72,96 %
27,04 %
Ing. Lenka Bancroft Ph.D. OSVČ, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 1
11,45 % (161 hlasů)
Jiří Polák obchodní ředitel, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 2
12,01 % (169 hlasů)
Martin Staněk zámečník, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 3
11,23 % (158 hlasů)
Anna Pavelková učitelka v mateřské škole, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 4
10,31 % (145 hlasů)
David Eliáš koordinátor výroby, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 5
10,88 % (153 hlasů)
Jiří Jurka řezbář, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 6
12,30 % (173 hlasů)
Markéta Haláčková dělnice, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 7
10,45 % (147 hlasů)
Mgr. Štěpánka Šimečková referent odboru, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 1
13,24 % (69 hlasů)
Jiří Adamec týmový vedoucí programátorů CNC, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 6
12,85 % (67 hlasů)
Ing. Lenka Bancroft Ph.D. OSVČ, věk: 44 let
Jiří Polák obchodní ředitel, věk: 53 let
Martin Staněk zámečník, věk: 37 let
Anna Pavelková učitelka v mateřské škole, věk: 38 let
David Eliáš koordinátor výroby, věk: 34 let
Jiří Jurka řezbář, věk: 52 let
Markéta Haláčková dělnice, věk: 34 let
MgA. Jana Hřebecká komunitní koordinátorka, věk: 42 let
Bc. Jana Kopecká DiS. úřednice, věk: 44 let
Mgr. Štěpánka Šimečková referent odboru, věk: 35 let
Miroslav Šimeček IT/AI administrátor, věk: 36 let
Petra Otava školitel zaměstnanců, věk: 36 let
Pavlína Gondek rodičovská dovolená, věk: 37 let
Tomáš Sliacky dělník ve výrobě, věk: 34 let
Jiří Adamec týmový vedoucí programátorů CNC, věk: 35 let
Dominik Ševčík procesní technik, věk: 30 let
Bc. Ida Sliacky personalistka, věk: 30 let
Pavla Šmídová barmanka, věk: 33 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V Bujanově přinesou nadcházející komunální volby rozhodování o novém složení obecního zastupitelstva a dalším směřování správy obce. Tato jihočeská vesnice se podle demografických dat vyznačuje poměrně mladým složením obyvatelstva, kdy podíl seniorů ve věku 65 a více let dosahoval při sčítání lidu pouhých 12 %, což obec zařadilo na 5857. příčku ze 6254 hodnocených sídel v republice.
Kromě lokální správy se místní voliči v uplynulých letech účastnili také celostátních hlasování, která dokreslují zdejší politické rozložení sil. Následující text nabízí ucelený pohled do volební historie obce i na její základní demografické a historické ukazatele.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 soupeřila o přízeň voličů čtyři místní uskupení. Nejvyšší podporu si připsalo Hnutí pro Bujanov, které obdrželo 665 hlasů, což znamenalo 37,23 %. Druhou pozici obsadila kandidátka označená jako Sdruž. nez. kand. Bujanov 2022 se ziskem 568 hlasů, tedy 31,80 %.
Třetí příčka patřila uskupení SDRUŽ. PRO LEPŠÍ BUJ. A OKOLÍ, které oslovilo voliče s výsledkem 346 hlasů a podílem 19,37 %. Čtveřici kandidujících stran pak uzavřela formace OBČANÉ SOBĚ, jež získala 207 hlasů, což představovalo 11,59 %. Kdo chce porovnat dění v širším okolí, může využít výsledky v okrese Český Krumlov a prozkoumat také celkový přehled, který shromažďují komunální volby v Jihočeském kraji.
Při souboji o mandáty do zákonodárného sboru, jaký představují volby do Poslanecké sněmovny, zaznamenalo v roce 2025 v obci prvenství hnutí ANO se ziskem 47,42 % (138 hlasů). Stejně jako v celém Česku, kde toto hnutí zvítězilo s 34,51 %, ovládlo hlasování i zde, ovšem s výraznějším náskokem. Na druhém místě v Bujanově skončilo hnutí SPD s 12,02 % (35 hlasů), následované formací MOTO s 9,27 % (27 hlasů). Koalice SPOLU obdržela 8,24 % (24 hlasů), hnutí STAN a strana PIRÁTI získaly shodně po 7,21 % (obě po 21 hlasech) a koalice STAČILO! dosáhla na 5,49 % (16 hlasů). Uskupení REBELOVÉ, hnutí PŘÍSAHA i GENERACE pak zaznamenala shodně po 0,68 % (všechna po 2 hlasech).
O čtyři roky dříve, v roce 2021, zde byla situace odlišná od celostátního výsledku. Zatímco v celé zemi tehdy vyhrála koalice SPOLU s 27,79 %, místní voliči dali přednost hnutí ANO, které v obci vyhrálo s 31,57 % (72 hlasů). Druhé skončilo hnutí SPD s 18,42 % (42 hlasů) a koalice SPOLU byla třetí se ziskem 17,98 % (41 hlasů). Uskupení Piráti+STAN bralo 10,96 % (25 hlasů), KSČM obdržela 7,01 % (16 hlasů), hnutí PŘÍSAHA mělo 3,94 % (9 hlasů), TSS 3,50 % (8 hlasů), ČSSD 1,75 % (4 hlasy) a OtČe 1,31 % (3 hlasy). Kontext hlasování nabízí přehled sněmovních voleb v Bujanově, přičemž regionální data pokrývá hlasování v okrese Český Krumlov a také krajský souhrn za volby do sněmovny v Jihočeském kraji.
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přinesly v prvním kole prvenství Andreji Babišovi, který obdržel 49,65 % (142 hlasů). Druhý skončil Petr Pavel se ziskem 21,32 % (61 hlasů) a třetí Danuše Nerudová, pro niž hlasovalo 11,53 % voličů (33 hlasů). Jaroslav Bašta obdržel 9,09 % (26 hlasů), Pavel Fischer 3,84 % (11 hlasů), Marek Hilšer 2,44 % (7 hlasů) a Karel Diviš 2,09 % (6 hlasů).
Ve druhém kole udržel vedení Andrej Babiš, kterému odevzdalo hlas 60,21 % voličů (171 hlasů), zatímco Petr Pavel získal 39,78 % (113 hlasů). Podrobnosti shrnuje stránka pro prezidentské volby v Bujanově, přičemž okresní souvislosti poskytuje výsledek za okres Český Krumlov a celkovou situaci v regionu mapují prezidentské volby v Jihočeském kraji.
V obci přinesly krajské volby v roce 2024 vítězství straně ODS, která si připsala 45,60 % (57 hlasů). Na druhém místě se umístilo hnutí ANO se ziskem 28,80 % (36 hlasů) a třetí pozici obsadila koalice SPD+Trikol+PRO, kterou podpořilo 11,20 % hlasujících (14 hlasů).
Další hlasy získaly koalice STAČILO! a uskupení Zelení+Levice, které zaznamenaly shodně po 4,00 % (obě po 5 hlasech). Shodný zisk 1,60 % (po 2 hlasech) si pak rozdělili Piráti, uskupení JIH 12 a koalice Společně pro JČ. Průběh krajského hlasování zachycují krajské volby v Bujanově a širší regionální obraz doplňují krajské volby v okrese Český Krumlov.
Obec Bujanov leží v nadmořské výšce 670 metrů a rozkládá se na ploše 17,4 km², přičemž využívá poštovní směrovací číslo 382 41. První písemná zmínka pochází z roku 1347. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo celkem 626 obyvatel a v roce 2021 se v sídle nacházelo 147 domů. V roce 2024 přibylo v populaci celkově 9 lidí, k čemuž vedl přirozený přírůstek 10 osob, zatímco saldo migrace dosáhlo hodnoty -1.
Mezi významné památky zapsané v evidenci, kterou vede Národní památkový ústav, patří železniční stanice koněspřežné dráhy, postavená roku 1837 v areálu nádraží místo starší dřevěné stavby, a také zřícenina hradu Louzek na skalním ostrohu severně od Nažidel z doby kolem roku 1300. Seznam místních zajímavostí zahrnuje rovněž kamenná boží muka z roku 1876 nebo historický brzdový kámen u Nažidel z 19. století. Informace o obecní samosprávě a službách uvádí web obce Bujanov.
Věková struktura podle sčítání lidu ČSÚ z roku 2021 ukázala, že děti ve věku 0 až 14 let tvořily 16 % obyvatel (celostátně 12,9 %), skupina ve věku 15 až 64 let představovala 72,1 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let činili 12 % (celorepublikově 17,4 %). V otázce náboženského vyznání se v témže roce 51 % místních obyvatel označilo jako bez vyznání (celostátní průměr byl 47,8 %), věřících bylo 10,1 % (oproti 22,2 % v celé zemi) a 38,9 % občanů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Bujanově hodnoty 50,87 %. Tento podíl převýšil celorepublikový průměr těchto voleb, který tehdy činil 46,07 %.
U ostatních typů voleb byla situace odlišná a účast zaostávala za celostátními čísly. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 volit 61,34 % oprávněných voličů (v celé ČR 68,95 %) a v roce 2021 to bylo 52,05 % (naproti 65,43 % celostátně). V prezidentských volbách 2023 hlasovalo v prvním kole 62,45 % voličů oproti celorepublikovým 68,24 % a ve druhém kole 63,76 % při celostátní účasti 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 27,06 %, zatímco v celé republice přišlo k urnám 32,91 % občanů.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
