15,77 %
11,70 %
11,43 %
10,64 %
9,99 %
9,33 %
9,07 %
8,41 %
7,49 %
Mgr. Martina Manová Jan Čáp Miloslav Man Stanislav Kužel Pavel Kerl Bc. Michaela Koubová David Žák
Mgr. Martina Manová starostka, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (120 hlasů)
Jan Čáp automechanik, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (89 hlasů)
Miloslav Man soukromý zemědělec, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (87 hlasů)
Stanislav Kužel vedoucí pískovny, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (81 hlasů)
Pavel Kerl opravář, věk: 60 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (76 hlasů)
Bc. Michaela Koubová student, věk: 22 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (71 hlasů)
David Žák stavební mistr, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (69 hlasů)
Mgr. Martina Manová Jan Čáp Miloslav Man Stanislav Kužel Pavel Kerl Bc. Michaela Koubová David Žák Petr Šafanda Martin Lang David Cón
Mgr. Martina Manová starostka, věk: 44 let
Jan Čáp automechanik, věk: 46 let
Miloslav Man soukromý zemědělec, věk: 44 let
Stanislav Kužel vedoucí pískovny, věk: 40 let
Pavel Kerl opravář, věk: 60 let
Bc. Michaela Koubová student, věk: 22 let
David Žák stavební mistr, věk: 47 let
Petr Šafanda specialista nákupu, věk: 49 let
Martin Lang servisní technik, věk: 26 let
David Cón auditor, věk: 56 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V jihočeské obci Žďár rozhodnou nadcházející komunální volby 2026 o budoucí podobě místního zastupitelstva i vedení vesnice. Místo ležící na Písecku se vyznačuje mimo jiné poměrně vysokým zastoupením starších obyvatel, neboť podíl seniorů nad 65 let zde dosahuje 22,3 %, což vesnici řadí na 596. příčku mezi všemi 6 254 sídly v zemi.
Tento přehled nabízí ohlédnutí za minulým hlasováním o vedení obce a dává jej do souvislostí s dalšími volebními kláními, která proběhla na celostátní i regionální úrovni.
Volební klání o mandáty v obecním zastupitelstvu mělo v roce 2022 podobu souboje jednotlivých kandidátů. Nejvíce hlasů tehdy získala Martina Manová, která obdržela 117 hlasů, což znamenalo 14,03 % ze všech odevzdaných hlasů. Na dalších předních místech se umístili Jan Čáp se ziskem 100 hlasů (11,99 %) a Martin Lang s podporou 98 voličů (11,75 %). Více než desetiprocentní podíl zaznamenali ještě Pavel Kerl se ziskem 94 hlasů (11,27 %) a Miloslav Man, pro něhož hlasovalo 86 voličů, tedy 10,31 %.
Širší pohled na hlasování v okolních sídlech poskytují výsledky v okrese Písek, přičemž regionální souvislosti mapuje také krajský volební přehled.
Při celostátním měření sil, které představují volby do Poslanecké sněmovny, zvítězilo v roce 2025 v obci hnutí ANO se ziskem 35,81 % (53 hlasů). Na druhém místě skončila koalice SPOLU, které dalo hlas 26,35 % voličů (39 hlasů), třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 12,16 % (18 hlasů), čtvrté hnutí SPD s 10,81 % (16 hlasů) a pátí skončili PIRÁTI se ziskem 6,75 % (10 hlasů). Stejně jako v celé České republice, kde hnutí ANO vyhrálo s 34,51 % před koalicí SPOLU (23,36 %) a hnutím STAN (11,23 %), tak i zdejší voliči určili stejné pořadí na prvních třech místech.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 však bylo rozložení sil odlišné, neboť v obci triumfovala koalice SPOLU s 32,83 % (44 hlasů), zatímco hnutí ANO skončilo druhé se ziskem 19,40 % (26 hlasů) a třetí byli Piráti+STAN s 11,94 % (16 hlasů). Detailní přehled sněmovních voleb v obci nabízí parlamentní stránka obce Žďár. Celkový kontext jihočeského regionu přinášejí výsledky v Jihočeském kraji a zájemci mohou porovnat i souhrn za okres Písek.
Zajímavý obrat nabídly prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole byl nejúspěšnější Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 33,33 % voličů (50 hlasů), zatímco Petr Pavel získal 29,33 % (44 hlasů) a Danuše Nerudová obdržela 20,66 % (31 hlasů). Ve druhém kole se však situace obrátila a vítězství vybojoval Petr Pavel, jenž přesvědčil 59,86 % hlasujících (91 hlasů), kdežto Andrej Babiš obdržel 40,13 % (61 hlasů).
Místní vývoj zachycují prezidentské výsledky ve Žďáru, přičemž zájemci mohou prozkoumat i hlasování v okrese Písek nebo celková čísla, jež shrnuje přehled Jihočeského kraje.
Regionální politickou scénu výrazně ovlivňují krajské volby, které se naposledy uskutečnily v roce 2024. V obci si s naprostým přehledem zajistila prvenství ODS, která získala nadpoloviční většinu 54,11 % (46 hlasů). S velkým odstupem za ní skončilo na druhém místě hnutí ANO se ziskem 17,64 % (15 hlasů) a třetí příčku obsadila kandidátka Společně pro JČ, jíž vyjádřilo podporu 12,94 % voličů (11 hlasů).
Zpětný pohled na hlasování v obci zprostředkovávají krajské výsledky obce Žďár, zatímco situaci v širším okolí dokumentují čísla za okres Písek.
První písemná zmínka o obci Žďár pochází z roku 1460. Sídlo se rozkládá na ploše 16 km² v nadmořské výšce 374 metrů a slouží mu poštovní směrovací číslo 398 11. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 252 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 vesnice čítala 154 domů. Kulturní dědictví podle záznamů Národního památkového ústavu zastupuje například historická usedlost z první poloviny 19. století se selskobarokním volutovým štítem či archeologicky cenné mohylové pohřebiště z doby bronzové.
Demografický vývoj v roce 2024 přinesl mírný celkový úbytek o 1 obyvatele. K zápornému výsledku přispěl přirozený přírůstek ve výši -6 osob, způsobený převahou úmrtí nad narozenými dětmi, který však z velké části vyrovnalo kladné saldo migrace ve výši +5 osob. Samospráva provozuje své oficiální webové stránky, kde informuje o dění v místě.
Sčítání lidu v roce 2021 ukázalo, že děti ve věku 0 až 14 let tvořily 14,4 % populace (v celé zemi 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 63,3 % lidí (celorepublikově 69,7 %) a podíl seniorů od 65 let činil 22,3 % oproti 17,4 % v České republice. V otázce náboženského vyznání se v témže roce 22,9 % obyvatel označilo za věřící (celostátně 22,2 %), jako lidé bez vyznání se identifikovalo 35,7 % místních (napříč republikou 47,8 %) a zbývajících 41,4 % dotázaných údaj neuvedlo (v celém Česku 30,1 %).
Obyvatelé projevují při rozhodování o místních poměrech mimořádnou aktivitu, která podstatně převyšuje celostátní průměr. Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 72,99 %, což byl výrazný nadprůměr ve srovnání s celorepublikovým výsledkem 46,07 %.
Vysoké nasazení si místní voliči udržují i při jiných typech hlasování. Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 73,08 % oprávněných občanů (v celé zemi 68,95 %), zatímco v roce 2021 to bylo 64,59 % při celorepublikové účasti 65,43 %. Prezidentské klání v roce 2023 přilákalo v prvním kole 73,11 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 72,30 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 40,87 %, což rovněž přesáhlo celostátní průměr činící 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
