Komunální volby 2026 v Kamenici nad Lipou: souvislosti a volební historie
V Kamenici nad Lipou rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o tom, kdo usedne v městském zastupitelstvu a povede radnici. Zdejší prostředí se vyznačuje mimo jiné poměrně vysokým zastoupením seniorů, neboť obyvatelé starší 65 let tvoří více než pětinu místní populace a město se tímto podílem řadí na 958. místo mezi 6 254 sídly v České republice.
Správa tohoto sídla na Vysočině s dlouhou historií a více než třemi a půl tisíci obyvateli řeší otázky rozvoje i zázemí pro všechny generace. Výsledky hlasování z minulých let ukazují, jakým směrem se politické preference místních voličů vyvíjely při výběru radních i v dalších typech volebních klání.
Rozložení sil na kamenické radnici v minulých letech
V městském hlasování v roce 2022 dosáhlo na první příčku uskupení SNK NOVÁ KAMENICE, které obdrželo 27,72 % hlasů. Druhou pozici obsadila kandidátka Společně pro Kamenici n. Lipou se ziskem 21,85 % hlasů. Třetí skončila Česká str.sociálně demokrat., pro niž hlasovalo 20,91 % voličů, následovaná uskupením PŘÍSAHA Roberta Šlachty s 19,41 % hlasů a formací Veřejný prostor lidem a V. p., jež získala 10,11 % hlasů.
Širší pohled na hlasování v okolních sídlech nabízí celkový přehled za okres Pelhřimov a zájemci mohou prozkoumat také situaci v rámci celého Kraje Vysočina. Jednotlivá dřívější hlasování v samotném městě zachycují odkazy níže.
Hlasování do Poslanecké sněmovny
Při celostátním výběru zástupců, který představují volby do Poslanecké sněmovny, zvítězilo v roce 2025 v obci hnutí ANO s 33,92 % hlasů. Stejně jako v celém Česku, kde toto hnutí dosáhlo na 34,51 %, se jednalo o nejúspěšnější kandidátku. Druhé místo však v lokálním souboji obsadilo hnutí STAN s 20,19 % hlasů, zatímco celostátně skončila na stříbrné pozici koalice SPOLU s 23,36 %, která v místním sčítání získala 17,72 % hlasů. Další příčky obsadila strana SPD se ziskem 7,57 %, uskupení MOTO s 6,20 %, strana PIRÁTI s 6,10 %, formace STAČILO! se 4,68 %, hnutí VÝZVA s 1,57 %, hnutí PŘÍSAHA s 1,15 % a strana ČSSD s 0,26 % hlasů.
V předchozím sněmovním klání v roce 2021 byl souboj o prvenství výrazně vyrovnanější. Tehdy v sídle těsně zvítězila koalice SPOLU s 25,83 % hlasů před hnutím ANO, které obdrželo 24,75 % hlasů, koalicí Piráti+STAN s 13,17 %, stranou ČSSD s 9,83 %, hnutím PŘÍSAHA s 8,85 %, hnutím SPD se 7,77 %, stranou KSČM se 4,83 % a uskupením TSS s 2,41 % hlasů. Podrobnosti o nejnovějším hlasování v obci přináší sněmovní přehled pro Kamenici nad Lipou, přičemž regionální data pokrývá stránka pro pelhřimovský okres a krajské shrnutí nabízí výsledky v Kraji Vysočina.
Volba hlavy státu přinesla obrat
V roce 2023 se pozornost voličů upřela na prezidentské volby, v nichž první kolo přineslo velmi těsný výsledek. Nejvíce hlasů tehdy posbíral Andrej Babiš se ziskem 33,24 %, v těsném závěsu však skončil Petr Pavel s 31,73 % hlasů. Třetí příčku obsadila Danuše Nerudová se 17,68 %, Pavel Fischer získal 8,59 %, Jaroslav Bašta 4,14 %, Marek Hilšer 2,77 %, Karel Diviš 1,26 % a Tomáš Zima 0,55 % hlasů.
Ve druhém kole nastal znatelný obrat a Petr Pavel si připsal přesvědčivé vítězství s 60,01 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 39,98 % hlasů. Lokální čísla zachycuje prezidentská volba v Kamenici nad Lipou, přičemž k dispozici jsou i souhrny pro okres Pelhřimov a v širším měřítku také pro celý Kraj Vysočina.
Souboj o mandáty v krajském zastupitelstvu
Rovněž krajské volby v roce 2024 ukázaly rozložení sil v regionu. V obci si nejlépe vedlo hnutí ANO, jež obdrželo 25,05 % hlasů. Na dalších pozicích skončily koalice Společně se Starosty s 18,12 % a hnutí STAN PRO VYS s 18,01 % hlasů. Následovalo hnutí PŘÍSAHA s 12,57 %, strana SOCDEM s 10,76 %, koalice SPD+Trikol+PRO se 4,15 %, koalice STAČILO! se 3,73 %, strana Piráti se 3,62 % a strana KDU-ČSL s 2,66 % hlasů.
Podrobná data shrnuje krajské hlasování v Kamenici nad Lipou, zatímco zájemci o okolní obce mohou navštívit přehled za celý pelhřimovský okres. Starší hlasování v rámci regionálních voleb v sídle uvádí připojený přehled.
Profil a pamětihodnosti města
Město leží v nadmořské výšce 563 metrů a jeho rozloha činí 31,5 kilometru čtverečních, přičemž pro poštovní doručování slouží PSČ 394 70. První písemná zmínka pochází z roku 1267. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 3 651 obyvatel a při sčítání v roce 2021 se ve městě nacházelo 966 domů. Demografická bilance za rok 2024 zaznamenala celkový úbytek o 72 obyvatel, na němž se podílel záporný přirozený přírůstek o 8 osob i migrační saldo ve výši -64 osob.
Dominantou místního historického dědictví, které dokumentuje Národní památkový ústav, je rozsáhlý zámecký areál vzniklý přestavbou původního hradu z roku 1248 na renesanční zámek, obklopený anglickým parkem s památnou lípou. Významnou památkou na Husově náměstí je také renesanční kostel Všech svatých s gotickým jádrem a hranolovou věží. Aktuality ze správy sídla zveřejňuje oficiální web města.
Věkové složení obyvatel v roce 2021 vykazovalo 11,5 % dětí do 14 let (v celé ČR to bylo 12,9 %), 67,7 % lidí ve věku 15 až 64 let (republikový průměr činil 69,7 %) a 20,8 % seniorů nad 65 let oproti celostátním 17,4 %. Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní v témže roce tak, že se 43 % deklarovalo bez vyznání (celostátně 47,8 %), věřících bylo 20,1 % (v republice 22,2 %) a 36,9 % obyvatel vyznání neuvedlo, což představuje vyšší podíl než celorepublikových 30,1 %.
Zájem občanů o účast ve volbách
Při komunálním hlasování v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 46,25 %, což představuje úroveň téměř totožnou s celostátním průměrem komunálních voleb, který tehdy činil 46,07 %.
V ostatních typech hlasování byla účast v porovnání s celorepublikovými čísly mírně nižší. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 66,57 % voličů oproti celostátním 68,95 %, zatímco v roce 2021 to bylo 64,78 % ve srovnání s 65,43 % v celé republice. První kolo prezidentské volby v roce 2023 přilákalo 67,24 % oprávněných občanů (celorepublikově 68,24 %) a druhé kolo 69,38 % (v celém Česku 70,25 %). V krajském hlasování v roce 2024 dosáhla účast 32,24 %, zatímco celostátní hodnota činila 32,91 %.
