Komunální volby 2026 v Malém Březně: přehled a souvislosti
Rozhodování o budoucím složení místního zastupitelstva a dalším směřování radnice přinesou nadcházející komunální volby v Malém Březně. Tato severočeská obec se může pochlubit neobyčejně dlouhou historií, neboť první písemná zmínka o ní pochází již z roku 1188. Historické kořeny se zde prolínají s moderním životem obyvatel, kteří svými hlasy pravidelně ovlivňují nejen složení místní samosprávy, ale vyjadřují se i k celostátnímu dění.
Na této stránce najdete detailní ohlédnutí za minulými volebními obdobími, a to včetně srovnání s širšími regionálními i republikovými trendy.
Minulé bitvy o zastupitelstvo a radniční křesla
V komunálních volbách v roce 2022 si největší přízeň voličů odneslo uskupení SNK Malé Březno a Leština, které získalo 34,27 % hlasů. Na dalších místech s velmi těsným rozestupem skončily kandidátky SNK „ZMĚNA PRO NAŠE OBCE“ s podílem 19,96 % a SNK ZA MALÉ BŘEZNO A LEŠTINU, která obdržela 19,89 % hlasů. Pětiprocentní hranici úspěšně překonaly také subjekty Naše Leština se ziskem 13,62 % a uskupení PRO OBEC, pro nějž se rozhodlo 12,26 % hlasujících.
Pokud se chceme podívat na politickou mapu v širším kontextu, je užitečné prozkoumat celkové výsledky v okrese Ústí nad Labem, kde se formovala zastupitelstva v sousedních sídlech. Stejně tak lze sledovat celou situaci v regionálním měřítku prostřednictvím přehledu za Ústecký kraj, jenž nabízí srovnání s ostatními oblastmi. Starší historické údaje o tom, jak se v obci hlasovalo v dřívějších letech, jsou pak zachyceny v odkazech níže.
Boj o poslanecká křesla v dolní komoře Sněmovny
Při posledním celostátním hlasování, kterým byly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, v obci jednoznačně dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 46,57 % hlasů. Tento výsledek výrazně překonal celorepublikový průměr tohoto hnutí, jenž činil 34,51 %. Na druhém místě v obci skončila koalice SPOLU se ziskem 11,07 %, což naopak představuje výrazné zaostání za jejím celostátním výsledkem 23,36 %. Těsně za ní se umístilo hnutí STAN, které oslovilo 10,74 % místních voličů, následované SPD s 9,12 %, MOTO s 8,79 %, PIRÁTY s 6,51 % a uskupením STAČILO! s 5,86 %.
Pokud se ohlédneme do minulosti, v roce 2021 zde hnutí ANO zvítězilo s podobným ziskem 47,40 % hlasů, zatímco koalice SPOLU tehdy oslovila 21,85 % voličů. Pro podrobnější analýzu politického vývoje na lokální úrovni slouží přímo výsledky pro Malé Březno z jednotlivých let. Širší geografický pohled na chování voličů v regionu pak zprostředkovávají statistiky pro okres Ústí nad Labem a samozřejmě také souhrnné údaje pro celý Ústecký kraj.
Volba hlavy státu a prezidentské souboje
Velmi sledované prezidentské volby v roce 2023 ukázaly v této lokalitě silnou podporu pro jednoho z kandidátů. V prvním kole zde jednoznačně dominoval Andrej Babiš, který získal 51,57 % hlasů, zatímco druhý Petr Pavel obdržel 27,36 % a třetí Danuše Nerudová oslovila 10,87 % hlasujících. Ve druhém kole se souboj zúžil, ale pořadí zůstalo zachováno; Andrej Babiš své vítězství potvrdil se ziskem 56,09 % hlasů, zatímco Petr Pavel zde obdržel 43,90 %.
Pro srovnání s širším okolím lze využít i data pro celý Ústecký kraj, která vykreslují celkovou náladu na severu Čech. Rozdílné preference obyvatel v jednotlivých částech regionu pak ukazují také statistické údaje pro okres Ústí nad Labem. Konkrétní výsledky přímo pro prezidentskou volbu v Malém Březně z předchozích let jsou k dispozici pod níže uvedenými odkazy.
Hlasování o složení krajského zastupitelstva
V roce 2024 proběhly v regionu krajské volby, které opět potvrdily dominantní pozici jednoho z politických subjektů. První místo zde s velkým náskokem získalo hnutí ANO, pro které se rozhodlo 49,06 % hlasujících. Druhou nejúspěšnější kandidátkou se stala ODS se ziskem 11,18 % hlasů a v těsném závěsu za ní skončila koalice SPD+Trikol+PRO, která obdržela 10,55 %.
Rozložení politických sil v širším měřítku a v okolních obcích ukazují kompletní přehled za ústecký okres. Pro zájemce o detailní vývoj přímo v této lokalitě jsou k dispozici statistiky pro krajské volby v Malém Březně, které zachycují minulé volební cykly. Odkazy na jednotlivé ročníky naleznete v seznamu níže.
Základní charakteristika a portrét obce
Obec Malé Březno se rozkládá na území o rozloze 11,1 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 135 metrů a pro poštovní styk využívá směrovací číslo 400 02. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zde v roce 2024 žilo 525 obyvatel a v roce 2021 obec čítala 169 domů. Z pohledu demografického vývoje v roce 2024 byl přirozený přírůstek záporný s hodnotou -4, avšak tento úbytek byl zcela vyrovnán kladným saldem migrace, které dosáhlo hodnoty 4, takže celkový roční přírůstek obyvatel byl přesně 0.
Zajímavý pohled nabízí také sociodemografické složení z roku 2021, kdy největší část obyvatelstva tvořili lidé ve věku 15 až 64 let s podílem 67,6 %, zatímco skupina dětí do 14 let představovala 12,4 % a senioři nad 65 let tvořili rovných 20 % populace, což mírně přesahuje celorepublikový průměr 17,4 %. V otázce náboženského vyznání se v témže roce celých 65,3 % občanů přihlásilo k životu bez vyznání, což je výrazně více než celostátních 47,8 %. Skupina věřících tvořila v obci 8,5 % a zbývajících 26,2 % obyvatel na tuto otázku neodpovědělo.
Zdejší kulturní dědictví reprezentuje historicky cenná kaple obdélného půdorysu s trojbokým závěrem a sedlovou střechou. Podle dochovaných záznamů Národního památkového ústavu (NPÚ) tuto stavbu, jejíž hlavní průčelí je členěno nárožními pilastry s vyloženou římsou, v roce 1704 postavil Joannes Keckert.
Aktivita voličů u volebních uren
Při posledních volbách do místního zastupitelstva v roce 2022 projevili obyvatelé Malého Března mimořádný zájem o správu svých věcí veřejných, kdy volební účast dosáhla vysokých 64,76 %. To představuje výrazný nadprůměr ve srovnání s celostátní účastí u komunálních voleb, která tehdy činila 46,07 %.
Zajímavé rozdíly v aktivitě voličů lze sledovat i u jiných typů hlasování. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla účast v obci s hodnotou 71,07 % nad celostátním průměrem 68,95 %, zatímco v roce 2021 tomu bylo naopak, kdy k urnám přišlo 61,54 % místních oprávněných voličů oproti 65,43 % v celé republice. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 66,06 % a ve druhém kole 66,59 % oprávněných voličů, což v obou případech zaostalo za celostátními průměry 68,24 % a 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 naopak zaznamenaly nadprůměrnou účast 37,61 % ve srovnání s republikovými 32,91 %.
