58,59 %
41,41 %
Zdeněk Říha lesní dělník, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 3
23,70 % (55 hlasů)
Jiří Zelman lesní dělník, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 4
20,68 % (48 hlasů)
Martina Frnková ošetřovatelka, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 5
19,82 % (46 hlasů)
Richard Ramba důchodce, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 1
24,39 % (40 hlasů)
Zuzana Mikeschová kuchařka, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 2
17,07 % (28 hlasů)
Karel Malenovský důchodce, věk: 62 let
Roman Zoričák OSVČ, věk: 61 let
Zdeněk Říha lesní dělník, věk: 55 let
Jiří Zelman lesní dělník, věk: 37 let
Martina Frnková ošetřovatelka, věk: 46 let
Viktor Kučera lesní dělník, věk: 27 let
Richard Ramba důchodce, věk: 66 let
Zuzana Mikeschová kuchařka, věk: 34 let
Vojtěch Běťák technik, věk: 40 let
Štěpánka Otahal Váchová referentka, věk: 51 let
Oldřiška Štimová důchodkyně, věk: 72 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V Želnavě určí nadcházející komunální volby v roce 2026 nové složení obecního zastupitelstva. Obec zaujme z demografického hlediska velmi nízkým zastoupením seniorů, kterých je v populaci znatelně méně, než bývá v českých sídlech obvyklé.
Při srovnání s ostatními obcemi se zdejší věková struktura řadí zhruba mezi desetinu sídel s nejmenším podílem obyvatel ve věku nad 65 let v České republice. Zájem voličů o správu veřejných věcí i o celostátní politiku se v průběhu let proměňoval, což dokládají výsledky jednotlivých hlasování od komunální až po prezidentskou úroveň.
V obecních volbách v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela jediná kandidátní listina. Uskupení Sdružení NK Želnava získalo všech 156 odevzdaných hlasů, což představovalo rovných 100,00 % podpory. Místní zastupitelé tak vzešli z kandidátky, která neměla protinávrh.
Pro zájemce o širší souvislosti v regionu jsou k dispozici souhrnné výsledky na Prachaticku a také celkový přehled komunálních voleb v celém Jihočeském kraji.
Při hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se na prvním místě umístilo hnutí ANO, které obdrželo 32 hlasů, tedy 54,23 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 10 hlasů (16,94 %). Třetí příčku obsadila se shodným počtem 4 hlasů (6,77 %) hnutí STAN, uskupení MOTO a hnutí SPD, následovaná Piráty se 3 hlasy (5,08 %) a uskupením STAČILO!, jež získalo 2 hlasy (3,38 %). Vítězství hnutí ANO v obci korespondovalo s celorepublikovým výsledkem, kde toto hnutí rovněž zvítězilo se ziskem 34,51 %, zatímco koalice SPOLU získala celostátně 23,36 %.
Také v předchozích sněmovních volbách roku 2021 zde hlasování ovládlo hnutí ANO se ziskem 28 hlasů (52,83 %) před koalicí SPOLU, která měla 9 hlasů (16,98 %). Na celostátní úrovni přitom tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %, takže se preference místních voličů od celkového pořadí v zemi odlišovaly. Podrobný přehled nabízí stránka pro sněmovní volby v Želnavě, přičemž regionální data shrnují výsledky na Prachaticku a také přehled pro celý Jihočeský kraj.
V roce 2023 se konaly prezidentské volby, v jejichž prvním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš, kterého volilo 44 občanů (68,75 %). Druhá skončila Danuše Nerudová s 9 hlasy (14,06 %) a třetí Petr Pavel, jemuž dalo hlas 7 voličů (10,93 %). Po dvou hlasech (3,12 %) pak obdrželi Karel Diviš a Jaroslav Bašta. Ve druhém kole si Andrej Babiš udržel vedoucí pozici se ziskem 42 hlasů (58,33 %), zatímco Petr Pavel obdržel 30 hlasů (41,66 %).
Jednotlivá čísla i volební účast zachycují prezidentské volby v Želnavě, přičemž širší pohled doplňují okresní výsledky za Prachaticko a krajská data pro celý Jihočeský kraj.
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž v obci získalo největší podporu hnutí ANO se 16 hlasy (42,10 %). Na druhém místě se umístila ODS, kterou podpořilo 12 voličů (31,57 %). Třetí příčku obsadila kandidátka STAN PRO JČK se ziskem 6 hlasů (15,78 %), následovaná uskupením JIH 12 se 2 hlasy (5,26 %) a kandidátkami SPD+Trikol+PRO a Jihočeská veřejnost, jež obdržely po 1 hlasu (2,63 %).
Místní preference tak byly rozděleny především mezi dvě nejsilnější uskupení. Detailní pohled na hlasování v obci přinášejí krajské volby v Želnavě, zatímco celkový kontext v rámci regionu ukazují výsledky na Prachaticku.
Historie obce Želnava začíná v písemných pramenech rokem 1360. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 775 metrů na území o rozloze 10,4 km² a její poštovní směrovací číslo je 384 51. Podle údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 134 obyvatel, přičemž celkový přírůstek za tento rok činil 5 osob. Kladná bilance byla dána výhradně stěhováním, protože saldo migrace dosáhlo hodnoty 5, zatímco přirozený přírůstek byl roven nule. K roku 2021 se v sídle nacházelo 35 domů.
Věková struktura obyvatel v roce 2021 zahrnovala 16,3 % dětí do 14 let (v celém Česku 12,9 %), 70,7 % obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let (celostátně 69,7 %) a 13 % seniorů ve věku 65 a více let oproti 17,4 % v republice. Statistika náboženského vyznání ze stejného roku ukázala, že 52 % místních občanů bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %), k věřícím se hlásilo 9,6 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 38,4 % lidí údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Mezi památkově chráněné objekty, které eviduje Národní památkový ústav, patří kostel sv. Jakuba s obdélnou lodí, pětibokým presbytářem a hranolovou věží. Druhou významnou památkou je mohutný žulový válcový vodojem tesaný z jednoho kusu kamene s letopočtem 1818 a německým nápisem. Aktuální oznámení a úřední desku nabízí oficiální web obce.
Při obecních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 58,82 % oprávněných voličů. Tento výsledek znatelně předčil celorepublikový průměr, který tehdy dosáhl 46,07 %, což ukazuje, že o obsazení místního zastupitelstva byl v Želnavě vyšší zájem než ve zbytku státu.
U ostatních typů hlasování se ochota volit pohybovala v různých relacích k republikovému průměru. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 činila účast 57,84 %, což bylo méně než celostátních 68,95 %, a podobný odstup nastal i v roce 2021, kdy přišlo 51,89 % voličů oproti 65,43 % v celém Česku. V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 hlasovalo 62,75 % občanů při celorepublikové účasti 68,24 %, zatímco ve druhém kole se zapojilo 69,90 % voličů, což téměř přesně odpovídalo celostátním 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 dosáhla volební účast 38,00 %, čímž překonala republikovou hodnotu 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
