100,00 %
Ivana Květenská referentka stavebního úřadu, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 1
9,87 % (46 hlasů)
Ing. Jaroslav Peterka konstruktér, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 2
13,30 % (62 hlasů)
Alena Dražilová krejčová, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 3
10,30 % (48 hlasů)
Roman Michalovský jednatel, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 4
11,37 % (53 hlasů)
Lukáš Vrána plánovač, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 5
10,72 % (50 hlasů)
Zdeněk Kotoulek technolog, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 6
8,79 % (41 hlasů)
Martin Jež OSVČ, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 7
12,66 % (59 hlasů)
Tomáš Staněk řidič, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 8
10,30 % (48 hlasů)
Roman Vrána technik STK, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 9
12,66 % (59 hlasů)
Ivana Květenská referentka stavebního úřadu, věk: 64 let
Ing. Jaroslav Peterka konstruktér, věk: 37 let
Alena Dražilová krejčová, věk: 63 let
Roman Michalovský jednatel, věk: 50 let
Lukáš Vrána plánovač, věk: 46 let
Zdeněk Kotoulek technolog, věk: 36 let
Martin Jež OSVČ, věk: 38 let
Tomáš Staněk řidič, věk: 35 let
Roman Vrána technik STK, věk: 48 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V Prostředním Poříčí se lidé chystají rozhodnout o složení místního zastupitelstva pro nadcházející komunální volby v roce 2026, které určí další směřování radnice. Podle dat z posledního sčítání lidu tato malá obec vyniká vysokým podílem věřících obyvatel, který dosahuje 45,1 %. Tato hodnota řadí sídlo na 534. pozici z celkových 6254 porovnávaných municipalit v České republice.
Klidný život v tomto malebném prostředí se odráží i v zájmu o věci veřejné, což dokládá vysoká účast u volebních uren. Lidé zde rádi spolurozhodují o osudu svého okolí a porovnání výsledků z různých let ukazuje zajímavé politické trendy.
V posledních obecních volbách, které se konaly v roce 2022, získalo nejvíce hlasů uskupení Nezávislí kandidáti, pro které se rozhodlo 49,49 % voličů. Těsně za nimi skončila INICIATIVA PRO POŘÍČÍ se ziskem 41,92 % hlasů, což v Prostředním Poříčí vedlo k poměrně vyrovnanému rozdělení sil. Třetím subjektem byla Svoboda a př. demokracie (SPD), která oslovila 8,59 % hlasujících.
Pro širší přehled o regionální situaci poslouží také výsledky z celého okresu Blansko. Zajímavé srovnání pak nabízí pohled na celkové výsledky v rámci Jihomoravského kraje.
Během posledního hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 si jednoznačné vítězství v Prostředním Poříčí připsalo hnutí ANO, které získalo rovných 50,00 % hlasů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 13,85 %, následovaná SPD s 10,24 %. Zatímco místní voliči dali vítěznému hnutí ANO přesně polovinu hlasů, v celorepublikovém průměru toto uskupení vyhrálo s nižším ziskem 34,51 %.
V předchozím období roku 2021 se situace v obci mírně lišila, neboť hnutí ANO vyhrálo se ziskem 30,71 % těsně před koalicí SPOLU, která obdržela 26,79 %. Celostátně tehdy naopak těsně zvítězila koalice SPOLU se ziskem 27,79 % hlasů před hnutím ANO, které obdrželo 27,12 %. Pokud vás zajímají podrobnosti, navštivte sněmovní výsledky v obci. Tyto údaje lze porovnat s celým okresem Blansko a samozřejmě také s celkovými daty za Jihomoravský kraj.
Během prvního kola prezidentských voleb v roce 2023 získal nejvíce hlasů Andrej Babiš, kterého podpořilo 58,75 % voličů. S velkým odstupem za ním skončili se shodným výsledkem 11,25 % Petr Pavel a Pavel Fischer, zatímco Danuše Nerudová obdržela rovných 10,00 % hlasů. V Prostředním Poříčí se tak v prvním kole zformovala jasná převaha jednoho kandidáta.
Ve druhém kole pak Andrej Babiš svou pozici ještě posílil a zvítězil se ziskem 68,51 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal zbývajících 31,48 %. Pro zobrazení kompletních dat můžete navštívit prezidentské výsledky v obci. Pro regionální srovnání jsou k dispozici výsledky za okres Blansko a také souhrnná čísla pro celý Jihomoravský kraj.
Během posledního hlasování pro krajské volby v roce 2024 se v Prostředním Poříčí prosadilo hnutí ANO se ziskem 41,75 % hlasů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU, která obdržela 30,76 % hlasů, a třetí pozici obsadila koalice STAČILO! se ziskem 9,89 %. Následovaly subjekty PŘÍSAHA (6,59 %) a koalice SPD+Tri+PRO+Svo (5,49 %).
Celkové rozložení politických preferencí v regionálním kontextu mapují krajské výsledky v obci. Pro srovnání v rámci širšího okolí jsou k dispozici také výsledky za celý okres Blansko.
Prostřední Poříčí je malebná obec ležící v nadmořské výšce 370 metrů nad mořem, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1629. Na území o rozloze 4,9 kilometru čtverečního se nachází celkem 107 domů podle sčítání z roku 2021 a místní obyvatelé využívají poštovní směrovací číslo 679 62. V roce 2024 zde žilo 263 obyvatel, přičemž demografická dynamika v tomto roce vykázala zajímavý vývoj. Ačkoli přirozený přírůstek byl záporný a činil minus 1 člověka, díky kladnému saldu migrace, které dosáhlo hodnoty plus 7 obyvatel, byl celkový přírůstek kladný a obec vzrostla o 6 obyvatel.
Pokud jde o věkovou strukturu místní populace k roku 2021, děti do 14 let tvořily 14,4 % obyvatel, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let představovali 67,7 % a senioři starší 65 let tvořili 17,9 %. Ve stejném roce se obyvatelé při sčítání lidu vyjádřili také ke svému náboženskému vyznání, kde 45,1 % tvořili věřící, 25,7 % se označilo jako lidé bez vyznání a zbylých 29,2 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo. Statistické údaje o demografii a obyvatelstvu poskytuje Český statistický úřad.
Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti v Prostředním Poříčí patří kaple Panny Marie. Tato kaple z let 1891 až 1892 je podle informací od Národního památkového ústavu kvalitní drobnou sakrální stavbou spjatou s kulturními a náboženskými dějinami obce. Další informace o životě a dění v místě naleznete na oficiálních stránkách, kterými jsou webové stránky obce.
V posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Prostředním Poříčí mimořádných 78,30 %. Zájem o rozhodování o místní radnici tak byl výrazně vyšší než v celé České republice, kde se průměrná účast zastavila na hodnotě 46,07 %.
Vysoká volební účast doprovází i ostatní typy hlasování. Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 78,04 % voličů, což opět překonalo celorepublikový průměr 68,95 %, přičemž v roce 2021 byla účast v obci 72,17 % oproti celostátním 65,43 %. V případě prezidentské volby v roce 2023 činila účast v prvním kole 76,56 % (v celé zemi 68,24 %) a ve druhém kole se zvýšila na 77,51 %, zatímco v celé České republice dosáhla 70,25 %. Během krajských voleb v roce 2024 odevzdalo svůj hlas 44,02 % oprávněných voličů, což opět výrazně převýšilo celostátní průměrnou účast, která činila 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
