67,35 %
27,54 %
5,11 %
Luboš Znamenáček důchodce, věk: 70 let
pořadí na kandidátce: 1
14,01 % (133 hlasů)
Ing. Karel Blažek technik, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 2
14,54 % (138 hlasů)
Mgr. Michaela Vaníčková Tronečková advokátka, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 3
14,01 % (133 hlasů)
Jiří Krčmář elektromechanik, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 4
14,54 % (138 hlasů)
Josef Krčmář technik, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 5
14,96 % (142 hlasů)
Michal Žaloudek živnostník, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 1
17,52 % (68 hlasů)
Pavel Červený důchodce, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 2
16,23 % (63 hlasů)
Za rozvoj obce SPOLEČNĚ PRO ČERNÉ VODĚRADY Sportovci pro Černé Voděrady s p…
Luboš Znamenáček důchodce, věk: 70 let
Ing. Karel Blažek technik, věk: 59 let
Mgr. Michaela Vaníčková Tronečková advokátka, věk: 44 let
Jiří Krčmář elektromechanik, věk: 61 let
Josef Krčmář technik, věk: 54 let
Tomáš Poskočil technik, věk: 32 let
Ing. Vladimír Görner důchodce, věk: 69 let
Čestmír Budský truhlář, věk: 54 let
Jitka Koubková důchodce, věk: 73 let
Michal Žaloudek živnostník, věk: 45 let
Pavel Červený důchodce, věk: 65 let
Petr Hrdlička živnostník, věk: 39 let
Libor Tichý důchodce, věk: 64 let
Jan Hroneš živnostník, podnikatel, dobrovolník, věk: 49 let
Daniel Novotný živnostník, administrativa, věk: 39 let
Oldřich Šimek řidič hromadné dopravy, masér, trenér stolního tenisu, věk: 53 let
Martin Bakoš prodavač, věk: 23 let
Roman Bakoš truhlář, věk: 21 let
Josef Hájek živnostník – kovovýroba, věk: 44 let
Petr Maruna živnostník – elektrikář, věk: 40 let
Ing. Mgr. Tomáš Doležal ekonom, politolog, krajský zastupitel, poslanec Parlamentu České republiky, věk: 53 let
Zdeněk Vykoukal důchodce, věk: 71 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Černé Voděrady rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o obsazení obecního zastupitelstva a dalším směřování místní správy. Z hlediska světonázoru se zdejší obyvatelstvo vyznačuje vysokým podílem lidí bez náboženského vyznání, což sídlo při sčítání lidu zařadilo na 509. místo z 6 254 obcí v celé České republice.
Kromě rozhodování o složení obecní samosprávy se místní voliči pravidelně účastní také hlasování do celostátních i krajských institucí. Pohled na výsledky uplynulých volebních klání nabízí ucelený obrázek o tom, jak se v průběhu let vyvíjely politické preference v tomto středočeském sídle.
Při obecním hlasování na podzim 2022 získalo naprostou většinu hlasů uskupení Za rozvoj obce, které podpořilo 935 hlasů, což znamenalo zisk 94,06 %. Druhá kandidátní listina s názvem SPORTOVCI PRO VODĚRADY obdržela 59 hlasů a připsala si 5,94 %.
Širší kontext obecních voleb v okolí zachycují komunální volby v okrese Praha-východ, přičemž komplexní pohled na hlasování napříč regionem přinášejí komunální volby ve Středočeském kraji.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo stejně jako v celé České republice hnutí ANO, které obdrželo 76 hlasů (33,18 %, celostátně 34,51 %). Druhou příčku obsadila koalice SPOLU se 42 hlasy (18,34 %, v celé zemi 23,36 %) a třetí skončilo hnutí STAN s 34 hlasy (14,84 %, celostátně 11,23 %). Další hlasy získaly subjekty MOTO (25 hlasů; 10,91 %), SPD (22 hlasů; 9,60 %), PIRÁTI (13 hlasů; 5,67 %), STAČILO! (8 hlasů; 3,49 %), PŘÍSAHA (5 hlasů; 2,18 %) a po jednom hlasu (0,43 %) zaznamenaly formace REBELOVÉ a VÝZVA.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 bylo pořadí jiné: zvítězila koalice SPOLU s 52 hlasy (24,29 %, celostátně 27,79 %), druhá skončila koalice Piráti+STAN s 50 hlasy (23,36 %, celostátně 15,62 %) a hnutí ANO skončilo třetí s 42 hlasy (19,62 %, celostátně 27,12 %). Další podporu získaly SPD (21 hlasů; 9,81 %), ČSSD (18 hlasů; 8,41 %), PŘÍSAHA (11 hlasů; 5,14 %), KSČM (9 hlasů; 4,20 %), TSS (5 hlasů; 2,33 %) a Švýcar. demokr. (3 hlasy; 1,40 %).
Místní výsledky zachycují sněmovní volby v Černých Voděradech. Zájemci o okresní souhrn mohou prozkoumat parlamentní volby v okrese Praha-východ, zatímco krajská čísla nabízejí volby do sněmovny ve Středočeském kraji.
Při prezidentských volbách v roce 2023 vedl v prvním kole Petr Pavel se ziskem 85 hlasů (37,77 %). Druhý skončil Andrej Babiš s 62 hlasy (27,55 %), následován Danuší Nerudovou s 28 hlasy (12,44 %) a Pavlem Fischerem s 23 hlasy (10,22 %). Karel Diviš získal 11 hlasů (4,88 %), Marek Hilšer 8 hlasů (3,55 %) a Jaroslav Bašta rovněž 8 hlasů (3,55 %). Ve druhém kole Petr Pavel své prvenství potvrdil ziskem 139 hlasů (59,65 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 94 hlasů (40,34 %).
Hlasování v obou kolech mapují prezidentské volby v Černých Voděradech. Pro porovnání s okolními obcemi poslouží výsledky za okres Praha-východ, přičemž regionální data shrnují výsledky v celém Středočeském kraji.
Zatím poslední krajské volby proběhly na podzim roku 2024. Nejvíce hlasů obdrželo hnutí ANO, pro které hlasovalo 37 voličů (38,54 %). Následovalo hnutí STAN s 31 hlasy (32,29 %) a kandidátka PŘÍSAHA se 7 hlasy (7,29 %). Uskupení SPD+Trikol+PRO zaznamenalo 6 hlasů (6,25 %), Piráti 5 hlasů (5,20 %), koalice SPOLU 4 hlasy (4,16 %) a STAČILO! 2 hlasy (2,08 %). Po jednom hlasu (1,04 %) obdržely subjekty mimozemstani.eu, JAB, Zelení+SEN 21 a Švýcar. demokr.
Detailní zisk jednotlivých kandidátek přinášejí krajské volby v Černých Voděradech. Celkový obraz hlasování v regionu poskytuje přehled pro krajské volby na okrese Praha-východ.
Černé Voděrady mají status obce a rozkládají se na ploše 13,1 km² v nadmořské výšce 425 metrů. První písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1291. K roku 2024 zde podle zjištění Českého statistického úřadu žilo 374 obyvatel, přičemž počet domů dosáhl 166 při sčítání v roce 2021. Poštovní směrovací číslo pro obec je 281 63.
Demografická bilance za rok 2024 ukazuje, že ačkoliv přirozený přírůstek činil -3 obyvatele, díky kladnému saldu migrace ve výši 9 osob dosáhl celkový přírůstek hodnoty 6 obyvatel. Věková struktura k roku 2021 vykazovala 10,6 % dětí do 14 let (v celé ČR 12,9 %), 72,2 % obyvatel ve věku 15 až 64 let (celostátně 69,7 %) a 17,2 % seniorů nad 65 let (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání bylo v témže roce 61,3 % obyvatel bez vyznání (celorepublikově 47,8 %), 10 % věřících (v ČR 22,2 %) a 28,7 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Z historických pamětihodností jsou významné polotovary mlecích kamenů, které Národní památkový ústav eviduje jako doklad středověkých výrobních postupů čítající 45 částečně opracovaných polotovarů žernovů k mletí rudy. Aktuální informace o životě v sídle nabízí oficiální web Černých Voděrad.
Při volbách do zastupitelstva v roce 2022 dosáhla volební účast 54,04 %, zatímco celorepublikový průměr v komunálních volbách činil 46,07 %. Zájem voličů o obecní hlasování byl tedy znatelně vyšší, než činil celostátní průměr.
Také u voleb do Poslanecké sněmovny byla účast nad celostátními čísly: v roce 2025 přišlo volit 71,91 % oprávněných voličů (celostátně 68,95 %) a v roce 2021 to bylo 74,39 % (v celé zemi 65,43 %). Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 75,92 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast stoupla na 77,41 % (v ČR 70,25 %). U krajských voleb na podzim 2024 se účast zastavila na 32,12 %, což představovalo výsledek těsně pod celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
