12,39 %
11,32 %
10,47 %
10,47 %
9,40 %
8,97 %
8,76 %
8,55 %
7,69 %
Václav Šeba Josef Červ Libor Juračka Josef Buzek Miroslav Javůrek Eliška Málková Ježková Roman Bulín Libor Stibůrek Tomáš Řepa
Václav Šeba zootechnik, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (58 hlasů)
Josef Červ technik, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (53 hlasů)
Libor Juračka řidič, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (49 hlasů)
Josef Buzek vývoj a výroba radiofarmak, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (49 hlasů)
Miroslav Javůrek OSVČ, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (44 hlasů)
Eliška Málková Ježková cukrářka, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (42 hlasů)
Roman Bulín dřevorubec, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (41 hlasů)
Libor Stibůrek opravář, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (40 hlasů)
Tomáš Řepa OSVČ, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (36 hlasů)
Václav Šeba Josef Červ Libor Juračka Josef Buzek Miroslav Javůrek Eliška Málková Ježková Roman Bulín Libor Stibůrek Tomáš Řepa Jaroslav Perníček Petr Čtvrtník
Václav Šeba zootechnik, věk: 44 let
Josef Červ technik, věk: 58 let
Libor Juračka řidič, věk: 53 let
Josef Buzek vývoj a výroba radiofarmak, věk: 43 let
Miroslav Javůrek OSVČ, věk: 62 let
Eliška Málková Ježková cukrářka, věk: 42 let
Roman Bulín dřevorubec, věk: 48 let
Libor Stibůrek opravář, věk: 57 let
Tomáš Řepa OSVČ, věk: 38 let
Jaroslav Perníček OSVČ, věk: 40 let
Petr Čtvrtník strojník, věk: 48 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
Obec Stranný v okrese Benešov vstupuje do komunálních voleb 2026, v nichž se rozhodne o novém složení obecního zastupitelstva. Tato malá středočeská obec se přitom pyšní mimořádnou volební aktivitou — ve srovnání s celorepublikovou úrovní chodí zdejší voliči k urnám nadprůměrně hojně, a to prakticky u každého typu voleb. Stranný má navíc zajímavou věkovou strukturu: podíl nejmladší generace do 14 let dosáhl v roce 2021 výrazných 16,2 %, což obec řadí na 786. místo z 6 254 obcí — tedy do přibližně horní osminy všech obcí v zemi podle zastoupení dětí a mladých.
První písemná zmínka o Stranném pochází z roku 1184, takže jde o sídlo s více než osmisetletou historií. Dnes zde žije 119 obyvatel (k roku 2024), a text na této stránce nabízí vedle komunálních voleb 2026 také přehled výsledků parlamentních, prezidentských a krajských voleb, v nichž se Stranný za posledních dvacet let zapsal.
V komunálních volbách 2022 si ve Stranném nejúspěšněji vedl Josef Buzek, který získal 56 hlasů, tedy 11,00 % z celkového počtu odevzdaných hlasů. Těsně za ním skončil Václav Šeba s 49 hlasy (9,63 %) a třetí příčku obsadil Miroslav Javůrek s 44 hlasy (8,64 %). Výsledek byl poměrně vyrovnaný — čtvrtý Josef Červ se čtyřiceti třemi hlasy zaostal za třetím místem jen o jediný hlas, a ještě dva další kandidáti překonali hranici 40 hlasů, takže šlo o skutečně vyrovnanou soutěž.
Kdo sleduje komunální volby v širším kontextu benešovského okresu, může pro srovnání nahlédnout do přehledu komunálních voleb okresu Benešov, kde jsou shromážděny výsledky ze všech obcí regionu. Podobný přehled za celý Středočeský kraj nabízí stránka komunálních voleb Středočeského kraje.
Poslední volby do Poslanecké sněmovny se ve Stranném konaly v roce 2025 a přinesly jasné vítězství hnutí ANO, které získalo 37,31 % hlasů — to je o necelé tři procentní body více, než kolik ANO obdrželo celostátně (34,51 %). Druhé skončilo SPOLU s 20,89 %, třetí MOTO s 11,94 % a čtvrtý STAN s 10,44 %. Celostátní pořadí prvních dvou stran se tedy shodovalo s výsledkem ve Stranném — stejně jako v celé zemi zvítězilo ANO, na druhém místě se umístilo SPOLU.
Ve volbách 2021 si ANO ve Stranném připsalo 31,25 % a vedlo před SPOLU (25,00 %) a koalicí Piráti+STAN (15,62 %). Na celostátní úrovni tehdy naopak těsně zvítězilo SPOLU (27,79 %) před ANO (27,12 %), takže výsledek ve Stranném se od celostátního v pořadí lišil — obec dávala ANO zřetelný náskok, zatímco celá republika se tehdy přiklonila k opačné první příčce. Podrobné výsledky z roku 2025 najdete na stránce sněmovních voleb ve Stranném. Pro srovnání se sousedními obcemi slouží výsledky za celý okres Benešov a souhrnný pohled za kraj nabízí přehled sněmovních voleb Středočeského kraje.
Prezidentské volby 2023 přinesly v prvním kole ve Stranném doslova nerozhodný výsledek: Andrej Babiš a Petr Pavel skončili oba na 35,13 %, každý s 26 hlasy. Třetí v pořadí byla Danuše Nerudová s 16,21 %. Taková shoda hlasů mezi dvěma kandidáty je sama o sobě pozoruhodnou shodou náhod, která odráží, jak rozdělené bylo místní voličstvo před druhým kolem. To pak rozhodlo jednoznačně — Petr Pavel obdržel 65,27 % hlasů (47 hlasů), Andrej Babiš 34,72 % (25 hlasů). Prezidentské volby tak ve Stranném skončily jednoznačně, i když první kolo bylo místně výjimečně těsné.
Výsledky z obou kol pro Stranný jsou k dispozici na stránce prezidentských voleb ve Stranném. Pro srovnání se sousedními obcemi slouží přehled za okres Benešov a rovněž souhrnný pohled za Středočeský kraj.
V krajských volbách 2024 dominovalo ve Stranném hnutí ANO s výrazným náskokem — získalo rovných 50,00 % hlasů (22 hlasů). Druhé STAN obdrželo 20,45 % a třetí SPOLU 13,63 %. Zbývajících pět uskupení (Piráti, STAČILO!, ČISTÝ A BEZP. KRAJ, LANO a PŘÍSAHA) se pohybovalo pod hranicí pěti procent. Výsledky krajských voleb za celý okres Benešov jsou k nahlédnutí v přehledu krajských voleb okresu Benešov.
Výsledky krajských voleb ve Stranném jsou dostupné přes stránku krajských voleb ve Stranném.
Stranný je obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji, rozkládající se na rozloze 5,5 km² v nadmořské výšce 443 metrů. K roku 2024 zde žilo 119 obyvatel ve 39 domech (počet domů k roku 2021). Poštovní směrovací číslo je 257 56. První dochovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1184, takže má Stranný za sebou více než osm století zaznamenaných dějin.
Demografická situace obce zaznamenala v roce 2024 mírný úbytek: celkový přírůstek dosáhl hodnoty −3, přičemž přirozený přírůstek byl vyrovnaný (0 — stejný počet narozených a zemřelých), zatímco záporné saldo migrace −3 ukazuje, že se z obce odstěhovalo o tři osoby více, než kolik jich přišlo. Obec tedy zůstává demograficky stabilní z hlediska přirozené obměny, avšak ztrácí obyvatele odchodem.
Věková struktura obyvatel podle dat Českého statistického úřadu z roku 2021 vykazuje nadprůměrné zastoupení dětí a mladých: věková skupina 0–14 let tvoří 16,2 % obyvatel, zatímco celorepublikový průměr je 12,9 %. Naopak podíl seniorů 65 a více let (14,5 %) je nižší než v celé ČR (17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání (data ČSÚ z roku 2021) u 44,4 % obyvatel zůstalo vyznání neuvedeno a stejný podíl 44,4 % se označil za obyvatele bez vyznání; věřící tvoří 11,1 % — to je výrazně méně, než odpovídá celostátnímu průměru 22,2 % věřících. Podíl neuvedených (44,4 %) přitom výrazně přesahuje celostátní průměr 30,1 %, a řadí Stranný na 172. místo z 6 254 obcí v podílu obyvatel s neuvedeným vyznáním — tedy mezi ty s nejvyšší mírou tohoto jevu v zemi.
V komunálních volbách 2022 dosáhla volební účast ve Stranném 80,23 %, zatímco celorepublikový průměr u tohoto typu voleb byl 46,07 %. Místní zájem o komunální volby tedy přesáhl republikovou normu o více než třicet čtyři procentních bodů — jde o mimořádně vysoký výsledek, který naznačuje silnou občanskou angažovanost v tak malé obci.
Nadprůměrná volební aktivita se projevila i u ostatních typů voleb. V parlamentních volbách 2025 přišlo k urnám 75,82 % oprávněných voličů (celorepublikový průměr 68,95 %), ve volbách 2021 pak 74,71 % (průměr ČR 65,43 %). V prvním kole prezidentských voleb 2023 činila účast 85,06 % (republika: 68,24 %), ve druhém kole 81,82 % (republika: 70,25 %). Krajské volby 2024 přivítaly 48,91 % zdejších voličů, přičemž celostátní průměr byl 32,91 %. U všech sledovaných typů voleb tedy obec přesáhla celorepublikový průměr — a u komunálních a krajských voleb byl rozdíl obzvláště výrazný.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
