Komunální volby 2026 v Mirošově: souvislosti a volební historie
V Mirošově rozhodnou nadcházející komunální volby 2026 o novém obsazení obecního zastupitelstva, které spravuje záležitosti této malé obce. Při sčítání lidu se zde k věřícím přihlásilo přes šedesát procent obyvatel, což vesnici řadí na 110. místo mezi všemi 6 254 obcemi v České republice.
Volby do zastupitelstva obce a jejich dosavadní výsledky
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 nejvíce hlasů obdržela Marcela Tomková, pro kterou hlasovalo 65 voličů, což představovalo 13,68 % všech odevzdaných hlasů. Druhý nejvyšší počet zaznamenal Vladislav Jandl s 56 hlasy (11,79 %) a třetí skončil Miloš Štursa se ziskem 49 hlasů (10,32 %). Přes devět procent hlasů si připsali ještě Miroslava Havelková (47 hlasů; 9,89 %) a Jindřich Dvořáček (44 hlasů; 9,26 %).
Zatímco místní správa se řeší na úrovni samosprávy, zájemci mohou prozkoumat také celkový přehled pro komunální volby v okrese Žďár nad Sázavou. Pro srovnání širšího okolí slouží rovněž souhrnné zobrazení za komunální volby v Kraji Vysočina zachycující situaci v sousedních městech i obcích.
Hlasování do Poslanecké sněmovny
Zájem o celostátní politiku provází účast ve volbách do Poslanecké sněmovny. V roce 2025 se na prvním místě umístila koalice SPOLU se ziskem 27 hlasů (31,03 %), těsně před hnutím ANO, jež obdrželo 26 hlasů (29,88 %). Třetí pozici obsadilo hnutí SPD s 11 hlasy (12,64 %) a uskupení MOTO podpořilo 9 voličů (10,34 %). Do sněmovních výsledků dále promluvilo hnutí STAN (6 hlasů; 6,89 %), koalice STAČILO! (4 hlasy; 4,59 %), uskupení PIRÁTI (3 hlasy; 3,44 %) a hnutí PŘÍSAHA (1 hlas; 1,14 %).
Místní pořadí se lišilo od celostátního výsledku, kde na prvním místě skončilo hnutí ANO se ziskem 34,51 % hlasů, zatímco koalice SPOLU získala 23,36 %. V předchozích sněmovních volbách roku 2021 v obci rovněž zvítězila koalice SPOLU, pro kterou hlasovalo 26 voličů (30,58 %), následovaná hnutím ANO s 16 hlasy (18,82 %) a koalicí Piráti+STAN s 15 hlasy (17,64 %), což korespondovalo s celostátním triumfem koalice SPOLU (27,79 %).
Místní hlasování přibližují parlamentní volby v Mirošově v podrobném přehledu. Regionální souvislosti lze porovnat přes sněmovní volby v okrese Žďár nad Sázavou a rovněž jsou k nahlédnutí parlamentní volby v Kraji Vysočina.
Volba prezidenta republiky
Rozhodování o hlavě státu v rámci prezidentských voleb se naposledy uskutečnilo v roce 2023. V prvním kole obdržel nejvíce hlasů Petr Pavel, kterého volilo 33 občanů (34,73 %), zatímco Andrej Babiš získal 30 hlasů (31,57 %). Na třetí pozici skončila Danuše Nerudová s 15 hlasy (15,78 %), za níž následovali Pavel Fischer (9 hlasů; 9,47 %), Jaroslav Bašta (7 hlasů; 7,36 %) a Tomáš Zima (1 hlas; 1,05 %).
Ve druhém kole vedoucí postavení obhájil Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 50 voličů (57,47 %), kdežto Andrej Babiš si připsal 37 hlasů (42,52 %).
Kompletní údaje nabízí odkaz na prezidentské volby v Mirošově. Širší okresní pohled zprostředkovávají prezidentské volby v okrese Žďár nad Sázavou a krajská data shrnují prezidentské volby v Kraji Vysočina.
Výsledky voleb do zastupitelstva kraje
V roce 2024 proběhly také krajské volby, ve kterých místní voliči odevzdali nejvíce hlasů hnutí ANO, jež podpořilo 23 občanů (42,59 %). Druhé místo obsadila shodně dvě uskupení, koalice SPD+Trikol+PRO a koalice Společně se Starosty, jež zaznamenaly po 8 hlasech (shodně 14,81 %). KDU-ČSL obdržela 6 hlasů (11,11 %), STAN PRO VYS 4 hlasy (7,40 %), SOCDEM a Piráti shodně po 2 hlasech (3,70 %) a NeKa získala 1 hlas (1,85 %).
Pro zkoumání místního volebního chování slouží odkaz na krajské volby v Mirošově. Pro kontext sousedních sídel lze využít také krajské volby v okrese Žďár nad Sázavou.
Základní údaje o obci a její památky
Mirošov je obec ležící v nadmořské výšce 494 metrů, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1338. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde k roku 2024 žilo 141 obyvatel na celkové rozloze 6,8 km², přičemž k roku 2021 se v sídle nacházelo 52 domů. Obec využívá poštovní směrovací číslo 592 55 a své zprávy zveřejňuje na adrese oficiálních webových stránek obce. Demografický vývoj za rok 2024 ukazuje celkový přírůstek 13 obyvatel, který byl plně tvořen stěhováním, neboť saldo migrace dosáhlo hodnoty 13, zatímco přirozený přírůstek činil 0.
Věková struktura zjištěná při sčítání lidu v roce 2021 zaznamenala 12,1 % obyvatel ve věku do 14 let (celostátní podíl činil 12,9 %), 64,1 % ve věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let tvořila 23,8 %, což převyšovalo republikových 17,4 %. U náboženského vyznání se v témže roce 60,3 % místních obyvatel označilo za věřící (oproti 22,2 % v celé zemi), k lidem bez vyznání patřilo 14,9 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 24,8 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Z historického dědictví eviduje Národní památkový ústav zděnou volně stojící zvoničku šestibokého půdorysu s barokními prvky a stanovou střechou přecházející v polygonální zvonici s cibulí. V úvozu někdejší cesty se navíc nachází kamenný kříž z roku 1865 zdobený reliéfem kalicha, kříže a srdce, jenž představuje orientační bod v krajině.
Volební účast a zájem obyvatel o hlasování
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla účast 69,72 %, což bylo podstatně více než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Vyšší účast se projevila také při dalších hlasováních. U voleb do Poslanecké sněmovny dosáhla účast v roce 2025 hodnoty 78,07 % (v celé ČR 68,95 %) a v roce 2021 činila 74,14 % (v ČR 65,43 %). V prezidentských volbách v roce 2023 přišlo v prvním kole k urnám 83,33 % zapsaných voličů oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole 76,99 % ve srovnání se 70,25 % v republice. Při krajských volbách v roce 2024 pak účast představovala 49,55 %, zatímco celostátní hodnota dosáhla 32,91 %.
