100,00 %
Mgr. Petra Kubániková starostka, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 1
12,28 % (80 hlasů)
Hana Žovínová administrativní pracovník, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 2
10,75 % (70 hlasů)
Ing. Tomáš Reisig středoškolský učitel, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 3
11,05 % (72 hlasů)
Bc. Roman Kramarski OSVČ ve stavebnictví, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 4
11,36 % (74 hlasů)
Jiří Čapek soukromý hospodařící rolník, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 5
11,05 % (72 hlasů)
Martina Tröglová pedagogický pracovník, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 6
10,75 % (70 hlasů)
Šárka Andrtová OSVČ, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 7
10,75 % (70 hlasů)
Linda Rottová administrativní pracovník, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 8
11,05 % (72 hlasů)
David Habětín elektrotechnik, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 9
10,90 % (71 hlasů)
Mgr. Petra Kubániková starostka, věk: 45 let
Hana Žovínová administrativní pracovník, věk: 59 let
Ing. Tomáš Reisig středoškolský učitel, věk: 55 let
Bc. Roman Kramarski OSVČ ve stavebnictví, věk: 30 let
Jiří Čapek soukromý hospodařící rolník, věk: 49 let
Martina Tröglová pedagogický pracovník, věk: 52 let
Šárka Andrtová OSVČ, věk: 38 let
Linda Rottová administrativní pracovník, věk: 47 let
David Habětín elektrotechnik, věk: 55 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
Bílenecká radnice se v komunálních volbách 2026 znovu otevře voličům, kteří rozhodnou o složení obecního zastupitelstva. Tahle malá obec na Chomutovsku přitom překvapí každého, kdo si myslí, že v malých vesnicích se k urnám moc lidí nevydá — v komunálních volbách 2022 přišla k volbám výrazná většina oprávněných voličů, což je na poměry celé republiky výjimečné. Samo sídlo je přitom písemně doloženo už od poloviny 14. století — první písemná zmínka o Bílencích pochází z roku 1355.
Obec leží v Ústeckém kraji, v okrese Chomutov, a jde o menší venkovské sídlo s pestrou historií sahající do středověku i s pozoruhodným souborem barokních staveb. Tento text provází stránku věnovanou volbám v Bílencích a nabízí i přehled výsledků parlamentních, prezidentských a krajských voleb v obci za poslední volební cykly.
V komunálních volbách 2022 slavilo v Bílencích drtivé vítězství uskupení PRO ROZVOJ B, V a Š, které získalo 82,73 % hlasů — tedy bezmála pět z každých šesti odevzdaných. Zbývajících 17,27 % připadlo druhé kandidátce NK-Bílence-Voděrady-Škrle. Výsledek to byl jednoznačný a prakticky neumožňoval žádnou alternativu k prvnímu uskupení. Pro srovnání: přehled toho, jak dopadly komunální volby v ostatních obcích chomutovského okresu, nabízí souhrnná stránka okresu Chomutov, a v širším měřítku také přehled komunálních voleb za Ústecký kraj.
Historické výsledky komunálních voleb v Bílencích za poslední dvě desetiletí jsou dostupné zde:
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 potvrdily Bílence výsledek z roku 2021 — ANO si odneslo 55,26 % hlasů a ovládlo místní výsledky s výraznou převahou. Za ním s dost velkým odstupem skončilo SPOLU (12,50 %), těsně následované SPD (11,84 %). Zatímco v Bílencích ANO přesvědčivě dominovalo, v celé republice sice rovněž zvítězilo, ale s podstatně nižším ziskem — celostátně získalo 34,51 %, takže bílenecký výsledek tento průměr výrazně převyšuje. SPOLU obsadilo druhé místo jak v Bílencích, tak i v celorepublikovém součtu (23,36 %), ale místní náskok ANO byl mnohem větší než rozdíl na úrovni státu.
V předchozích sněmovních volbách roku 2021 byl obraz velmi podobný — ANO tehdy v Bílencích získalo 47,45 %, zatímco celostátně SPOLU (27,79 %) těsně předstihlo ANO (27,12 %). Obec se tedy od celostátního výsledku liší zřetelně: ANO bylo v Bílencích v obou posledních sněmovních volbách jasně nejsilnější stranou, bez ohledu na to, jak se celkový obraz mění na celostátní úrovni. Výsledky posledních parlamentních voleb v obci jsou dostupné na stránce parlamentních voleb v Bílencích. Širší kontext nabízí také přehled za okres Chomutov a pro celý Ústecký kraj pak krajský přehled parlamentních voleb.
V prezidentských volbách 2023 Bílence nejprve ukázaly jasné preference v prvním kole: Andrej Babiš vedl s 58,38 % hlasů, zatímco Petr Pavel skončil druhý se 19,46 % a Danuše Nerudová třetí s 10,73 %. Ostatní kandidáti se pohybovali pod hranicí 5 %. Ve druhém kole se obraz nezměnil, jen potvrdil — Babiš svůj náskok ještě prohloubil a získal 65,58 %, zatímco Pavel obdržel 34,41 %. Žádného obratu se Bílence nedočkaly, výsledek byl tentokrát ještě jednoznačnější než v kole prvním.
Výsledky prezidentského klání v obci nabízí přehled prezidentských voleb v Bílencích. Pro srovnání s celým regionem poslouží výsledky za okres Chomutov, případně také přehled za Ústecký kraj.
Ve krajských volbách 2024 si vedení v Bílencích připsalo ANO se 43,63 % hlasů — tedy více než trojnásobek zisku druhé SPD+Trikol+PRO, která dosáhla na 12,72 %. Na třetí příčce se shodně umístily STAČILO! a STAN PRO ÚLK, každé s 10,90 %. Za nimi se tísnila PŘÍSAHA a ODS po 7,27 % a zbývající tři uskupení se pohybovala pod 4 %. Scéna krajských voleb tak v Bílencích ukázala jednoho dominantního hráče a za ním poměrně roztříštěné pole.
Bílenecké výsledky krajských voleb jsou dostupné na stránce krajských voleb v Bílencích. Širší pohled na to, jak volil okolní region, nabídne přehled za okres Chomutov.
Bílence jsou obcí v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, poprvé písemně doložené roku 1355. K roku 2024 žilo v obci 255 obyvatel na rozloze 12,7 km², přičemž nadmořská výška dosahuje 262 metrů. Poštovní směrovací číslo je 430 01. Sčítání z roku 2021 zachytilo 96 domů. Přírůstek obyvatelstva v roce 2024 dosáhl hodnoty 1 — přestože přirozený přírůstek byl záporný (−5, tedy více úmrtí než narození), kladné saldo migrace ve výši 6 (více přistěhovalých než odstěhovaných) tento deficit vyrovnalo a obec mírně vzrostla. Statistické údaje pocházejí z dat Českého statistického úřadu.
Obec je pozoruhodná svým barokním dědictvím, které dokumentuje Národní památkový ústav. Dominantou je kostel sv. Bartoloměje, jednolodní orientovaná stavba z let 1734–1747, jejíž fasády zdobí lizénové rámy a nad střešní hřeben vystupuje sanktusníková věžička nad presbytářem. Přitom starší kostel sv. Jakuba — jehož jádro sahá do druhé poloviny 14. století — připomíná, že sakrální tradice v Bílencích předchází i samotný barokní věk, který zde zanechal nejvýraznější stopu. Z téže doby pochází i zámek na místě původní tvrze, postavený roku 1750 jako letní opatská rezidence; autorem stavby byl ústecký Jakub Schwarz.
Věková struktura obyvatel podle sčítání z roku 2021 ukazovala, že podíl obyvatel v produktivním věku (15–64 let) dosahoval v Bílencích 71,3 %, což je nad celorepublikovým průměrem (69,7 %). Seniorů ve věku 65 a více let žilo v obci 16,2 %, zatímco průměr za celou republiku byl 17,4 % — Bílence jsou tedy v tomto ohledu mírně mladší než Česko jako celek. Ze stejného sčítání vyplývá, že 61 % obyvatel uvedlo, že je bez vyznání — to je výrazně více než průměr za celou zemi (47,8 %) — a Bílence se v podílu obyvatel bez vyznání řadí na 551. místo z 6 254 obcí. Věřící tvořili jen 12,7 %, oproti celostátním 22,2 %, a 26,3 % obyvatel vyznání neuvedlo (celostátně 30,1 %). Oficiální webové stránky obce jsou dostupné na webu obce Bílence.
Komunální volby 2022 přilákaly do bíleneckých volebních místností 75,25 % oprávněných voličů — v celé republice přišlo tehdy k obecním volbám jen 46,07 %. Zájem o komunální volby je zde tedy mimořádně nadprůměrný a místní výsledky odrážejí skutečně silnou účast.
U dalších typů voleb byl obraz pestřejší. Ve sněmovních volbách 2025 se v Bílencích dostavilo 72,17 % voličů, mírně nad celorepublikovými 68,95 %; v roce 2021 to bylo naopak pod průměrem — 59,80 % oproti celostátním 65,43 %. Prezidentské volby 2023 vykázaly vysokou účast v obou kolech: v prvním 75,88 % (celorepublikový průměr 68,24 %), ve druhém dokonce 77,78 % oproti průměru 70,25 % — obě kola tedy obec výrazně překonala celostátní účast. Krajské volby 2024 naopak zaznamenaly nejnižší zájem: k urnám přišlo jen 27,54 % voličů, zatímco celorepublikový průměr dosahoval 32,91 %, takže obec zde za průměrem zůstala.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
