38,40 %
35,67 %
23,04 %
2,89 %
Josef Mička zemědělský technik, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 1
28,11 % (142 hlasů)
Zdeněk Štěpánek skladník, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 2
19,20 % (97 hlasů)
Roman Bártů státní zaměstnanec, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 3
16,63 % (84 hlasů)
Ing. Jaroslav Korba Ph.D. výstupní kontrolor, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 4
15,84 % (80 hlasů)
Ing. Martin Drs obchodní zástupce, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
24,73 % (116 hlasů)
Bc. Marta Kosová úřednice, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 2
19,82 % (93 hlasů)
Ing. Michal Mička zemědělský technik, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 4
24,30 % (114 hlasů)
Vojtěch Švec truhlář, věk: 29 let
pořadí na kandidátce: 1
18,81 % (57 hlasů)
Petra Nouzová farmaceutický asistent, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 4
19,80 % (60 hlasů)
Josef Mička zemědělský technik, věk: 53 let
Zdeněk Štěpánek skladník, věk: 57 let
Roman Bártů státní zaměstnanec, věk: 47 let
Ing. Jaroslav Korba Ph.D. výstupní kontrolor, věk: 32 let
Ing. Jiří Lhota mechanizátor, věk: 27 let
Ing. Martin Drs obchodní zástupce, věk: 47 let
Bc. Marta Kosová úřednice, věk: 50 let
Tomáš Korba technik, věk: 58 let
Ing. Michal Mička zemědělský technik, věk: 30 let
Josef Blažek elektrikář, věk: 50 let
Vojtěch Švec truhlář, věk: 29 let
Zdeněk Mařinec skladník, věk: 40 let
Jaroslav Dobr mistr, věk: 43 let
Petra Nouzová farmaceutický asistent, věk: 49 let
Lukáš Kubát řidič, věk: 46 let
Jiří Mařinec zedník, věk: 48 let
František Švec traktorista, věk: 55 let
Milan Krajíc traktorista, věk: 63 let
Ing. Radim Adam technolog, věk: 43 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
Volební místnost ve Velké Chyšce přivítá voliče při hlasování, kterým jsou nadcházející komunální volby v roce 2026, přičemž místní obyvatelé rozhodnou o budoucí podobě obecního zastupitelstva. Obec vyniká poměrně vysokým zastoupením starší generace, neboť lidé nad 65 let tvoří celou čtvrtinu populace, což ji řadí na 249. místo z 6254 sídel v zemi.
Kromě lokálního dění se v obci zrcadlí také širší politické trendy známé z celostátní i krajské úrovně. Předchozí hlasování ukazují specifické preference místních občanů, které se v řadě ohledů odlišují od celorepublikových výsledků.
Hlasování do místního zastupitelstva v roce 2022 nabídlo vskutku nevídaně těsný souboj tří hasičských uskupení, kde o konečném pořadí rozhodovaly jednotlivé hlasy. Nejvíce hlasů obdrželo uskupení SNK Hasiči B se ziskem 32,39 % (437 hlasů), v těsném závěsu za ním skončilo sdružení SNK Hasiči C s podílem 32,32 % (436 hlasů) a třetí pozici obsadila kandidátka SNK Hasiči A, která posbírala 32,25 % (435 hlasů). Samostatně kandidující Jaroslav Dobr pak obdržel 3,04 % (41 hlasů).
Pro srovnání se sousedními obcemi nabízí celkový pohled přehled komunálních voleb v pelhřimovském okrese, jenž ukazuje širší souvislosti v okolí. Pokud někoho zajímá situace na úrovni samosprávného celku, poslouží souhrn komunálních voleb v Kraji Vysočina zachycující výsledky v jednotlivých sídlech.
Občané sledují také celostátní politiku, o čemž vypovídá zájem o hlasování, kterým jsou volby do Poslanecké sněmovny. V roce 2025 v obci přesvědčivě zvítězilo hnutí ANO se ziskem 44,78 % (73 hlasů), přičemž na druhém místě skončilo hnutí STAN s 25,76 % (42 hlasů). Třetí příčku obsadila koalice SPOLU, jež obdržela 7,97 % (13 hlasů), následována formacemi MOTO a STAČILO!, které obě zaznamenaly 5,52 % (shodně 9 hlasů). Hnutí SPD získalo 4,90 % (8 hlasů), uskupení VÝZVA 2,45 % (4 hlasy), formace ČR1 1,22 % (2 hlasy) a strany SMSKA i ČSSD shodně po 0,61 % (po 1 hlasu). Zatímco hnutí ANO vyhrálo v obci i v celostátním měřítku (kde získalo 34,51 %), na druhém místě skončila celorepublikově koalice SPOLU s 23,36 %, která v místním prostředí zůstala až třetí za hnutím STAN (v celé republice třetí s 11,23 %).
Oproti tomu v roce 2021 byla situace pestřejší. Tehdy sice v obci rovněž zvítězilo hnutí ANO se ziskem 27,22 % (49 hlasů), avšak na celostátní úrovni zvítězila koalice SPOLU (27,79 %), jež v obci dosáhla 17,77 % (32 hlasů). Uskupení Piráti+STAN tehdy získalo 14,44 % (26 hlasů), strana ČSSD 11,66 % (21 hlasů) a hnutí SPD i KSČM zaznamenaly shodně 9,44 % (po 17 hlasech). Přísaha dosáhla 4,44 % (8 hlasů), TSS 2,22 % (4 hlasy) a uskupení Zelení i Švýcar. demokr. obdržela po 1,11 % (po 2 hlasech). Podrobnosti shrnují parlamentní volby ve Velké Chyšce s kompletními daty.
Kdo chce prozkoumat širší geografické souvislosti, může nahlédnout na poslanecké volby v okrese Pelhřimov v rámci celého regionu. Celkový přehled za celý samosprávný celek pak nabízejí sněmovní volby v Kraji Vysočina s podrobnými čísly.
Přímá volba prezidenta vyvolala v obci silnou odezvu a celorepublikové téma, jakým jsou prezidentské volby, přitáhlo k urnám většinu oprávněných voličů. V prvním kole prezidentského klání v roce 2023 se v čele usadil Andrej Babiš se ziskem 44,69 % (80 hlasů), zatímco Petr Pavel získal 26,25 % (47 hlasů). Třetí Danuše Nerudová oslovila 9,49 % voličů (17 hlasů), Pavel Fischer si připsal 6,70 % (12 hlasů), Jaroslav Bašta 6,14 % (11 hlasů), Karel Diviš 4,46 % (8 hlasů), Marek Hilšer 1,67 % (3 hlasy) a Tomáš Zima obdržel 0,55 % (1 hlas).
Ve druhém kole potvrdil své vedení Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 52,60 % hlasujících (91 hlasů), kdežto Petr Pavel dosáhl na 47,39 % (82 hlasů). Vývoj hlasování zachycují výsledky prezidentských voleb ve Velké Chyšce na samostatné stránce.
Zájemci o výsledky v okolních městech a vesnicích mohou využít výsledky prezidentské volby v okrese Pelhřimov pro širší srovnání. Situaci v rámci celého regionu pak mapuje přehled prezidentské volby v Kraji Vysočina s detailními údaji.
Hlasování do regionální samosprávy přineslo jasné rozložení sil a samotné krajské volby v roce 2024 ovládlo hnutí ANO, které obdrželo 37,89 % (36 hlasů). Druhé místo získala kandidátka STAN PRO VYS s podporou 21,05 % (20 hlasů) a třetí skončila SOCDEM se ziskem 14,73 % (14 hlasů). Shodně po 6,31 % (po 6 hlasech) získaly formace STAČILO!, Společně se Starosty a PŘÍSAHA. Uskupení SPD+Trikol+PRO obdrželo 5,26 % (5 hlasů), zatímco Piráti i KDU-ČSL zaznamenali po 1,05 % (po 1 hlasu).
Místní voličské chování si lze prohlédnout přes krajské volby ve Velké Chyšce s kompletními přehledy hlasů. Pro porovnání se sousedními obcemi v regionu je k dispozici souhrn krajských voleb na Pelhřimovsku s dalšími podrobnostmi.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1243. V současnosti má obec Velká Chyška rozlohu 8,2 km² a leží v nadmořské výšce 572 metrů, přičemž místní poštovní směrovací číslo je 394 28. V roce 2024 zde žilo 261 obyvatel a podle dat z roku 2021 se na území nacházelo 118 domů. Z demografického hlediska byl v roce 2024 přirozený přírůstek na nule, avšak záporné saldo migrace ve výši -6 osob vedlo k celkovému úbytku o 6 obyvatel, jak uvádí Český statistický úřad.
Věková struktura z roku 2021 ukazuje, že děti do 14 let tvořily 9,8 % populace (celorepublikový průměr činil 12,9 %; obec je na 5795. místě z 6254 sídel), lidé v produktivním věku 15 až 64 let představovali 65 % (v ČR 69,7 %, 5642. místo) a senioři nad 65 let zaujímali 25,2 % (v ČR 17,4 %, 249. místo). Pokud jde o náboženské vyznání ze sčítání lidu v témže roce, lidé bez vyznání tvořili 37,1 % (ČR 47,8 %, 4525. příčka), věřící reprezentovali 32 % (v ČR 22,2 %, 1485. příčka) a 30,9 % obyvatel své vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %, 3130. příčka).
Návesní prostranství obohacují významné pamětihodnosti evidované Národním památkovým ústavem, mezi něž patří monumentální novorománský kostel sv. Jana Křtitele postavený v roce 1898 architektem A. Potůčkem a rozsáhlý barokní hospodářský dvůr původně náležející strahovskému klášteru. Běžný chod samosprávy a aktuality z dění prezentují oficiální stránky obce Velká Chyška pro občany i návštěvníky.
Při komunálním hlasování v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 77,48 %, což výrazně překonalo celorepublikový průměr, který činil 46,07 %. Místní občané tak prokázali vysokou ochotu podílet se na výběru svých zástupců do obecního zastupitelstva.
Nadprůměrná volební účast provází i ostatní typy hlasování. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo volit 77,31 % oprávněných voličů při celostátní účasti 68,95 % a v roce 2021 to bylo 77,25 % oproti 65,43 % v celém Česku. V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 dosáhla účast 83,64 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole činila 83,25 % (v ČR 70,25 %). Při krajském hlasování v roce 2024 odevzdalo hlas 43,44 % oprávněných voličů, což bylo rovněž nad celostátním průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
