100,00 %
Ing. Kateřina Dušková starostka, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 1
13,99 % (97 hlasů)
Ing. Jana Charvátová DiS. místostarostka, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 2
14,28 % (99 hlasů)
Jiří Brádka podnikatel, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 3
14,28 % (99 hlasů)
Vladimír Staněk jednatel společnosti, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 4
11,83 % (82 hlasů)
Pavel Burian servisní technik, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 5
12,98 % (90 hlasů)
Ing. Soňa Liszoková Štěrbová projektový manažer, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 6
9,52 % (66 hlasů)
Mgr. Dagmar Weissgärber MBA zástupkyně ředitele SŠ, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 7
6,49 % (45 hlasů)
Ing. Kateřina Dušková starostka, věk: 36 let
Ing. Jana Charvátová DiS. místostarostka, věk: 48 let
Jiří Brádka podnikatel, věk: 50 let
Vladimír Staněk jednatel společnosti, věk: 62 let
Pavel Burian servisní technik, věk: 57 let
Ing. Soňa Liszoková Štěrbová projektový manažer, věk: 48 let
Mgr. Dagmar Weissgärber MBA zástupkyně ředitele SŠ, věk: 52 let
Marta Libenská lakýrnice, věk: 62 let
Jaroslav Dvořák manager v bankovnictví, věk: 61 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
V malebném Pojizeří se chystají komunální volby 2026 v Hrušově, které rozhodnou o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování samosprávy. Tato středočeská vesnice se může pochlubit neobvykle mladou populací, neboť podíl dětí do čtrnácti let zde výrazně převyšuje celostátní průměr a řadí ji v tomto ohledu do první desetiny obcí v České republice.
Kromě demografických specifik se obec pyšní také bohatou historií a aktivním přístupem obyvatel k rozhodování o veřejném dění. Sledovat vývoj voličských preferencí v čase pomáhá pochopit, jak se v tomto regionu proměňují politické nálady.
Při posledním rozhodování o obsazení radnice v roce 2022 se v obci střetla dvě místní uskupení, přičemž těsné vítězství si nakonec odnesla kandidátka s názvem Lepší Hrušov pro lidi, která získala 53,54 % hlasů. Druhá kandidátní listina tehdy obdržela zbývajících 46,46 % hlasů, což svědčí o poměrně vyrovnaných silách na zdejší politické scéně. Širší regionální kontext pak nabízí podrobný přehled okresu Mladá Boleslav, který zachycuje výsledky v okolních samosprávách.
Voliči mohou také porovnat lokální situaci s vývojem v celém regionu, jak jej ukazuje vývoj ve Středočeském kraji. Starší údaje o hlasování v jednotlivých letech pak pomáhají zmapovat dlouhodobé trendy v preferencích obyvatel.
Celostátní politické trendy se výrazně promítají i do lokálních výsledků, což ukázaly poslední volby do Poslanecké sněmovny, v nichž v obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem 33,33 % hlasů. Zatímco na prvním místě panovala shoda s celorepublikovým průměrem, kde toto hnutí získalo 34,51 %, druhou pozici v obci obsadily se shodným ziskem 13,95 % koalice SPOLU a hnutí SPD, což se od celostátních výsledků, kde SPOLU získalo 23,36 % a SPD 7,78 %, výrazně lišilo.
Pokud se podíváme na předchozí sněmovní volby v roce 2021, tehdy na tomto území rovněž zvítězilo hnutí ANO s 23,52 % hlasů před koalicí SPOLU, která obdržela 18,48 %. Aktuální politickou mapu a detailní rozbor volebního chování v obci nabízí přehled zaměřený na sněmovní volby v Hrušově, který ukazuje proměnu preferencí.
Voliči mohou také sledovat, jak se hlasovalo v širším okolí, a to prostřednictvím výsledků za okres Mladá Boleslav. Celkový pohled na region pak nabízí statistika za Středočeský kraj.
Velmi sledovanou událostí byly v Hrušově prezidentské volby v roce 2023, které přinesly napínavý souboj v obou kolech. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 37,50 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal 28,90 % a třetí Danuše Nerudová oslovila 10,15 % místních voličů. Druhé kolo pak tento trend potvrdilo, když Andrej Babiš získal podporu 54,76 % hlasujících, čímž porazil Petra Pavla s jeho 45,23 % hlasů.
Podrobné statistiky o tom, jak se rozhodovalo přímo v obci, přináší stránka věnovaná prezidentské volbě v Hrušově. Pro srovnání s širším okolím jsou k dispozici také výsledky za okres Mladá Boleslav a rovněž celková data za Středočeský kraj.
O složení krajského zastupitelstva rozhodovaly krajské volby v roce 2024. Na území obce si největší přízeň získalo hnutí ANO, které obdrželo 31,74 % hlasů, následované se shodným výsledkem 19,04 % koalicí SPD, Trikolora a PRO a také hnutím STAN. Koalice SPOLU zde skončila s výraznějším odstupem, když získala pouze 7,93 % hlasů.
Výsledky z této části regionu v porovnání s minulostí nabízí přehled pro krajské volby v Hrušově. Data za celý přilehlý region pak naleznete v sekci určené pro okres Mladá Boleslav.
Hrušov se rozkládá na ploše 4,9 km² v nadmořské výšce 261 metrů a jeho obyvatelé využívají poštovní směrovací číslo 29473. První písemná zmínka o této vsi pochází z roku 1346 a k roku 2024 v ní žilo 234 obyvatel, přičemž při sčítání v roce 2021 zde bylo evidováno 116 domů. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla v roce 2024 demografická bilance vyrovnaná, když přirozený úbytek o jednoho obyvatele kompenzoval kladný přírůstek stěhováním ve stejné výši.
Mezi významné pamětihodnosti zapsané v registrech Národního památkového ústavu (NPÚ) patří barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1751 stojící při silnici na Horky a také dobře dochované terénní pozůstatky středověkého tvrziště Nad Čertůvkou z 13. až 15. století nad řekou Jizerou. Více informací o životě v samosprávě i aktuálním dění lze nalézt na oficiálních stránkách obce.
Statistické údaje z roku 2021 ukazují specifickou věkovou strukturu místního obyvatelstva, v níž podíl dětí do 14 let činí 16,7 % oproti celostátním 12,9 %, zatímco senioři nad 65 let tvoří pouze 13,6 % populace ve srovnání s 17,4 % v celé republice. V otázkách víry se v témže roce 52 % občanů deklarovalo bez vyznání, což je mírně nad celorepublikovým průměrem 47,8 %, přičemž k věřícím se přihlásilo 11,9 % obyvatel a zbytek tvořily neuvedené odpovědi.
Obyvatelé Hrušova vykazují dlouhodobě nadprůměrný zájem o správu veřejných věcí, což se odráží ve vysoké účasti u volebních uren. V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla účast v obci úctyhodných 64,29 %, což výrazně převyšovalo celorepublikový průměr, který činil pouhých 46,07 %.
Tento trend vysoké volební účasti se potvrdil i při sněmovním hlasování v roce 2025, kdy k urnám přišlo 73,86 % oprávněných voličů oproti celostátním 68,95 %, a podobně nadprůměrný zájem provázel i předchozí volby v roce 2021 s účastí 69,59 %. Výbornou disciplínu místní lidé prokázali také při volbě prezidenta republiky v roce 2023, kdy v prvním kole hlasovalo 76,33 % a ve druhém 72,83 % z nich, a rovněž při krajském hlasování v roce 2024, kdy účast dosáhla 40,94 % oproti republikovým 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
