Komunální volby 2026 v Nýrově: přehled a souvislosti
V obci Nýrov se lidé chystají na nadcházející komunální volby v roce 2026, které rozhodnou o novém složení místního zastupitelstva. Právě tyto volby jsou klíčovým okamžikem pro budoucí směřování místní samosprávy a rozvoj celé komunity.
Tato víska podle údajů z roku 2021 vykazuje zajímavé společenské rysy, mezi něž patří poměrně vysoká míra religiozity. Pouze 28,2 % místních se totiž tehdy hlásilo k lidem bez vyznání, což je výrazně méně než celorepublikový průměr. Prostřednictvím této stránky můžete nahlédnout do historie dřívějších volebních klání, která v tomto sídle proběhla.
Jak se volilo do místního zastupitelstva
Při posledním rozhodování o obsazení radnice v roce 2022 v obci jasně dominovalo jediné uskupení. Uskupení PRO NÝROV tehdy obdrželo všech 395 hlasů, tedy plných 100,00 %.
Zajímavé srovnání s okolními obcemi nabízí pohled do komunálních voleb na Blansku. Pokud však chcete vidět širší souvislost, prozkoumejte také kompletní přehled komunálních výsledků v Jihomoravském kraji.
Jak voliči rozhodovali v souboji o Sněmovnu
V celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se na čele preferencí usadilo hnutí ANO, které zde získalo 31,53 % hlasů, tedy 41 voličů. Druhá skončila koalice SPOLU se ziskem 24,61 %, následovaná uskupením MOTO, pro které se rozhodlo 10,76 % hlasujících. Porovnáme-li tyto výsledky s celostátním průměrem, zjistíme, že vítězné hnutí ANO v obci dosáhlo o něco slabšího výsledku než v celé České republice, kde získalo 34,51 %.
Naopak koalice SPOLU si zde polepšila, jelikož celostátně obdržela 23,36 %. Tento vývoj představuje obrat oproti roku 2021, kdy v obci zvítězila koalice SPOLU s 37,81 % a druhé hnutí ANO tehdy obdrželo 19,32 % hlasů.
Detailní vývoj sněmovních výsledků v Nýrově ukazuje zajímavou proměnu preferencí místních obyvatel. Pro srovnání s širším okolím jsou k dispozici také výsledky v okresním měřítku. Celkový politický kontext pak doplňují data na krajské úrovni celého regionu.
Hlasování o hlavě státu
Během posledních prezidentských voleb konaných v roce 2023 se v prvním kole místní voliči přiklonili k Andreji Babišovi, který obdržel 29,85 % hlasů. Těsně za ním skončil Petr Pavel s podporou 27,61 % a třetí místo obsadil Pavel Fischer, který oslovil 16,41 % hlasujících.
Ve druhém kole se pak většina místních občanů přiklonila k Petru Pavlovi, jenž si odnesl výrazné vítězství se ziskem 62,41 %. Jeho vyzyvatel Andrej Babiš získal podporu zbylých 37,58 % voličů.
Pokud chcete podrobněji sledovat prezidentské volby v obci, jsou k dispozici detailní statistiky. Údaje o preferencích sousedních lokalit si můžete prohlédnout v rámci výsledků blanenského okresu. Získat celkový přehled o regionálním hlasování vám pomůže také srovnání na úrovni celého Jihomoravského kraje.
Jak dopadlo rozhodování o krajském zastupitelstvu
V případě krajských voleb v roce 2024 se na prvním místě s velkým náskokem umístila koalice SPOLU, pro kterou hlasovalo 45,71 % voličů. Na druhé pozici se s odstupem umístilo hnutí ANO se ziskem 27,14 % hlasů. O třetí a čtvrté místo se shodně podělila koalice STAČILO! a strana SOCDEM, z nichž každé uskupení získalo přesně 5,71 %.
Stránka s volební historií přináší krajské výsledky v obci pro zájemce o detailní vývoj. Srovnání s okolními městy a obcemi pak umožňují čísla na úrovni celé blanenské oblasti.
Portrét jihomoravské obce
První písemná zmínka o obci Nýrov pochází z roku 1368, což ukazuje na její hlubokou historii. Toto sídlo se nachází v nadmořské výšce 500 metrů a rozkládá se na celkové ploše 9,2 kilometru čtverečního. Podle údajů z roku 2024 zde žije 216 obyvatel, přičemž obci náležejí poštovní směrovací čísla 679 61 a 679 72. Při sčítání v roce 2021 bylo v katastru evidováno celkem 84 domů.
Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 zaznamenala obec celkový úbytek, kdy celkový přírůstek činil -4 obyvatele. Na tomto poklesu se podílel jak přirozený přírůstek s hodnotou -1 obyvatele, tak záporné saldo migrace, které dosáhlo hodnoty -3 osob.
Pokud se podíváme na věkovou strukturu obyvatelstva k roku 2021, tvořily děti do 14 let 14,3 % populace, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let představovali 71,9 % a senioři nad 65 let činili 13,7 %. V porovnání s celostátním průměrem má tato obec o něco mladší složení, neboť v celé České republice tvořila nejmladší skupina 12,9 %, střední generace 69,7 % a nejstarší občané 17,4 % obyvatel.
Zajímavá čísla přineslo sčítání lidu v roce 2021 také v oblasti náboženského vyznání. K lidem bez vyznání se přihlásilo 28,2 % dotázaných, věřících bylo 34,7 % a zbylých 37 % obyvatel se rozhodlo tuto informaci neuvést. Pro srovnání, v celé České republice bylo tehdy 47,8 % lidí bez vyznání, 22,2 % věřících a 30,1 % údaj neuvedlo.
Bližší informace o současném dění a samosprávě si mohou zájemci vyhledat, když navštíví oficiální webové stránky. Veškerá prezentovaná statistická data o obyvatelstvu, domech či demografických pohybech vycházejí z oficiálních datových zdrojů, které spravuje Český statistický úřad.
Jaká byla účast voličů u volebních uren
Zájem místních občanů o politické dění se dlouhodobě odráží ve vysoké volební účasti. Během komunálních voleb v roce 2022 přišlo k urnám 46,24 % oprávněných voličů, což představuje výsledek mírně nad celorepublikovým průměrem, který tehdy činil 46,07 %.
Ochota rozhodovat o věcech veřejných se projevila i v dalších typech hlasování, kde místní účast pravidelně převyšovala celostátní průměry. Ve sněmovních volbách v roce 2025 dosáhla účast 73,89 %, zatímco v celé České republice to bylo 68,95 %; v roce 2021 pak k urnám dorazilo 68,79 % místních oproti celostátním 65,43 %. Při volbě prezidenta v roce 2023 se v prvním kole zapojilo 76,27 % voličů a ve druhém kole dokonce 79,66 %, což výrazně překonalo celorepublikové hodnoty 68,24 % pro první a 70,25 % pro druhé kolo. V neposlední řadě krajské volby v roce 2024 přilákaly k urnám 40,23 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměrná účast u tohoto typu hlasování byla pouze 32,91 %.
