66,57 %
33,43 %
Ing. Miroslav Vojta starosta obce, technik, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 1
14,55 % (69 hlasů)
Petr Falář jednatel, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 2
14,13 % (67 hlasů)
Patrik Marek OSVČ, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 3
13,92 % (66 hlasů)
Ing. Michaela Podlešáková policie ČR, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 4
14,76 % (70 hlasů)
Kateřina Ženíšková referent NC, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 5
14,76 % (70 hlasů)
Mgr. Miroslav Král státní zaměstnanec, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
13,86 % (33 hlasů)
Jana Mrázová administrativní pracovnice, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 6
15,96 % (38 hlasů)
Ing. Miroslav Vojta starosta obce, technik, věk: 48 let
Petr Falář jednatel, věk: 32 let
Patrik Marek OSVČ, věk: 30 let
Ing. Michaela Podlešáková policie ČR, věk: 32 let
Kateřina Ženíšková referent NC, věk: 50 let
Petra Hořínková administrativní pracovnice, věk: 47 let
Erika Efendilerová OSVČ, věk: 48 let
Bc. Barbora Škabroudová učitelka MŠ, věk: 34 let
Mgr. Miroslav Král státní zaměstnanec, věk: 47 let
Stanislav Falář soukromý podnikatel, věk: 43 let
Josef Falář elektronik, věk: 46 let
Josef Mráz mistr kovovýroby, věk: 57 let
Ladislav Škopek řidič kamionu, věk: 41 let
Jana Mrázová administrativní pracovnice, věk: 52 let
Petra Vojtová asistentka pedagoga, věk: 45 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
V Pěčnově určí nadcházející komunální volby v roce 2026 nové složení obecního zastupitelstva. Zdejší populace poutá pozornost svou věkovou strukturou, neboť podíl obyvatel ve věku 65 a více let dosahoval při sčítání lidu pouhých 4,8 %, což sídlo zařadilo na 6245. místo z 6254 hodnocených obcí v České republice.
Následující text přibližuje nejen dřívější rozhodování o vedení obce, ale zasazuje místní hlasování do kontextu voleb do Poslanecké sněmovny, krajského zastupitelstva i prezidentského klání.
V roce 2022 se o přízeň voličů ucházela tři uskupení. Největší podporu získalo SNK NOVÝ PĚČNOV, které obdrželo 432 hlasů, což představovalo 77,70 %. Na druhém místě skončilo SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ se ziskem 104 hlasů (18,71 %). Samostatně kandidující JOSEF FALÁŘ obdržel 20 hlasů, tedy 3,60 %.
Širší pohled na hlasování v okolních sídlech poskytují komunální volby na Prachaticku. Pro zájemce o krajský kontext jsou k dispozici rovněž volby v Jihočeském kraji v rámci regionálního přehledu.
Při hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v obci získalo nejvíce hlasů hnutí ANO, které obdrželo 47 hlasů (47,00 %). Na druhém místě skončilo uskupení MOTO s 12 hlasy (12,00 %), následované koalicí SPOLU s 11 hlasy (11,00 %) a hnutím STAN, které oslovilo 10 voličů (10,00 %). Shodně po 5 hlasech a 5,00 % zaznamenaly hnutí SPD a koalice STAČILO!. Zbývající hlasy získaly PIRÁTI (4 hlasy; 4,00 %), GENERACE (3 hlasy; 3,00 %), VOLUNTIA (2 hlasy; 2,00 %) a JASAN (1 hlas; 1,00 %). Zatímco hnutí ANO vyhrálo v Pěčnově i celostátně (kde mělo 34,51 %), koalice SPOLU obsadila v republice druhou příčku s 23,36 %, kdežto v obci skončila až třetí.
Ve sněmovních volbách roku 2021 byl souboj vyrovnanější. Hnutí ANO tehdy získalo 24 hlasů (26,37 %) a koalice SPOLU 23 hlasů (25,27 %). Rozdíl mezi nimi činil jediný hlas. V rámci celé České republiky přitom zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Třetí místo v obci patřilo hnutí SPD se 13 hlasy (14,28 %), následovala ČSSD s 10 hlasy (10,98 %), koalice Piráti+STAN s 9 hlasy (9,89 %), hnutí PŘÍSAHA s 5 hlasy (5,49 %), uskupení TSS a KSČM se shodnými 3 hlasy (3,29 %) a Zelení s 1 hlasem (1,09 %).
Podrobnosti o hlasování nabízí stránka pro parlamentní volby v Pěčnově. Regionální souvislosti doplňují výsledky zachycující okres Prachatice. Pro širší srovnání jsou k dispozici také data za celý Jihočeský kraj.
Celostátní prezidentské volby v roce 2023 přivedly v prvním kole k urnám většinu místních oprávněných voličů. Nejvíce hlasů obdržel Andrej Babiš, kterého podpořilo 34 voličů (39,53 %). Druhý Petr Pavel získal 18 hlasů (20,93 %). Shodný počet 11 hlasů (12,79 %) zaznamenali Danuše Nerudová a Pavel Fischer. Následovali Jaroslav Bašta se 7 hlasy (8,13 %), Marek Hilšer a Karel Diviš s 2 hlasy (2,32 %) a Tomáš Zima s 1 hlasem (1,16 %).
Ve druhém kole se rozhodovalo mezi dvěma kandidáty. Vítězství v obci potvrdil Andrej Babiš se ziskem 53 hlasů (54,08 %), zatímco Petr Pavel obdržel 45 hlasů (45,91 %).
Přehled obou kol shrnuje odkaz na prezidentské volby v Pěčnově. Výsledky hlasování v širším okolí přináší souhrn za okres Prachatice. Z pohledu celého regionu jsou dostupné také údaje pro Jihočeský kraj.
V roce 2024 proběhly krajské volby, v nichž v obci získalo nejvíce hlasů hnutí ANO se 16 hlasy (37,20 %). Druhá skončila ODS, pro niž hlasovalo 15 voličů, což představovalo 34,88 %. Třetí pozici obsadila koalice STAČILO! se 4 hlasy (9,30 %). Po 2 hlasech (4,65 %) si připsaly kandidátky JIH 12 a STAN PRO JČK. Zbývající subjekty SOCDEM, PŘÍSAHA, SPD+Trikol+PRO a Jihočeská veřejnost získaly po 1 hlasu (2,32 %).
Místní výsledky přehledně mapuje odkaz na krajské volby v Pěčnově. Jak dopadlo hlasování na úrovni celého okresu, ukazuje přehled pro okres Prachatice.
Pěčnov je obec ležící v nadmořské výšce 600 metrů na území o rozloze 2 km². První písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1435. K roku 2024 zde žilo 174 obyvatel, přičemž podle údajů z roku 2021 se v obci nacházelo 56 domů. Poštovní směrovací číslo je 383 01. V roce 2024 zaznamenala obec celkový přírůstek 5 osob, k němuž přispěl přirozený přírůstek 2 obyvatel a kladné saldo migrace ve výši 3 osob.
Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad ke sčítání v roce 2021, tvořily děti ve věku 0 až 14 let 18,3 % místních obyvatel (celostátně 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 76,9 % (ČR 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let výše činila 4,8 % (ČR 17,4 %). Při zjišťování náboženského vyznání v témže roce se 41,1 % obyvatel označilo za osoby bez vyznání (v celé ČR 47,8 %), jako věřící se identifikovalo 26 % lidí (v republice 22,2 %) a 32,9 % dotázaných údaj neuvedlo (v celostátním měřítku 30,1 %). Aktuální zprávy samosprávy přinášejí oficiální stránky obce.
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 76,23 %, čímž výrazně převýšila celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo volit 76,52 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice účast dosáhla 68,95 %; v roce 2021 pak k urnám dorazilo 80,00 % voličů oproti 65,43 % celostátně. V prezidentských volbách 2023 hlasovalo v prvním kole 71,31 % oprávněných voličů (v republice 68,24 %) a ve druhém kole účast stoupla na 80,65 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 odevzdalo hlas 33,08 % voličů, což bylo na úrovni celorepublikového průměru 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
