Komunální volby 2026 v Jeseníku: přehled a souvislosti
V Jeseníku se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o novém složení městského zastupitelstva i o tom, kdo stane v čele radnice. Město se vyznačuje mimo jiné tím, že zdejší podíl seniorů nad 65 let dosahoval 22,1 %, což ho řadilo na 642. místo z 6 254 obcí v republice.
Volební chování obyvatel Jeseníku nabízí zajímavý pohled na proměny preferencí na lokální i celostátní scéně. Vedle místního hlasování stojí za pozornost také trendy z parlamentních, prezidentských a krajských voleb, které ukazují dlouhodobější nálady voličů.
Rozložení sil na jesenické radnici
V obecním hlasování v roce 2022 zvítězilo sdružení Jeseník srdcem, které obdrželo 30,76 % hlasů (21 636 hlasů). Druhé skončilo uskupení Hnutí ANO a ČSSD se ziskem 23,29 % (16 381 hlasů). Třetí příčku obsadilo hnutí PRO JESENÍK, pro které hlasovalo 17,59 % voličů (12 371 hlasů). Hlasy získaly také subjekty Jeseničtí 2022 s 13,36 % (9 398 hlasů), Nezávislí - Jeseník se 7,85 % (5 524 hlasů) a uskupení SPOLEČNĚ, které získalo 7,14 % hlasů (5 018 hlasů).
Pokud chcete sledovat širší regionální souvislosti, můžete nahlédnout na komunální volby v okrese Jeseník nebo prozkoumat celokrajský přehled, který nabízí komunální volby v Olomouckém kraji.
Kdo bodoval při volbách do Poslanecké sněmovny
V celostátním měření sil při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v obci dominovalo hnutí ANO, jež získalo 38,41 % hlasů (2 204 hlasů). Stejně jako v celé zemi tak obsadilo první příčku, přičemž jeho místní podpora byla vyšší než celostátní výsledek 34,51 %. Druhá skončila koalice SPOLU s 23,24 % (1 334 hlasů), což prakticky odpovídalo jejímu republikovému zisku 23,36 %. Třetí pozici obsadilo hnutí SPD s 10,52 % (604 hlasů). Následovalo hnutí STAN se 7,47 % (429 hlasů), strana PIRÁTI s 6,34 % (364 hlasů), hnutí MOTO se 6,08 % (349 hlasů) a formace STAČILO! s 5,31 % (305 hlasů). Zbývající hlasy si rozdělily PŘÍSAHA s 0,83 % (48 hlasů), GENERACE s 0,29 % (17 hlasů) a uskupení KČ s 0,22 % (13 hlasů).
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 vládlo ve městě rovněž hnutí ANO se ziskem 31,78 % (1 803 hlasů), zatímco na celostátní úrovni zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %, která v Jeseníku skončila druhá s 23,62 % (1 340 hlasů). Třetí tehdy bylo hnutí SPD s 12,14 % (689 hlasů), koalice Piráti+STAN obdržela 11,77 % (668 hlasů), hnutí PŘÍSAHA mělo 4,14 % (235 hlasů), uskupení TSS 4,08 % (232 hlasů), strana KSČM 4,01 % (228 hlasů), strana ČSSD 3,73 % (212 hlasů) a Volný blok získal 2,27 % (129 hlasů). Kompletní obraz přinášejí parlamentní volby v Jeseníku a širší přehled nabízejí také stránky pro parlamentní volby v okrese Jeseník i celokrajské výsledky, kde figurují parlamentní volby v Olomouckém kraji.
Kdo vedl v prezidentském klání
Během prezidentských voleb v roce 2023 vyhrál první kolo Andrej Babiš se ziskem 40,01 % (2 150 hlasů), na druhém místě skončil Petr Pavel s 30,29 % (1 628 hlasů) a třetí byla Danuše Nerudová s 12,04 % (647 hlasů). Další hlasy obdrželi Jaroslav Bašta (6,73 %; 362 hlasů), Pavel Fischer (5,99 %; 322 hlasů), Marek Hilšer (2,81 %; 151 hlasů), Karel Diviš (1,39 %; 75 hlasů) a Tomáš Zima (0,70 %; 38 hlasů). Ve druhém kole se situace obrátila a vítězem se stal Petr Pavel, který obdržel 51,57 % (2 867 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 48,42 % (2 692 hlasů).
Zajímá-li vás hlasování v celém okolí, můžete prostudovat výsledky prezidentských voleb v Jeseníku a pro regionální srovnání využít také prezidentské volby v okrese Jeseník nebo souhrnné krajské informace, které zachycují prezidentské volby v Olomouckém kraji.
Souboj o zastupitelstvo kraje
Při hlasování o krajské reprezentaci v roce 2024, kdy se konaly krajské volby, dominovalo v obci hnutí ANO s výrazným náskokem a ziskem 41,41 % hlasů (856 hlasů). Druhé místo obsadila koalice Spojenci 24, kterou podpořilo 21,28 % voličů (440 hlasů), a třetí pozici získala koalice SPD+Tri+PRO+Svo s 11,32 % (234 hlasů). Dvouciferného výsledku dosáhlo ještě uskupení STAN PRO OLK s 10,40 % (215 hlasů), následované koalicí STAČILO! s 5,56 % (115 hlasů), ODS se 4,11 % (85 hlasů), uskupením Piráti s podporou s 1,98 % (41 hlasů), stranou Hlas pro náš kraj s 1,69 % (35 hlasů) a hnutím PŘÍSAHA s 1,35 % (28 hlasů).
Zájemci o detailní statistiky mohou otevřít odkaz na krajské volby v Jeseníku a prozkoumat i širší kontext celého jesenického regionu prostřednictvím přehledu pro krajské volby v okrese Jeseník.
Portrét Jeseníku
Jeseník je město s první písemnou zmínkou z roku 1267, ležící v nadmořské výšce 432 metrů. Rozkládá se na ploše 38,2 km² a v roce 2024 zde žilo 10 456 obyvatel, přičemž k roku 2021 stálo na jeho území 1 565 domů. Místní pošta využívá poštovní směrovací číslo 790 01. Mezi významné architektonické dominanty zachycené v evidenci NPÚ patří pozdně středověká vodní tvrz s dochovaným příkopem, bránou, kamenným mostem a parkem nebo v jádru renesanční radnice z roku 1610, jejíž nynější podoba s dominantní věží pochází z roku 1710. Další informace o životě a správě poskytují oficiální stránky města.
Z demografického hlediska město v roce 2024 zaznamenalo úbytek obyvatel, kdy celkový přírůstek činil -163 osob; na tomto vývoji se podílel přirozený přírůstek -59 osob i záporné saldo migrace ve výši -104 osob. Podle zjištění ČSÚ z roku 2021 tvořily děti do 14 let 11,4 % populace (celostátní průměr byl 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 66,5 % obyvatel (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let představovali 22,1 % (oproti celorepublikovým 17,4 %). Ve stejném roce se k věřícím hlásilo 18,9 % jesenických občanů (celostátně 22,2 %), jako bez vyznání se označilo 52,2 % (v ČR 47,8 %) a 28,9 % obyvatel svůj postoj k víře neuvedlo (celorepublikově 30,1 %).
Zájem voličů o účast u uren
Při komunálním hlasování v roce 2022 přišlo k urnám 41,42 % oprávněných voličů, což bylo méně než celorepublikový průměr dosahující 46,07 %. Účast v lokálních volbách tak zaostala za celostátním standardem o necelých pět procentních bodů.
V ostatních typech hlasování se ochota přijít k volbám pohybovala na různých úrovních. Sněmovní volby v roce 2025 přilákaly 65,27 % voličů při celorepublikové účasti 68,95 %, zatímco v roce 2021 to bylo 61,77 % oproti celostátním 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 zaznamenaly účast 61,36 % v prvním kole (ČR 68,24 %) a 62,66 % ve druhém kole (ČR 70,25 %). Nejnižší zájem provázel krajské volby v roce 2024, kdy dorazilo pouze 24,01 % oprávněných občanů, což citelně zaostalo za celorepublikovým průměrem 32,91 %.
