95,48 %
4,52 %
Mgr. Martin Gruber DiS. administrativní pracovník, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
11,09 % (150 hlasů)
Tomáš Nesrsta člen jednotky First Response, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 2
11,53 % (156 hlasů)
Ing. Martin Drbal hydrogeolog, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 3
11,39 % (154 hlasů)
Jaroslav Suchý hasič/strojník, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 4
11,02 % (149 hlasů)
Petr Kvis policista, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 5
10,94 % (148 hlasů)
Petr Svoboda automechanik, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 6
11,46 % (155 hlasů)
Martin Hurban obchodně-technický zástupce, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 7
11,90 % (161 hlasů)
Zuzana Vaněčková úředník, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 8
10,13 % (137 hlasů)
Mgr. Petr Pitra ředitel ZUŠ, hudebník, věk: 60 let
pořadí na kandidátce: 9
10,50 % (142 hlasů)
Mgr. Martin Gruber DiS. administrativní pracovník, věk: 49 let
Tomáš Nesrsta člen jednotky First Response, věk: 43 let
Ing. Martin Drbal hydrogeolog, věk: 48 let
Jaroslav Suchý hasič/strojník, věk: 42 let
Petr Kvis policista, věk: 36 let
Petr Svoboda automechanik, věk: 37 let
Martin Hurban obchodně-technický zástupce, věk: 36 let
Zuzana Vaněčková úředník, věk: 42 let
Mgr. Petr Pitra ředitel ZUŠ, hudebník, věk: 60 let
Jiří Dvořák státní zaměstnanec, věk: 59 let
Michal Hnátík osoba samostatně výdělečně činná, věk: 52 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
Březová u Karlových Varů vstupuje do komunálních voleb 2026 jako malá obec v okrese Karlovy Vary, kde se hlasováním rozhoduje o složení obecního zastupitelstva a budoucím směřování radnice. Obec přitom patří k místům, kde je podíl lidí bez náboženského vyznání výrazně nadprůměrný — podle dat ze sčítání z roku 2021 se k žádné víře nehlásilo 58,8 % obyvatel, což ji řadí na 867. místo z 6 254 obcí v celé republice a zařazuje mezi nejsekulárnější sídla v zemi.
Březová leží v Karlovarském kraji a v roce 2024 žilo v obci 719 obyvatel. Text níže mapuje nejen komunální historii, ale odkazuje také na výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb, aby poskytl úplný obraz volební kultury v Březové.
Komunální volby 2022 měly v Březové jednoznačného vítěze. Kandidátka Pro rozvoj obce Březová si odnesla drtivých 85,35 % hlasů. Na druhém místě skončili Nezávislí kandidáti obce Březová s 10,60 %, zatímco Komunistická strana Čech a Moravy získala zbývající 4,05 % hlasů — žádné jiné uskupení se do voleb neprobojovalo, takže souboj o zastupitelstvo byl fakticky přehledný a výsledek neponechal mnoho prostoru pro překvapení.
Kdo chce srovnat, jak dopadly komunální volby v dalších obcích okresu Karlovy Vary, může si prohlédnout výsledky za celý karlovarský okres. Souhrn komunálních výsledků za celý Karlovarský kraj je pak k dispozici prostřednictvím přehledu komunálních voleb kraje, který sdružuje výsledky z jednotlivých obcí.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 potvrdilo ANO svou vedoucí pozici i v Březové — získalo 36,42 % hlasů, těsně nad celostátním výsledkem hnutí (34,51 %). Na druhém místě skončilo SPOLU s 21,52 %, následované STAN s 10,26 %, SPD s 8,94 % a Piráty s 8,60 %. Přesně stejné pořadí dvojice ANO a SPOLU platilo i na celostátní úrovni, takže volební preference v Březové v roce 2025 kopírovaly republikový trend velmi věrně.
O čtyři roky dříve, ve volbách 2021, to ale vypadalo jinak. Tehdy také zvítězilo ANO s 27,20 %, avšak celostátně byla nejsilnější koalice SPOLU (27,79 %), která v Březové skončila až druhá s 18,02 %. Na 17,66 % dosáhla koalice Piráti+STAN, za ní SPD se 13,07 % a TSS s 10,24 %. Místní voliči tedy v roce 2021 dávali ANO o něco více než republika jako celek, zatímco SPOLU zde poněkud zaostávalo za svým celostátním ziskem. Aktuální výsledky voleb do sněmovny za obec jsou k dispozici na stránce parlamentních voleb v Březové. Širší regionální pohled nabídne přehled sněmovních výsledků za Karlovarský kraj, stejně jako srovnání na úrovni okresu Karlovy Vary.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vyhrál v Březové Petr Pavel s 43,32 % hlasů, přičemž Andrej Babiš skončil na druhém místě s 29,24 %. Daleko za oběma kandidáty zůstal Jaroslav Bašta s 9,74 %, Danuše Nerudová získala 7,22 % a Pavel Fischer 5,41 %. Ve druhém kole výsledek jen potvrdil to, co naznačovalo první: Pavel zvítězil s 57,28 % oproti Babišovým 42,71 %, takže k žádnému obratu nedošlo a vedoucí pozice z prvního kola se v závěrečném hlasování jen upevnila.
Výsledky prezidentských voleb pro Březovou jsou k dohledání na stránce prezidentského hlasování v obci. Jak volil v prezidentských volbách celý karlovarský region, zachycuje přehled prezidentských výsledků za Karlovarský kraj, podrobnější pohled na úrovni okresu pak nabízí přehled za okres Karlovy Vary.
V krajských volbách 2024 si v Březové nejsilněji vedlo ANO, které získalo 38,19 % hlasů — téměř trojnásobek druhého v pořadí. STAN obsadil druhou příčku s 13,19 %, ODS třetí s 9,72 % a SPD+Trikolora čtvrtou s 9,02 %. Za nimi se tísnilo hned několik uskupení — KSČM, Vize KVK, KDU-ČSL+SNK 1 a MÍSTNÍ HNHRM získaly od 4,16 do 6,25 %. Scéna krajských voleb byla tedy v Březové výrazně rozdrobená, přestože na vrcholu tabulky vládl jasný vítěz.
Aktuální výsledky krajských voleb za samotnou obec najdete na stránce krajského hlasování v Březové. Srovnání s okolím umožňuje přehled krajských voleb za okres Karlovy Vary, kde jsou seřazeny výsledky z jednotlivých obcí regionu.
Březová je obec v okrese Karlovy Vary ležící v nadmořské výšce 420 metrů. Podle dat Českého statistického úřadu žilo v roce 2024 v obci 719 obyvatel a v roce 2021 bylo evidováno 119 domů. Rozloha katastru činí 2,1 km² a poštovní směrovací číslo je 360 01. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1543. Demografická bilance z roku 2024 ukazuje zajímavý vzorec: přirozený přírůstek byl záporný (−3 osoby, tedy více úmrtí než narození), ale kladné saldo migrace ve výši 28 osob jej více než vyrovnalo — obec tak v roce 2024 celkově získala 25 nových obyvatel a reálně rostla.
Věková struktura Březové, zachycená při sčítání v roce 2021, prozrazuje výrazně starší populaci, než je průměr celé republiky. Skupina 65 a více let tvoří rovných 22 % obyvatel, přičemž celorepublikový průměr činí 17,4 % — obec se tak řadí na 661. místo z 6 254 obcí, tedy do skupiny s nejstarším obyvatelstvem v Česku. Produktivní věkovou skupinu 15–64 let tvoří v Březové 65,7 %, zatímco celorepublikově je to 69,7 %. Podíl nejmenších (0–14 let) je 12,4 %, oproti republikovému průměru 12,9 % jen nepatrně nižší. Z hlediska vyznání platí pro data ze sčítání 2021 totéž, co bylo zmíněno výše: podíl obyvatel bez vyznání je výrazně nad celostátní hodnotou 47,8 %, zatímco věřících je v obci 17,5 % oproti celostátním 22,2 % a 23,7 % obyvatel vyznání neuvedlo (celostátně 30,1 %).
Na území obce stojí dvě památky evidované Národním památkovým ústavem. První je venkovská usedlost — patrový dům chlévního typu s hrázděnými štíty a sedlovou střechou, doklad tradiční lidové zástavby z první poloviny 19. století. Druhou je Starý mlýn, areál tvořený hlavní budovou, špýcharem a branou; jeho počátky sahají na přelom 18. a 19. století, přičemž hlavní budova vznikla v letech 1898–1899 podle projektu chebského architekta Karla Haberzettla. Na oficiálních stránkách obce Březová jsou k dispozici aktuální informace o životě v obci.
Komunální volby 2022 přilákaly do volebních místností v Březové 52,86 % oprávněných voličů — o bezmála 7 procentních bodů více, než byl tehdejší celorepublikový průměr komunální účasti (46,07 %). Zájem o obecní samosprávu je zde tedy výrazně nadprůměrný a místní voliči se komunálnímu hlasování věnují s větší pozorností než Česko jako celek.
U ostatních typů voleb je obraz smíšenější. V parlamentních volbách 2025 přišlo k urnám 66,38 % voličů, přičemž celorepublikový průměr dosáhl 68,95 % — Březová tedy mírně zaostávala za celostátní hodnotou, podobně jako v roce 2021, kdy zdejší účast činila 64,24 % oproti průměrným 65,43 % za celou republiku. V prezidentských volbách 2023 byl rozdíl o něco výraznější: v prvním kole hlasovalo v obci 63,50 % voličů, zatímco v celé zemi to bylo 68,24 %, a ve druhém kole Březová dosáhla 65,88 % oproti republikovým 70,25 %. Krajské volby 2024 pak dopadly nejpříznivěji ze všech porovnávaných typů voleb: účast v obci byla 34,03 %, tedy o více než procentní bod nad celostátním průměrem 32,91 %. Komunální a krajské volby tedy Březová vítá nadprůměrně, u voleb celostátního charakteru naopak mírně zaostává za republikovým průměrem.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
