trendy. Pohled do nedávné historie odkrývá, jakým způsobem se v lokalitě formovaly politické preference při celostátních i regionálních kláních.
Při minulém hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 se nejúspěšnější formací stalo Sdružení nezávislých kandidátů, které si připsalo 37,65 % hlasů. Druhou pozici obsadila OTEVŘENÁ RADNICE VE VŘESINĚ s výsledkem 28,56 %. Významný podíl získala také KDU-ČSL se ziskem 24,60 % a čtyřlístek úspěšných kandidátek uzavřela Občanská demokratická strana, kterou volilo 9,19 % voličů.
Výsledky z roku 2022 doplňují celkový obrázek o tom, jak se v regionu tvoří politická mapa. Pokud vás zajímá širší kontext, můžete prozkoumat přehled za celý okres Ostrava-město nebo se podívat na souhrnné informace za Moravskoslezský kraj. Obě tyto úrovně nabízejí srovnání s okolními municipalitami.
Při posledním celostátním měření sil v roce 2025, kdy lidé rozhodovali o mandátech ve volbách do Poslanecké sněmovny, se na prvním místě usadilo hnutí ANO se ziskem 35,68 % hlasů, což mírně převyšuje jeho celorepublikový zisk 34,51 % hlasů. Druhou příčku si zajistila koalice SPOLU, pro kterou se rozhodlo 28,27 % hlasujících, zatímco celostátně tato koalice dosáhla na 23,36 %. Na třetím místě skončilo hnutí STAN, které si připsalo 10,16 %.
Čtyři roky předtím, v roce 2021, byl souboj o prvenství podstatně těsnější. Tehdy zvítězila koalice SPOLU s těsným ziskem 29,95 % hlasů před hnutím ANO, které obdrželo 29,72 %. Kompletní přehled naleznete přímo v profilu poslaneckých voleb ve Vřesině. Zajímají-li vás regionální data, prohlédněte si přehled za celý zdejší okres a také celkové statistiky, které nabízí Moravskoslezský kraj jako celek.
Během prezidentských voleb v roce 2023 se v prvním kole odehrál velmi vyrovnaný souboj. Nejvíce hlasů tehdy v pomyslném souboji obdržel Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 35,45 % voličů, v těsném závěsu za ním však skončil Andrej Babiš se ziskem 34,52 %. Třetí místo s výraznějším odstupem obsadila Danuše Nerudová, která oslovila 13,85 % hlasujících.
Ve druhém kole se pak hlasy přiklonily na stranu pozdějšího vítěze, když Petr Pavel získal 59,36 % hlasů, zatímco jeho protikandidát oslovil 40,63 % voličů. Podrobné statistiky o tom, jak se v tomto sídle rozhodovalo, přináší přehled prezidentské volby. Pro srovnání v rámci regionu jsou k dispozici také data za celý zdejší okres, přičemž opomenout nelze ani širší pohled, který nabízí celý Moravskoslezský kraj.
Poslední krajské volby v roce 2024 přinesly jasné vítězství hnutí ANO, které obdrželo 39,04 % hlasů. Na druhé pozici se umístila koalice SPOLU s výsledkem 21,46 % a trojici nejúspěšnějších subjektů uzavřelo spojenectví STAN a Osobnosti pro kraj, které získalo 19,57 % hlasů.
Pokud vás zajímají podrobné výsledky krajského rozhodování v obci, můžete navštívit přehled krajských voleb. Regionální souvislosti pak pomáhá osvětlit statistika za celý okres Ostrava-město, která ukazuje, jak volili obyvatelé v sousedních městech a obcích.
Obec Vřesina se rozkládá na území o rozloze 8,7 km² v nadmořské výšce 271 metrů. K roku 2024 zde žilo celkem 2820 obyvatel, přičemž v roce 2021 bylo v obci vykazováno 873 domů. Místní pošta využívá jediné poštovní směrovací číslo, kterým je 74285. Z hlediska demografické dynamiky v roce 2024 zaznamenala obec celkový úbytek o 11 obyvatel, na čemž se podílel jak přirozený přírůstek hodnotou -7, tak i záporné saldo migrace ve výši -4 osob. Tyto statistické údaje jsou čerpány z dat, která poskytuje Český statistický úřad (ČSÚ).
Z historického hlediska pochází první písemná zmínka o tomto sídle z roku 1350. Mezi nejvýznamnější místní pamětihodnosti patří kaple se zvoničkou, což je drobná sakrální stavba u hlavní silnice směrem na Klimkovice z poloviny 19. století, jejíž památkovou hodnotu eviduje Národní památkový ústav (NPÚ). Věková struktura obyvatelstva k roku 2021 vykazovala 12,3 % dětí do 14 let, 69 % občanů v produktivním věku a 18,7 % seniorů nad 65 let, což je mírně vyšší podíl starší generace oproti celostátnímu průměru 17,4 %. Pokud jde o náboženské vyznání ze stejného roku, 45,4 % obyvatel se označilo za lidi bez vyznání, zatímco 28,7 % tvoří věřící (v ČR 22,2 %) a zbývajících 25,9 % obyvatel své vyznání neuvedlo. Pro další podrobnosti můžete navštívit oficiální webové stránky obce.
Při volbách do místního zastupitelstva v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 57,52 %. Tento zájem výrazně převýšil celorepublikový průměr, který se v té době zastavil na hodnotě 46,07 %. Vřesina se tak řadí k místům s vysokou volební angažovaností při správě obecních záležitostí.
Vysoká aktivita voličů se potvrzuje i u dalších typů hlasování. V parlamentních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 76,83 % oprávněných občanů oproti celorepublikovým 68,95 %, přičemž v roce 2021 činila účast 73,76 % ve srovnání s celostátními 65,43 %. U prezidentských voleb v roce 2023 pak v prvním kole hlasovalo 76,07 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 77,30 % (v ČR 70,25 %) místních obyvatel. Zájem o krajské volby v roce 2024 sice mírně opadl na 38,97 %, stále však zůstal nad celostátním průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
