0,00 %
Ing. Václav Levinský starosta, věk: 51 let
Ing. Lenka Pompošová právník, věk: 41 let
Vladimír Pozdník OSVČ, věk: 45 let
Ing. Alice Pozdníková pojistný matematik, věk: 54 let
Bc. Petr Rezler policista, věk: 38 let
Ing. Jiří Doležal ekonom, věk: 51 let
Ing. Daniel Vojáček jednatel společnosti, věk: 47 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
Ve Starém Mateřově určí nadcházející komunální volby budoucí složení obecního zastupitelstva a rozhodnou o směřování místní samosprávy. Tato obec vykazuje mimořádně příznivý demografický profil, neboť podle sčítání lidu jí v podílu dětí do čtrnácti let patřilo dvousté místo z 6 254 obcí v republice.
Zdejší voliči dlouhodobě projevují o správu věcí veřejných zřetelný zájem, který se promítá do volební účasti napříč všemi typy hlasování. Následující přehled shrnuje dosavadní výsledky v obci a zasazuje je do kontextu celého regionu i České republiky.
Při obecních volbách v roce 2022 soupeřila o přízeň voličů tři kandidátní uskupení. Nejvíce hlasů obdrželo sdružení SPOJENÝ MATEŘOV, které získalo 52,37 % (1 292 hlasů). Druhou pozici obsadila kandidátka Čas pro Mateřov s podp. SproK se ziskem 42,85 % (1 057 hlasů), zatímco kandidátka VĚRA SEMERÁDOVÁ obdržela 4,78 % (118 hlasů).
Pokud vás zajímá, jak hlasovaly další obce v okolí, můžete nahlédnout na komunální volby na Pardubicku v rámci celého okresu. Širší regionální situaci pak přibližují komunální volby v Pardubickém kraji na krajské úrovni.
Při celostátním hlasování, jakým jsou volby do Poslanecké sněmovny, zvítězilo v roce 2025 ve Starém Mateřově hnutí ANO s 32,83 % hlasů, což korespondovalo s jeho celorepublikovým prvenstvím (34,51 %). Druhé místo obsadila koalice SPOLU s 25,74 % hlasů, která skončila druhá i v celé zemi (23,36 %). Třetí příčku v obci získalo hnutí STAN se ziskem 11,56 % hlasů (v Česku 11,23 %), následované uskupeními PIRÁTI a MOTO, jež obě shodně obdržela 8,58 % hlasů. Dále v obci získalo SPD 5,97 % a STAČILO! 3,73 % hlasů, uskupení PŘÍSAHA 1,67 %, ŠVÝC. DEM. 0,55 % a VOLUNTIA 0,37 % hlasů.
Pro srovnání, ve sněmovních volbách v roce 2021 byl souboj na čele těsnější: hnutí ANO vyhrálo v obci se ziskem 28,47 % (123 hlasů), zatímco koalice SPOLU získala 28,00 % (121 hlasů), ačkoliv celostátně tehdy koalice SPOLU zvítězila s 27,79 % před hnutím ANO (27,12 %). Koalice Piráti+STAN tehdy v obci obdržela 16,66 %, hnutí SPD 6,71 % a ČSSD 5,32 % hlasů. Podrobný přehled nabízí stránka pro parlamentní volby ve Starém Mateřově, přičemž regionální data shrnují sněmovní volby na Pardubicku i krajský přehled pro sněmovní volby v Pardubickém kraji.
V roce 2023 se konaly prezidentské volby, v nichž v prvním kole v obci zvítězil Petr Pavel s 36,04 % (177 hlasů), před Andrejem Babišem, který obdržel 33,80 % (166 hlasů). Třetí Danuše Nerudová zaznamenala 16,90 % (83 hlasů), Pavel Fischer získal 5,29 % (26 hlasů), Karel Diviš 2,85 % (14 hlasů), Jaroslav Bašta 2,64 % (13 hlasů), Marek Hilšer 2,24 % (11 hlasů) a Tomáš Zima 0,20 % (1 hlas).
Ve druhém kole pak Petr Pavel svůj náskok v obci ještě navýšil, když získal 65,06 % (326 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 34,93 % (175 hlasů). Kompletní obraz přinášejí prezidentské volby ve Starém Mateřově na samostatné stránce, výsledky v celém okrese mapují prezidentské volby na Pardubicku a krajský kontext doplňují prezidentské volby v Pardubickém kraji.
V roce 2024 proběhly krajské volby, v nichž voliči ve Starém Mateřově odevzdali nejvíce hlasů hnutí ANO, které získalo 33,47 % (81 hlasů). Na druhém místě skončilo uskupení 3PK-Pro pros. PaK s 21,07 % (51 hlasů) a třetí pozici obsadilo hnutí STAN, jež podpořilo 11,15 % hlasujících (27 hlasů). Koalice ODS+TOP 09 dosáhla na 10,74 %, Koalice pro PaK na 9,09 %, SPD+Trikol+PRO na 5,37 %, Piráti na 4,54 %, NAŠE PARDUB. na 2,89 % a uskupení STAČILO! na 1,23 % hlasů.
Výsledky pro celou obec zachycují krajské volby ve Starém Mateřově, zatímco celkový pohled na hlasování v okolních sídlech poskytují krajské volby na Pardubicku.
Starý Mateřov je obcí s první písemnou zmínkou datovanou do roku 1227. Rozkládá se na ploše 3 kilometrů čtverečních v nadmořské výšce 229 metrů a poště náleží směrovací číslo 530 02. Z hlediska památkové péče stojí za zmínku zvonice s křížem, kterou Národní památkový ústav popisuje jako ukázku drobné dřevěné venkovské zvonice zhruba z první poloviny 19. století lidového charakteru, doplněnou opodál stojícím dřevěným křížem.
K roku 2024 čítala obec 946 obyvatel, přičemž podle dat ze sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 285 domů. V roce 2024 dosáhl přirozený přírůstek hodnoty 6, saldo migrace činilo -2 a celkový přírůstek představoval 4 osoby. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad za rok 2021, tvořily děti do 14 let 18,5 % populace (v ČR 12,9 %), obyvatelé ve věku 15 až 64 let představovali 71 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let zaujímali 10,5 % (v ČR 17,4 %). Pokud jde o náboženské vyznání v roce 2021, lidé bez vyznání tvořili 57,1 % obyvatel (celostátně 47,8 %), věřící představovali 14,2 % (v Česku 22,2 %) a zbývajících 28,7 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast ve Starém Mateřově 65,23 %, což bylo podstatně více než celorepublikový průměr 46,07 %.
Vyšší zájem než celostátní průměry provázel i další hlasování. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 78,12 % oprávněných voličů (v ČR 68,95 %) a v roce 2021 to bylo 76,68 % (v ČR 65,43 %). Při volbě prezidenta v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 80,59 % voličů oproti celorepublikovým 68,24 % a ve druhém kole 81,85 % ve srovnání se 70,25 % v celém Česku. V krajských volbách 2024 pak účast dosáhla 36,51 %, zatímco celostátní hodnota činila 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
