Komunální volby 2026 v Havířově: vývoj na radnici a volební souvislosti
V Havířově se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o budoucím složení místního zastupitelstva a dalším směřování radnice. První písemná zmínka o tomto statutárním městě přitom pochází teprve z roku 1955.
Kromě lokálního hlasování ovlivňují zdejší veřejný život také další politická klání, jejichž podrobné výsledky mapují následující kapitoly.
Rozdělení sil v zastupitelstvu a historie radničních voleb
Poslední komunální volby v roce 2022 přinesly jednoznačný triumf hnutí ANO 2011, které v hlasování získalo 32,57 % hlasů, zatímco druhé uskupení HAVÍŘOV SOBĚ si připsalo 14,87 %. Třetí příčku tehdy obsadila koalice SPOLU+ ODS,KDU-ČSL,TOP09,STAN s podporou 13,05 % a těsně za ní skončila Svoboda a př. demokracie (SPD) se ziskem 12,82 %. Další příčky obsadily subjekty Hnutí pro Havířov s výsledkem 8,66 %, ČSSD a osobnosti města s 6,54 % a Komunistická str.Čech a Moravy s 5,73 % hlasů, přičemž Česká pirátská strana zaznamenala 4,56 % a kandidátka Partneři za Havířov získala 1,19 %.
Pokud se chceme podívat na širší regionální souvislosti, je užitečné sledovat výsledky v okrese Karviná, které ukazují volební chování sousedních měst. Pro komplexní přehled o celém kraji slouží statistika Moravskoslezského kraje, kde se střetávají různé politické proudy.
Rozhodování o složení Poslanecké sněmovny
Při hlasování do dolní komory parlamentu vykazuje zdejší obyvatelstvo dlouhodobě silnou podporu pro konkrétní politická hnutí. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zde dominantním způsobem zvítězilo hnutí ANO se ziskem 50,16 % hlasů. Tento výsledek výrazně překonal celostátní průměr tohoto hnutí, které v celé České republice obdrželo 34,51 % hlasů. Druhé místo v místním hlasování obsadila koalice SPOLU s 13,84 %, následovaná SPD se ziskem 8,84 % a PIRÁTY, pro které se rozhodlo 6,22 % voličů. Na dalších místech se umístily STAN (6,14 %), MOTO (6,05 %) a formace STAČILO! se ziskem 5,73 % hlasů, přičemž zbývající subjekty jako PŘÍSAHA (0,95 %), GENERACE (0,39 %) a ČR1 (0,26 %) získaly pod jedno procento.
Pro srovnání, v předchozích sněmovních volbách v roce 2021 zde rovněž vyhrálo hnutí ANO se ziskem 38,14 %, zatímco na celostátní úrovni zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %, která v tomto městě získala pouze 15,53 % hlasů. Detailní pohled na historický vývoj nabízí přehled sněmovních voleb v Havířově, přičemž regionální data lze sledovat přes výsledky v okrese Karviná a také v rámci celého Moravskoslezského kraje.
Souboje o Hrad a podpora prezidentských kandidátů
Volba prezidenta republiky vyvolává mezi místními obyvateli silné emoce a jasné preference. Během prvního kola prezidentských voleb v roce 2023 zde suverénně dominoval Andrej Babiš se ziskem 51,98 % hlasů, zatímco druhý Petr Pavel obdržel 24,27 %. Třetí příčku obsadila Danuše Nerudová s 10,82 % a s větším odstupem následovali Jaroslav Bašta (4,96 %), Pavel Fischer (4,23 %), Marek Hilšer (1,83 %), Karel Diviš (1,37 %) a Tomáš Zima (0,50 %).
Druhé kolo přineslo další upevnění pozice vítěze prvního kola, když Andrej Babiš získal 59,82 % hlasů a Petr Pavel obdržel 40,17 % hlasů. Kompletní data pro toto město přináší přehled prezidentských voleb v Havířově, přičemž pro širší srovnání jsou k dispozici také výsledky v okrese Karviná nebo celková čísla za Moravskoslezský kraj.
Zastupitelstvo kraje a regionální preference
Regionální politika má na každodenní život ve městě bezprostřední vliv, což se projevuje i při rozhodování o složení krajských orgánů. V krajských volbách konaných v roce 2024 si nejvíce hlasů odneslo hnutí ANO, které obdrželo nadpoloviční většinu 50,31 %. Druhé místo s výrazným odstupem obsadila koalice STAN+OK, pro kterou hlasovalo 12,73 % voličů, a třetí skončilo uskupení SPOLU se ziskem 10,31 %. Další hlasy si rozdělily subjekty STAČILO! (8,44 %), SPD+Trikol+PRO (7,37 %), Piráti (3,45 %), SOCDEM (2,79 %) a PŘÍSAHA (2,06 %).
Historický vývoj preferencí v tomto sídle mapují výsledky krajských voleb v Havířově, které ukazují, jak se v průběhu let proměňovala podpora jednotlivých stran. Pokud vás zajímá širší regionální kontext, můžete prozkoumat také výsledky v okrese Karviná.
Portrét a demografický vývoj statutárního města
Havířov je statutární město ležící v Moravskoslezském kraji, jehož rozloha činí 32,1 km² a průměrná nadmořská výška dosahuje 260 metrů. K roku 2024 zde žilo 68 674 obyvatel, přičemž v roce 2021 bylo v tomto sídle evidováno 5 807 domů. Pro doručování pošty slouží poštovní směrovací čísla 735 64 a 736 01. Mezi významné kulturní památky, které lze ve městě obdivovat a jež jsou zapsány v registru Národního památkového ústavu, patří renesanční jednokřídlý dvoupodlažní zámek s parkem situovaný na místě původní tvrze nad řekou Lučinou a také barokní venkovský kostel sv. Markéty postavený v letech 1786–1792.
Demografický vývoj vykazoval v roce 2024 pokles. Podle statistik Českého statistického úřadu byl v roce 2024 zaznamenán celkový úbytek o 1 020 obyvatel. Tento pokles byl zapříčiněn jak přirozeným přírůstkem s hodnotou -427 osob, tak záporným saldem migrace, které činilo -593 obyvatel.
Věková struktura obyvatelstva k roku 2021 ukazuje, že podíl dětí do 14 let činí 11,6 % (celorepublikový průměr je 12,9 %), produktivní věková skupina od 15 do 64 let tvoří 69,1 % (ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let představují 19,4 % obyvatel (celostátně 17,4 %). Podle dat ze sčítání lidu ČSÚ z téhož roku se k náboženskému vyznání věřících hlásí 21 % zdejších obyvatel, zatímco 49,7 % je bez vyznání a zbylých 29,3 % obyvatel údaj neuvedlo. Pro srovnání, v celé České republice je 22,2 % věřících, 47,8 % bez vyznání a 30,1 % obyvatel údaj neuvedlo. Další užitečné informace o městském životě a samosprávě nabízí webová prezentace Havířova.
Zájem voličů a účast u volebních uren
Ochota místních občanů podílet se na rozhodování o věcech veřejných se napříč různými typy voleb liší, celkově však zůstává pod celorepublikovým průměrem. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v tomto statutárním městě 34,55 %, což je citelně méně než celostátní průměr, který činil 46,07 %.
Podobný trend nižšího zájmu se projevuje i u dalších volebních událostí. Při hlasování do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 60,40 % voličů, zatímco v roce 2021 to bylo 54,93 % (celostátně byla účast v roce 2025 na úrovni 68,95 % a v roce 2021 činila 65,43 %). Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 58,65 % oprávněných občanů a ve druhém kole se účast zvýšila na 61,62 %, přičemž celorepublikový průměr dosáhl 68,24 % v prvním a 70,25 % ve druhém kole. Nejnižší zájem byl zaznamenán při krajských volbách v roce 2024, kdy k urnám dorazilo pouhých 27,31 % voličů, zatímco v celé České republice účast dosáhla 32,91 %.