100,00 %
Bc. Zuzana Hůlová starostka, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 1
21,71 % (109 hlasů)
PhDr. Milan Randák Ph.D. učitel, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 2
20,11 % (101 hlasů)
Jana Halfarová DiS. produktový specialista, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 3
17,72 % (89 hlasů)
Šárka Štáralová administrativní pracovnice, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 4
16,93 % (85 hlasů)
Mgr. Radim Zálešák dopravní analytik, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 5
19,72 % (99 hlasů)
Bc. Zuzana Hůlová starostka, věk: 48 let
PhDr. Milan Randák Ph.D. učitel, věk: 49 let
Jana Halfarová DiS. produktový specialista, věk: 51 let
Šárka Štáralová administrativní pracovnice, věk: 33 let
Mgr. Radim Zálešák dopravní analytik, věk: 48 let
Drahuše Jílovcová DiS. úřednice, věk: 63 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
Ve Vižině rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva i budoucím směřování samosprávy. Zdejší občané se v posledních letech vyznačují nadprůměrnou volební aktivitou, což se projevuje napříč různými druhy hlasování. Obec leží na Berounsku a žije v ní necelá třístovka obyvatel.
Kromě lokálního dění se v obci zrcadlí i širší politické trendy, které formovaly výsledky sněmovních, prezidentských nebo krajských klání v uplynulých letech. Přehled na této stránce nabízí ucelený pohled na to, jak se v tomto koutu Středočeského kraje hlasovalo v minulosti a jaké zázemí obec představuje.
V obecních volbách v roce 2022 panovala ve vsi mimořádně přehledná situace, protože se o přízeň voličů ucházela pouze jedna volební strana. Uskupení Sdružení pro Vižinu získalo všech 469 odevzdaných hlasů, tedy 100,00 % podpory, a obsadilo tak všechna místa v obecním zastupitelstvu.
Pokud vás zajímá, jak hlasovaly okolní samosprávy v regionu, můžete si prohlédnout komunální volby v okrese Beroun a pro zkoumání širšího okolí poslouží také přehled zahrnující komunální volby ve Středočeském kraji. Výsledky předešlých volebních období v obci přibližují níže uvedené odkazy.
V celostátním měřítku přinášejí volby do Poslanecké sněmovny pravidelné měření sil celostátních politických stran. Při sněmovních volbách v roce 2025 zvítězilo ve Vižině hnutí ANO, které obdrželo 29,23 % hlasů, což korespondovalo s jeho celostátním prvenstvím, kde získalo 34,51 %. Na druhém místě v obci skončila koalice SPOLU s 21,05 % hlasů (celorepublikově 23,36 %) a třetí pozici obsadilo hnutí STAN se ziskem 19,29 % hlasů (v celé zemi 11,23 %). Další hlasy si připsaly subjekty MOTO (9,35 %), SPD (7,01 %), STAČILO! (5,84 %), PIRÁTI (5,26 %), REBELOVÉ (1,16 %), VÝZVA (0,58 %) a PŘÍSAHA (0,58 %).
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 bylo pořadí na čele odlišné. Tehdy v obci zvítězila koalice SPOLU se ziskem 34,70 % hlasů, zatímco hnutí ANO skončilo druhé s 25,88 % hlasů a hnutí SPD získalo 11,17 % hlasů. Pro podrobnější čísla je k dispozici stránka pro parlamentní volby ve Vižině, a pokud chcete znát celkové výsledky v širším okolí, můžete otevřít přehled za okres Beroun ve sněmovních volbách nebo souhrnné výsledky, které nabízí Středočeský kraj ve sněmovních volbách.
V roce 2023 přilákaly pozornost občanů prezidentské volby, v nichž došlo mezi jednotlivými koly k výraznému obratu. V prvním kole hlasování vedl Andrej Babiš se ziskem 39,08 % hlasů (68 hlasů), zatímco Petr Pavel obdržel 32,75 % hlasů (57 hlasů). Třetí Danuše Nerudová oslovila 20,68 % voličů a další hlasy obdrželi Pavel Fischer (3,44 %), Jaroslav Bašta (1,72 %), Marek Hilšer (1,14 %), Karel Diviš (0,57 %) a Tomáš Zima (0,57 %).
Rozhodující druhé kolo přineslo změnu pořadí, když Petr Pavel získal 61,36 % hlasů (108 hlasů) a Andrej Babiš obdržel 38,63 % hlasů (68 hlasů). Zájemci o podrobnosti mohou prozkoumat výsledky prezidentských voleb ve Vižině, případně si projít čísla za okres Beroun při prezidentské volbě i celková data z regionu přes prezidentské volby ve Středočeském kraji.
Při hlasování o regionální správě prověřily krajské volby v roce 2024 rozložení sil mezi jednotlivými kandidátkami. Na prvním místě skončilo ve vsi hnutí ANO, které obdrželo 29,35 % hlasů. O druhou příčku se podělily se shodným ziskem hnutí STAN a koalice SPOLU, když obě uskupení zaznamenala 19,26 % hlasů.
Mezi další úspěšné subjekty patřila koalice SPD+Trikol+PRO se ziskem 13,76 % a koalice STAČILO! s 5,50 % hlasů. Menší podíly získaly formace mimozemstani.eu (3,66 %), PŘÍSAHA (2,75 %), Zelení+SEN 21 (1,83 %) a Piráti (1,83 %). Zájemci mohou sledovat krajské volby ve Vižině na samostatné stránce nebo přejít na celkové výsledky za okres Beroun v krajských volbách.
První písemná zmínka o obci Vižina pochází z roku 1405. Vesnice leží v nadmořské výšce 350 metrů a rozkládá se na ploše 3,9 km². Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 275 obyvatel a v roce 2021 stálo na území obce 94 domů. Poštovní směrovací číslo pro doručování zásilek je 267 24.
Z hlediska populačního vývoje zaznamenala samospráva v roce 2024 přirozený přírůstek -2 obyvatele, zatímco saldo migrace bylo rovno 0, což vedlo k celkovému přírůstku -2 obyvatele. Věkové složení podle sčítání z roku 2021 ukázalo, že skupina dětí do 14 let tvořila 13,3 % (v celé ČR 12,9 %, 3155. z 6254 mezi obcemi), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 70,7 % (celostátně 69,7 %, 1861. z 6254 mezi obcemi) a senioři nad 65 let činili 16 % obyvatel (v ČR 17,4 %, 3926. z 6254 mezi obcemi).
Při sčítání lidu v roce 2021 se k otázce náboženské víry vyjádřilo místní obyvatelstvo tak, že 52,5 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %, 2004. z 6254), skupina věřících představovala 11,6 % (v ČR 22,2 %, 5174. z 6254) a zbývajících 35,9 % obyvatel kolonku neuvedlo (v ČR 30,1 %, 1220. z 6254). Aktuální informace o obecním dění nabízí oficiální web obce Vižina.
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast ve Vižině hodnoty 50,89 %, což znamenalo vyšší zájem o odevzdání hlasu, než jaký činil celorepublikový průměr 46,07 %.
Ochota podílet se na veřejném rozhodování byla vysoká také u dalších typů hlasování. Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 75,22 % oprávněných voličů (celostátní průměr byl 68,95 %) a v roce 2021 činila účast 77,38 % oproti celorepublikovým 65,43 %. V prezidentských volbách roku 2023 hlasovalo v prvním kole 78,03 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 79,73 % (v ČR 70,25 %). Podobně nadprůměrný zájem provázel i krajské volby v roce 2024, kdy účast dosáhla 49,13 %, zatímco celostátní hodnota činila 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
