64,07 %
35,93 %
Lukáš Gerža dělník ve výrobě, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 2
19,56 % (90 hlasů)
Michal Novosad učitel, věk: 29 let
pořadí na kandidátce: 3
21,52 % (99 hlasů)
Petr Smetana servisní technik, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 4
18,69 % (86 hlasů)
Jaroslav Hába voják z povolání, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 1
18,99 % (49 hlasů)
Petr Křižka dělník, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 4
18,60 % (48 hlasů)
Aleš Horák OSVČ, věk: 44 let
Lukáš Gerža dělník ve výrobě, věk: 42 let
Michal Novosad učitel, věk: 29 let
Petr Smetana servisní technik, věk: 46 let
David Macík dělník ve výrobě, věk: 31 let
Ing. Adéla Pechalová představitel BOZP a PO, věk: 31 let
Jaroslav Hába voják z povolání, věk: 44 let
Bc. Martina Šafránková DiS. dispečer DP, věk: 38 let
BcA. Hana Geržová učitelka, věk: 46 let
Petr Křižka dělník, věk: 54 let
Miloš Klinkovský OSVČ, věk: 38 let
Nikola Naňáková MD, věk: 36 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V obci Lhotsko přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 rozhodování o novém obsazení obecního zastupitelstva. Zdejší komunita vyniká v celorepublikovém kontextu výrazně vyšším zastoupením věřících obyvatel, kterých je v porovnání s celostátním průměrem dvojnásobný podíl.
Obec leží v okrese Zlín a její obyvatelé se pravidelně vyjadřují také k celostátnímu a krajskému dění. Tento článek přináší detailní ohlédnutí za minulým hlasováním o vedení obce i za výsledky dalších volebních soubojů.
Během voleb do místního zastupitelstva v roce 2022 se o hlasy voličů ucházela dvě kandidující sdružení. Úspěšnější byla kandidátka SNK pro rozvoj obce Lhotsko, která obdržela 351 hlasů, což znamenalo 54,42 %. Druhé uskupení PRO LHOTSKO získalo 294 hlasů a podíl 45,58 %.
Pokud hledáte širší regionální souvislosti, můžete prozkoumat výsledky v okrese Zlín a rovněž souhrnný přehled, který nabízí hlasování ve Zlínském kraji.
V celostátním klání o křesla, které určují volby do Poslanecké sněmovny, v obci v roce 2025 zvítězilo hnutí ANO se ziskem 30,76 % (48 hlasů). Druhé skončilo uskupení SPOLU s 21,15 % (33 hlasů), následované formacemi SPD a PIRÁTI, které obě braly shodně 12,17 % (19 hlasů), a hnutím STAN s 10,25 % (16 hlasů). Uskupení MOTO dostalo 5,76 % (9 hlasů), STAČILO! si připsalo 3,20 % (5 hlasů), MZH a ŠVÝC. DEM. obdržely po 1,28 % (2 hlasy) a JASAN zaznamenal 0,64 % (1 hlas). Shodně s celorepublikovým žebříčkem, kde hnutí ANO dominovalo s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %, tak i místní voliči určili stejné pořadí na prvních dvou příčkách.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO s 31,42 % (44 hlasů), zatímco na druhém místě skončila koalice SPOLU s 25,71 % (36 hlasů) a třetí byla formace Piráti+STAN s 12,14 % (17 hlasů). Na celorepublikové úrovni přitom tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %. Místní voličské preference přehledně mapují sněmovní volby v Lhotsku, přičemž regionální data shrnuje přehled za okres Zlín i krajské zhodnocení, jež uvádí stránka za Zlínský kraj.
V roce 2023 přilákaly pozornost obyvatel prezidentské volby, v jejichž prvním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš (34,75 %, 49 hlasů), za nímž následovali Petr Pavel (29,07 %, 41 hlasů), Danuše Nerudová (19,85 %, 28 hlasů), Pavel Fischer (9,21 %, 13 hlasů), Jaroslav Bašta (5,67 %, 8 hlasů) a Marek Hilšer (1,41 %, 2 hlasy). Ve druhém kole se pořadí obrátilo a zvítězil Petr Pavel, který obdržel 62,26 % (99 hlasů), zatímco Andrej Babiš si připsal 37,73 % (60 hlasů).
Kompletní data z této volby přinášejí výsledky prezidentského klání v Lhotsku. Širší územní souvislosti zachycují výsledky za okres Zlín a také souhrnná čísla, jež reprezentují prezidentské volby za Zlínský kraj.
Při hlasování o regionální reprezentaci, které představují krajské volby, dominovalo v roce 2024 mezi místními voliči hnutí ANO se ziskem 38,18 % (21 hlasů). Druhé skončilo uskupení KDU-ČSL+Z21 s 20,00 % (11 hlasů), o třetí místo se podělily koalice STAN PRO ZLK a strana ODS, obě s podílem 10,90 % (6 hlasů), a pátá SPD brala 9,09 % (5 hlasů). Formace Piráti a STAČILO! získaly po 3,63 % (2 hlasy), zatímco DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT a Nez. HLAS pro ZLK shodně obdržely 1,81 % (1 hlas).
Detailní rozpis jednotlivých kandidátek nabízejí krajské volby pro obec Lhotsko. Okolní regionální kontext pak přibližují krajské volby v okrese Zlín.
První písemná zmínka o obci Lhotsko pochází z roku 1549. Vesnice leží v nadmořské výšce 363 metrů, rozkládá se na rozloze 3 km² a poštovní zásilky sem putují pod PSČ 763 12. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 314 obyvatel, přičemž v roce 2021 tvořilo zástavbu 95 domů. Informace ze života samosprávy zveřejňuje oficiální web obce.
Demografický vývoj za rok 2024 ukázal celkový přírůstek 11 obyvatel. Ačkoliv přirozený přírůstek skončil v záporných hodnotách na čísle -2 vlivem převahy úmrtí nad narozenými, úbytek spolehlivě vyrovnala migrace, neboť saldo stěhování dosáhlo hodnoty 13. Z hlediska věkové struktury tvořily v roce 2021 děti do 14 let 14,7 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní lidé od 15 do 64 let představovali 72,3 % (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let činili 13 % (celorepublikový průměr 17,4 %). Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní v témže roce tak, že věřící tvořili 44,8 % (oproti celostátním 22,2 %), bez vyznání bylo 33,9 % (celostátně 47,8 %) a 21,4 % obyvatel kolonku neuvedlo (v ČR 30,1 %).
K urnám při komunálních volbách v roce 2022 dorazilo 65,30 % zapsaných voličů. Tento zájem výrazně překonal celorepublikovou účast, která dosáhla 46,07 %.
Při sněmovním hlasování v roce 2021 činila účast 64,22 %, což bylo nepatrně méně než celostátních 65,43 %, kdežto v roce 2025 se zvedla na 69,78 %, čímž mírně převýšila celorepublikový průměr 68,95 %. V prezidentských volbách 2023 se v prvním kole zapojilo 65,58 % voličů při celostátním podílu 68,24 %, ve druhém kole pak volební účast vystoupala na 73,06 %, což předčilo republikovou hodnotu 70,25 %. Nejnižší zájem provázel krajské volby v roce 2024, kdy přišlo hlasovat 24,34 % oprávněných osob, zatímco celostátní průměr činil 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
