100,00 %
Jakub Kratochvíl policista, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
22,97 % (51 hlasů)
Milan Špicl OSVČ, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 2
16,21 % (36 hlasů)
Michaela Špicl pedagog, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 3
15,31 % (34 hlasů)
Jan Sedláček elektrikář, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 4
17,11 % (38 hlasů)
František Kovařík strážník MP, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 5
18,01 % (40 hlasů)
Jakub Kratochvíl policista, věk: 46 let
Milan Špicl OSVČ, věk: 48 let
Michaela Špicl pedagog, věk: 43 let
Jan Sedláček elektrikář, věk: 50 let
František Kovařík strážník MP, věk: 53 let
Matěj Pěnkava operátor CNC stroje, věk: 36 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
V malé západočeské obci Cekov se nadcházející komunální volby stanou klíčovým momentem pro výběr nového složení místního zastupitelstva. Tato víska je z demografického hlediska nesmírně zajímavá, neboť podle sčítání lidu se řadí na třetí místo v celém Česku podle podílu obyvatel bez vyznání.
Obyvatelé obce vyjadřují své názory u volebních uren i při sněmovních, prezidentských a krajských volbách a jejich preference se v některých případech liší od celostátních výsledků.
Při minulém rozhodování o místní samosprávě v roce 2022 byla situace v obci specifická. Jedinou kandidátku zde tehdy postavilo uskupení "Cekov", které si přirozeně odneslo plných sto procent hlasů.
Pokud vás zajímá širší kontext v celém regionu, můžete se podívat na celkový přehled za okres Rokycany, kam toto sídlo spadá. Obdobně je k dispozici také souhrnné zhodnocení komunální politiky v rámci celého Plzeňského kraje.
Při celostátním měření sil, kterým jsou volby do Poslanecké sněmovny, projevili místní voliči v roce 2025 jasný názor. Nejvíce hlasů zde získalo hnutí ANO se ziskem 33,33 %, v těsném závěsu pak skončila koalice SPOLU, pro kterou se rozhodlo 29,29 % hlasujících. Zajímavé je srovnání s celorepublikovým průměrem, neboť zatímco celostátně hnutí ANO dominovalo s 34,51 % a koalice SPOLU získala 23,36 %, v obci byl souboj těchto dvou rivalů o poznání vyrovnanější. Ostatní kandidující subjekty v čele se STAN (11,11 %) a PIRÁTY (9,09 %) již zaznamenaly výraznější odstup.
V předchozím hlasování v roce 2021 přitom v Cekově zvítězila koalice SPOLU se ziskem 32,96 %, zatímco druhé hnutí ANO tehdy obdrželo 20,87 %. Detailní data pro tuto obec nabízí výsledky sněmovních voleb, k dispozici jsou však také údaje pro rokycanský okres a rovněž přehled za celý západočeský kraj.
Drama provázelo i prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole zdejší obyvatelé nejvíce podpořili Petra Pavla, který získal 43,68 % hlasů, druhá skončila Danuše Nerudová se ziskem 26,21 % a v těsném závěsu za ní Andrej Babiš, jenž obdržel 25,24 %.
Druhé kolo pak přineslo jednoznačné rozhodnutí místních občanů. Vítězný Petr Pavel v něm získal dominantních 70,70 % hlasů, zatímco jeho protikandidát Andrej Babiš oslovil pouze 29,29 % hlasujících. Detailní pohled na rozhodování o hlavě státu přináší přehled prezidentské volby. Pokud vás zajímá širší okolí, jsou k dispozici výsledky v okresu Rokycany a také souhrnná data za celý Plzeňský kraj.
O složení krajských orgánů se rozhodovalo, když přišly na řadu krajské volby v roce 2024. Nejvíce hlasů od místních voličů získalo hnutí ANO se ziskem 26,82 %, těsně následované hnutím STAN, které oslovilo 24,39 % hlasujících. Třetím nejúspěšnějším subjektem byla koalice ODS+TOP 09 se ziskem 19,51 %, přičemž hranici deseti procent překonalo ještě uskupení STAČILO!, které obdrželo 12,19 % hlasů.
Ostatní kandidující subjekty již nezískaly výraznější podporu. Pokud chcete prozkoumat podrobné výsledky pro obec, navštivte výsledky krajských voleb, a pro širší regionální srovnání je k dispozici přehled za celý rokycanský okres.
První písemná zmínka o Cekově pochází z roku 1273, což svědčí o jeho dlouhé historii. Tato obec s rozlohou 4,3 kilometru čtverečního leží v nadmořské výšce 463 metrů nad mořem a k roku 2024 v ní žilo 179 obyvatel. Podle sčítání lidu z roku 2021 se zde nacházelo celkem 76 domů a místní poštovní směrovací číslo je 338 08.
Demografická data Českého statistického úřadu za rok 2024 ukazují mírný růst populace, kdy celkový přírůstek činil 7 obyvatel. Tento růst byl způsoben kladným saldem migrace, které dosáhlo hodnoty 9 obyvatel, což bohatě kompenzovalo přirozený úbytek obyvatel reprezentovaný zápornou hodnotou -2.
Podle údajů ČSÚ z roku 2021 byla věková struktura následující: dětská složka do 14 let tvořila 13,7 % obyvatel, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let tvořili 71,3 % a senioři nad 65 let představovali 15 % populace. V porovnání s celorepublikovým průměrem, kde děti tvoří 12,9 %, produktivní věk 69,7 % a senioři 17,4 %, má toto sídlo o něco mladší obyvatelstvo.
Z hlediska náboženského vyznání, jak rovněž ukazují statistiky z roku 2021, se 75,5 % místních obyvatel označilo jako bez vyznání, pouhých 2,6 % se přihlásilo k věřícím a zbylých 21,9 % respondentů tuto otázku nezodpovědělo. V celé České republice je přitom podíl věřících 22,2 %, občanů bez vyznání 47,8 % a neuvedených případů je 30,1 %. Pro více informací o životě v obci můžete navštívit oficiální webové stránky obce.
Zájem místních občanů o ovlivňování veřejných záležitostí se v různých typech voleb dosti liší. Při posledním rozhodování o komunální politice v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 43,17 %, což bylo o něco méně než celorepublikový průměr činící 46,07 %.
Zato při celostátních volbách je aktivita voličů v Cekově výrazně vyšší. Při sněmovním hlasování v roce 2025 přišlo k urnám 67,11 % oprávněných voličů, což je mírně pod republikovým průměrem 68,95 %, zatímco v roce 2021 to bylo dokonce nadprůměrných 70,23 % oproti celostátním 65,43 %.
Výjimečný zájem vzbudily také prezidentské volby v roce 2023, kdy v prvním kole zaznamenali účast 76,43 % (celorepublikově 68,24 %) a ve druhém kole pak 71,94 % (v celé ČR 70,25 %). Naopak nejnižší zájem provázel krajské volby v roce 2024, kdy k urnám dorazilo pouhých 29,93 % oprávněných voličů, přičemž celorepublikový průměr byl 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
