Komunální volby 2026 v Hořepníku: informace, souvislosti a volební historie
V malebné obci Hořepník na Vysočině se lidé chystají k rozhodování v nadcházejících komunálních volbách, které určí nové složení místního zastupitelstva a budoucí směřování radnice. Zajímavostí tohoto místa je monumentální a současně elegantní silniční most přes řeku Trnavu z roku 1911, který patří k nejstarším železobetonovým mostním stavbám v našich zemích.
Tato poklidná obec s bohatou historií, která sahá až do třináctého století, v posledních letech vykazuje vysokou volební účast svých obyvatel při správě věcí veřejných. Místní obyvatelé mohou v níže uvedených přehledech prozkoumat, jak se v průběhu let proměňovaly sympatie k politickým silám a jak se zdejší hlasování lišilo od celorepublikových trendů.
Jak dopadlo minulé klání o místní radnici?
Při posledním hlasování v roce 2022 se voliči rozhodovali mezi jednotlivými kandidáty. Nejvyšší počet hlasů tehdy obdržel Vladimír Kotýnek, který si připsal 237 hlasů (8,95 %). Těsně za ním se umístila Lenka Lacinová s podporou 235 hlasů (8,88 %), následovaná Liborem Dalíkem, pro něhož se rozhodlo 217 voličů (8,20 %), a Milanem Hupkou se ziskem 198 hlasů (7,48 %).
Při pohledu na širší regionální souvislosti se nabízí srovnání s dalšími sídly v okolí. Výsledky hlasování v celém regionu mapuje přehled za pelhřimovský okres, přičemž komplexní data pro celou Vysočinu přináší souhrn za kraj Vysočina.
Pro detailní analýzu vývoje místní samosprávy můžete využít archivní záznamy z předchozích volebních období.
Hlasování do Poslanecké sněmovny a celostátní trendy
V roce 2025 se konaly volby do Poslanecké sněmovny, v nichž s výrazným náskokem dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 45,97 % hlasů. Na druhé příčce skončilo hnutí STAN se ziskem 16,09 % hlasů, těsně následované koalicí SPOLU, pro kterou se rozhodlo 15,80 % voličů. Tento výsledek se v zásadě shodoval s celorepublikovým trendem, kde hnutí ANO rovněž zvítězilo, byť s o něco nižším ziskem 34,51 % hlasů, zatímco koalice SPOLU brala celostátně druhou příčku s 23,36 %.
Pokud se ohlédneme za předchozím sněmovním hlasováním z roku 2021, tehdy zvítězilo hnutí ANO se ziskem 31,08 % hlasů před koalicí SPOLU, která oslovila 20,82 % voličů. Podrobnější pohled na tehdejší i aktuální rozložení sil nabízí kompletní statistika pro parlamentní volby v Hořepníku.
Zajímavé srovnání nabízí také pohled na širší region. Výsledky v celém okrese shrnuje přehled za pelhřimovský region, přičemž data za celou Vysočinu jsou dostupná v přehledu pro Kraj Vysočina.
Souboj o Hrad v očích místních voličů
Při rozhodování o nové hlavě státu v roce 2023 se místní voliči přiklonili k opozičnímu kandidátovi. V prvním kole prezidentských voleb získal Andrej Babiš výraznou podporu 45,00 % hlasů, zatímco Petr Pavel skončil druhý se ziskem 23,33 % a Danuše Nerudová obdržela 15,55 % hlasů.
Ve druhém kole se souboj zúžil na dva hlavní rivaly. Andrej Babiš své vedení uhájil a zvítězil se ziskem 52,68 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal podporu 47,31 % hlasujících občanů. Pro ty, kteří chtějí prozkoumat detaily tohoto hlasování, jsou k dispozici statistiky pro prezidentské volby v Hořepníku.
Pro porovnání s okolními municipalitami v rámci okresu slouží přehled za okres Pelhřimov. Vývoj nálad v celém kraji pak přibližují data za Kraj Vysočina.
Rozhodování o zastoupení v krajském zastupitelstvu
V roce 2024 se konaly krajské volby, které přinesly jasné vítězství hnutí ANO se ziskem 42,78 % hlasů. S velkým odstupem za ním skončila SOCDEM, která oslovila 16,49 % voličů, a uskupení Společně se Starosty, jež obdrželo 12,88 % hlasů. Tyto výsledky reflektují regionální specifika a preference občanů vůči krajské samosprávě.
Detailní pohled na hlasování v obci nabízí přehled pro krajské volby v Hořepníku. Chcete-li vidět, jak hlasovali sousedé v širším okolí, můžete navštívit statistiky pro pelhřimovský okres.
Historie, památky a život v obci
Hořepník se poprvé písemně připomíná v roce 1252. V současnosti má tato obec s rozlohou 13,6 km² celkem 627 obyvatel, přičemž údaje pocházejí z roku 2024. Nachází se v nadmořské výšce 457 metrů a lidé zde žijí ve 293 domech, jak ukázalo sčítání v roce 2021. Místní obyvatelé využívají poštovní směrovací čísla 394 21 a 395 01.
Z demografického hlediska zaznamenalo toto sídlo v roce 2024 záporný celkový přírůstek o 17 osob, což bylo způsobeno především úbytkem stěhováním, neboť saldo migrace dosáhlo hodnoty -18 obyvatel, zatímco přirozený přírůstek vykázal mírně kladnou hodnotu 1 člověka. Věková struktura obyvatelstva v roce 2021 ukazovala, že 12,1 % populace tvořily děti do 14 let, 68,1 % obyvatel bylo v produktivním věku od 15 do 64 let a 19,8 % tvořili senioři starší 65 let. Podle statistických údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se obyvatelé při sčítání v roce 2021 vyjádřili k náboženskému vyznání tak, že 33,8 % je bez vyznání, 27,3 % se označilo jako věřící a zbylých 38,9 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo.
Zdejší krajina je bohatá na kulturní dědictví. Podle informací Národního památkového ústavu (NPÚ) zde můžeme obdivovat například zámek Březina, což je původně renesanční tvrz přestavěná v roce 1762 na barokní zámek se zámeckou kaplí 14 svatých pomocníků, který prošel v roce 1893 novorenesanční úpravou. Další významnou památkou je jednolodní kostel Nejsvětější Trojice s hranolovou věží, který v sobě ukrývá románské kvádříkové zdivo ze druhé čtvrtiny 13. století. Pro zájemce o další informace o dění a historii jsou k dispozici oficiální webové stránky obce.
Zájem o volby a účast u uren
Při rozhodování o budoucím složení místní samosprávy v roce 2022 prokázali obyvatelé mimořádně vysoký zájem o správu věcí veřejných. Volební účast v obci tehdy dosáhla 60,00 %, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Vysoká účast doprovázela i ostatní typy hlasování. V parlamentních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 71,05 % místních voličů oproti 68,95 % v celé České republice, zatímco v roce 2021 to bylo 67,72 % (celostátně 65,43 %). Při volbě prezidenta v roce 2023 činila účast v prvním kole 73,83 % a ve druhém kole se vyšplhala až na 75,46 %, což bylo v obou případech více než celostátní průměry (68,24 % pro první kolo a 70,25 % pro druhé kolo). Nadprůměrný zájem byl patrný také při krajských volbách v roce 2024, kdy odvolilo 40,00 % oprávněných občanů, zatímco celorepubliková účast se zastavila na 32,91 %.