Komunální volby 2026 v Kyjově: přehled a souvislosti
V Kyjově na Žďársku přinesou nadcházející komunální volby rozhodnutí o novém složení místní samosprávy pro další čtyřleté období. Malá vesnice se v celorepublikovém kontextu vymyká mimořádně vysokým podílem obyvatel hlásících se k náboženské víře, který ji řadí na sedmé místo mezi všemi sídly v zemi.
Život v této nevelké obci se odráží také ve stabilním zájmu voličů o správu veřejných věcí. Přehled přibližuje nejen dosavadní hlasování do obecního zastupitelstva, ale nabízí i širší pohled na to, jak zdejší lidé volili v prezidentských, krajských či parlamentních kláních.
Zastupitelstvo v Kyjově a předchozí hlasování
Při obecních volbách na podzim 2022 se v Kyjově o přízeň voličů neucházelo více stran. Do volebního souboje vstoupila pouze jediná kandidátní listina s názvem SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ, která obdržela všech 98 odevzdaných platných hlasů, a získala tak 100,00 % podpory.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici přehled komunálních voleb na Žďársku, případně lze nahlédnout do celkového dění, které zachycují komunální volby v Kraji Vysočina jako celek.
Poslanecká sněmovna a hlasy místních voličů
Rozhodování o celostátní politice ukázaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Hlasování v obci ovládlo hnutí ANO se ziskem 17 hlasů (53,12 %), následované koalicí SPOLU, pro kterou hlasovalo 6 voličů (18,75 %). Uskupení SPD obdrželo 4 hlasy (12,50 %), PIRÁTI získali 3 hlasy (9,37 %) a hnutí STAN podpořili 2 voliči (6,25 %). Vítězství hnutí ANO se shodovalo s celostátním výsledkem, kde toto hnutí rovněž stanulo v čele s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
Při předchozích sněmovních volbách v roce 2021 dopadlo pořadí v sídle obdobně, když hnutí ANO získalo rovných 50,00 % (14 hlasů), zatímco koalice SPOLU obdržela 17,85 % (5 hlasů) a koalice Piráti+STAN 14,28 % (4 hlasy). Na celostátní úrovni tehdy naopak zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %. Kompletní výsledky zachycují parlamentní volby v Kyjově, regionální pohled nabízí souhrn pro sněmovní volby na Žďársku a širší rámec doplňují sněmovní volby v Kraji Vysočina.
Výběr prezidenta republiky
Také přímé prezidentské volby v roce 2023 přilákaly k urnám místní obyvatele. V úvodním kole obdržel nejvyšší počet hlasů Andrej Babiš, kterého volilo 13 občanů (48,14 %), na druhém místě skončil Petr Pavel s 9 hlasy (33,33 %) a Danuše Nerudová si připsala 3 hlasy (11,11 %). Po jednom hlasu (3,70 %) zaznamenali Jaroslav Bašta a Pavel Fischer.
Ve finálním kole Andrej Babiš své vedení v sídle udržel a získal 16 hlasů (59,25 %), zatímco Petr Pavel obdržel 11 hlasů (40,74 %). Celkový průběh obou kol shrnují prezidentské volby v Kyjově, krajské výsledky přinášejí prezidentské volby na Vysočině a okresní data mapuje přehled pro prezidentské volby na Žďársku.
Krajské zastupitelstvo v regionálním měřítku
Zájemci o regionální politiku sledovali krajské volby v roce 2024. V Kyjově se o první příčku podělila dvě uskupení, když koalice Společně se Starosty i hnutí ANO obdržely shodně po 7 hlasech, což v obou případech představovalo 33,33 %. KDU-ČSL získala 3 hlasy (14,28 %), Piráti 2 hlasy (9,52 %) a po 1 hlasu (4,76 %) si připsaly SOCDEM a koalice SPD+Trikol+PRO.
Podrobnosti o hlasování v rámci obce poskytují krajské volby v Kyjově a celkový pohled na okresní úroveň zprostředkovávají krajské volby na Žďársku.
Základní údaje a profil obce
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1407. Dnes má tato obec rozlohu 1,7 km² a rozkládá se v nadmořské výšce 640 metrů. K doručování pošty slouží směrovací číslo 592 14. V roce 2021 se zde nacházelo 22 domů a podle statistických údajů, které eviduje Český statistický úřad, žilo v obci v roce 2024 celkem 52 obyvatel. V témže roce činil přirozený přírůstek rovnou nulu, zatímco díky saldu migrace ve výši 1 obyvatele dosáhl celkový přírůstek hodnoty 1.
Z hlediska věkového složení podle sčítání lidu z roku 2021 tvořily děti do 14 let 22,0 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 60,6 % (v ČR 69,7 %) a senioři od 65 let činili 17,4 % (shodně s republikovým průměrem 17,4 %). Výrazně odlišné od zbytku republiky je náboženské složení z téhož roku: celých 75,6 % obyvatel se označilo za věřící (naproti 22,2 % v celé zemi), zatímco bez vyznání bylo 13,3 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 11,1 % údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Zájem občanů o volební účast
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v sídle 78,79 %, což výrazně převýšilo celorepublikový průměr 46,07 %. Vzhledem k malému počtu voličů se do výsledku mohl promítnout každý jednotlivý hlas.
Nadprůměrná účast provázela i ostatní typy hlasování. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo volit 88,89 % oprávněných občanů oproti celostátním 68,95 % a v roce 2021 činila účast 73,68 % při republikovém průměru 65,43 %. Prezidentské klání roku 2023 vykázalo v prvním kole účast 87,10 % (ČR 68,24 %) a ve druhém kole 84,38 % (ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 60,00 %, zatímco celostátně přišlo k urnám 32,91 % voličů.
