Komunální volby 2026 v Černíně: přehled, souvislosti a volební historie
V obci Černín rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místní samosprávy. Kořeny této jihomoravské vesnice sahají hluboko do minulosti, neboť první písemné zprávy o ní pocházejí už z roku 1131.
Se 163 obyvateli patří Černín mezi malé obce okresu Znojmo. Na této stránce je přehledně zmapováno, jak zdejší voliči hlasovali nejen při výběru obecních zastupitelů, ale také v soubojích o křesla v parlamentu, kraji či při volbě hlavy státu.
Rozhodování o obecním zastupitelstvu v Černíně
Hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 přineslo souboj jednotlivých kandidátů. Nejvíce hlasů si tehdy připsal ZDENĚK VESELÝ, který získal 63 hlasů, což znamenalo 16,98 % ze všech odevzdaných hlasů. Za ním se umístil Blažej Šťáva se ziskem 51 hlasů (13,75 %) a LUMÍR PLÍŠEK ml., pro kterého hlasovalo 47 voličů (12,67 %). Mezi dalšími uchazeči figurovali Mgr. Jan Hájek se 46 hlasy (12,40 %), JOSEF PELÁN se 40 hlasy (10,78 %) a VĚRA TURKOVÁ, jež obdržela 39 hlasů (10,51 %). Hranici sedmi procent překročili také ZBYNĚK NOVÁK a MAREK GARDOŇ, kteří shodně obdrželi 29 hlasů (7,82 %), a Bc. Monika Hájková Kochová, DiS. se 27 hlasy (7,28 %).
Pokud chcete porovnat obecní dění s okolím, můžete si projít komunální volby na Znojemsku v souhrnu za celý okres. Širší regionální obraz pak nabízí samostatný přehled za komunální volby v Jihomoravském kraji, zachycující hlasování ve všech obcích regionu.
Kdo bodoval při volbách do Poslanecké sněmovny
Když se v Česku konaly celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, v Černíně zcela jednoznačně dominovalo hnutí ANO, jež obdrželo 61,29 % hlasů (57 voličů). Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 11,82 % (11 hlasů) a třetí pozici obsadilo hnutí SPD se 6,45 % (6 hlasů). Shodně po 5,37 % (5 hlasů) si pak připsaly strany PIRÁTI, MOTO a uskupení STAČILO!, zatímco hnutí STAN podpořilo 4,30 % hlasujících (4 hlasy). V celostátním měřítku sice hnutí ANO také zvítězilo, ovšem se ziskem 34,51 %, což ukazuje, že v této vsi byl jeho náskok výrazně přesvědčivější než v celé zemi, kde druhá koalice SPOLU dosáhla na 23,36 %.
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 se v Černíně prosadilo rovněž hnutí ANO se ziskem 47,50 % hlasů (38 voličů). Za ním následovala koalice SPOLU se 13,75 % (11 hlasů), koalice Piráti+STAN s 11,25 % (9 hlasů) a KSČM, která rovněž brala 11,25 % (9 hlasů). Celostátní výsledek přitom vypadal odlišně, neboť v celé republice těsně vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Pro zájemce o detailní data jsou připraveny výsledky sněmovních voleb v Černíně a rovněž přehledy zachycující sněmovní volby na Znojemsku i v širším měřítku v celém Jihomoravském kraji.
Prezidentský souboj o Pražský hrad
Když se v roce 2023 konaly přímé prezidentské volby, v prvním kole si v Černíně vytvořil velký náskok Andrej Babiš, kterého volilo 70,58 % hlasujících (60 hlasů). Druhý Petr Pavel obdržel 11,76 % (10 hlasů) a Danuše Nerudová si připsala 10,58 % (9 hlasů). Mezi dalšími kandidáty se objevili Karel Diviš a Jaroslav Bašta, kteří měli shodně po 2,35 % (2 hlasy), a Marek Hilšer spolu s Pavlem Fischerem se ziskem 1,17 % (po 1 hlasu).
Rozhodující druhé kolo tento trend ještě podtrhlo. Andrej Babiš v obci zvítězil se ziskem 72,72 % hlasů (64 voličů), zatímco Petr Pavel získal 27,27 % (24 hlasů). K dispozici jsou jak kompletní prezidentské volby v Černíně, tak i souhrnné výsledky, jak dopadlo hlasování o prezidentovi na Znojemsku nebo na území celého regionu skrze prezidentskou volbu v Jihomoravském kraji.
Krajské volby a rozložení sil
Rok 2024 přinesl regionální krajské volby, v nichž černínští voliči opět přisoudili prvenství hnutí ANO, které obdrželo 56,89 % hlasů (33 voličů). Druhou příčku si zajistila koalice SPOLU s 22,41 % (13 hlasů). Pětiprocentní hranici překročila ještě koalice SPD+Tri+PRO+Svo a uskupení STAČILO!, jež získala shodně po 5,17 % (3 hlasy). Menší podporu zaznamenali Piráti a hnutí PŘÍSAHA (obě formace 3,44 %, 2 hlasy), stejně jako uskupení Hlas Moravy a koalice STAN PRO JM (shodně 1,72 %, 1 hlas).
Pro zkoumání detailů nabízí přehled krajských voleb v Černíně na obecní úrovni. Pokud chcete vidět, jak hlasovalo bezprostřední okolí, je k nahlédnutí rovněž celkový přehled za krajské volby v okrese Znojmo.
Charakteristika obce Černín a její památky
Zeměpisně se obec rozkládá v nadmořské výšce 286 metrů a její katastrální území má rozlohu 9,9 km². Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 163 obyvatel, přičemž při sčítání v roce 2021 bylo v obci napočítáno 92 domů. Poštovní záležitosti vyřizují místní pod směrovacím číslem 671 53. Obecní dění a aktuální zprávy z radnice lze sledovat na adrese www.cernin-zn.cz.
Na poli demografie zaznamenala vesnice v roce 2024 celkový přírůstek 8 obyvatel. Tento růst byl tažen jak přirozeným přírůstkem, kdy narození převýšili zemřelé o 2 osoby, tak zejména stěhováním, neboť saldo migrace dosáhlo kladné hodnoty 6 lidí. Z hlediska věku tvořily děti do 14 let v roce 2021 rovných 15 % populace (v celé ČR 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 64,3 % obyvatel (ČR 69,7 %) a skupina seniorů nad 65 let představovala 20,6 % (ČR 17,4 %). V otázce víry se podle sčítání lidu z roku 2021 hlásilo 39,4 % místních k životu bez vyznání (celorepublikově 47,8 %), věřících bylo 34,8 % (v ČR 22,2 %) a zbylých 25,8 % obyvatel kolonku nevyplnilo (v ČR 30,1 %).
Místní památky jsou cenným svědectvím o duchovním životě předků, což dokládají záznamy, jež spravuje Národní památkový ústav. Významnou dominantu tvoří jednolodní románský kostel sv. Jakuba Většího, který představuje unikátní doklad sakrální architektury z 12. a 13. století s pozdějšími úpravami. Ve východní části obce u silnice pak stojí kamenná pilířová boží muka z počátku 18. století, jež jsou hodnotnou ukázkou drobné lidové tvorby.
Zájem černínských voličů a účast u uren
Při obecních volbách v roce 2022 byla volební účast v Černíně velmi vysoká, k urnám se totiž dostavilo 63,25 % oprávněných voličů. Tento zájem znatelně předčil celorepublikový průměr komunálních voleb, který tehdy činil 46,07 %.
Nadprůměrná ochota podílet se na veřejném rozhodování provází i ostatní typy hlasování. V parlamentních volbách roku 2025 přišlo volit 71,97 % oprávněných voličů (v ČR 68,95 %), zatímco v roce 2021 to bylo 66,39 % (ČR 65,43 %). V prezidentských volbách 2023 dorazilo v prvním kole k volebním schránkám 72,88 % voličů oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole účast stoupla na 77,12 % (celá ČR zaznamenala 70,25 %). Podobně i při krajských volbách v roce 2024 dosáhla zdejší účast 46,77 %, což bylo výrazně více než celorepublikových 32,91 %.
