0,00 %
0,00 %
0,00 %
Stanislav Sommer starosta, věk: 64 let
Ing. Vít Svatoš zemědělec, věk: 56 let
Milan Hervert policista, věk: 52 let
Martina Fialová OSVČ, věk: 52 let
Josef Urbanec zaměstnanec obce, věk: 49 let
Petra Horáková Hlavsová dělnice, věk: 39 let
Miroslav Palounek důchodce, věk: 77 let
Alena Pavlíková důchodce, věk: 64 let
Jarmila Kuřátková důchodce, věk: 73 let
Milan Kutílek mistr výroby, věk: 43 let
Marek Bažo řidič, věk: 47 let
Karel Müller svářeč, věk: 52 let
Pavel Kučírek důchodce, věk: 68 let
Jaroslav Cinkl voják z povolání, věk: 46 let
Bc. Jan Müller student, věk: 24 let
Miroslava Hejlová seřizovač, věk: 57 let
Jan Hradecký montér - svářeč, věk: 23 let
Kamil Seidl kastelán, věk: 52 let
Marek Bártl koordinátor bezpečnosti a ochrany, věk: 32 let
Robert Blanický pracovník IT techniky, věk: 57 let
Pavel Ticháček důchodce, věk: 66 let
Magdalena Jandová pracovnice v sociálních službách, věk: 49 let
Vilém Slanař OSVČ, věk: 30 let
Jan Pavlík servisní technik, věk: 23 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V obci Bezděz určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude v dalším volebním období spravovat záležitosti obce. Podle demografických dat ze sčítání lidu v roce 2021 měla tato vesnice poměrně nízké zastoupení nejmladší generace do 14 let věku, které činilo 9,5 % a zařadilo ji na 5862. místo z 6254 hodnocených sídel v České republice.
Během voleb do místního zastupitelstva v roce 2022 změřila síly dvě kandidující uskupení. Vítězná kandidátka PRO BEZDĚZ obdržela 1066 hlasů, což představovalo 75,50 % ze všech odevzdaných hlasů. Druhá kandidátní listina BEZDĚZ KRÁSNĚJŠÍ A VESELEJŠÍ zaznamenala podporu 346 hlasů, což odpovídalo podílu 24,50 %.
Zájemci o širší regionální kontext mohou prozkoumat komunální volby na Českolipsku a porovnat zdejší poměry s okolím, případně nahlédnout na celkový přehled, který nabízí souhrn za Liberecký kraj.
Při celostátním měření sil, jaké představují volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, si v Bezdězu prvenství připsalo hnutí ANO se ziskem 70 hlasů, což odpovídalo 34,14 %. Na druhé pozici skončila koalice SPOLU s 53 hlasy (25,85 %) a třetí místo obsadili PIRÁTI, pro které hlasovalo 23 voličů (11,21 %). Přes deset procent se přehouplo ještě uskupení SPD s 22 hlasy (10,73 %). Pořadí na prvních dvou příčkách se shodovalo s celostátním výsledkem, kde rovněž dominovalo hnutí ANO (34,51 %) před koalicí SPOLU (23,36 %).
Ve sněmovních volbách roku 2021 bylo pořadí na čele opačné, neboť v obci vyhrála koalice SPOLU s 27,89 % (53 hlasů) před hnutím ANO, jež obdrželo 22,63 % (43 hlasů), přičemž na celostátní úrovni koalice SPOLU rovněž zvítězila s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %. Pro zájemce jsou k dispozici parlamentní volby v Bezdězu na samostatné stránce, přičemž širší pohled doplňuje krajské srovnání přes parlamentní výsledky v Libereckém kraji i podrobnější výsledky sněmovních voleb na Českolipsku.
Rok 2023 přinesl přímé prezidentské volby, v jejichž prvním kole obdržel nejvíce hlasů Petr Pavel, konkrétně 82 hlasů (42,70 %). Druhý Andrej Babiš získal podporu 70 voličů (36,45 %) a třetí Danuše Nerudová oslovila 21 hlasujících (10,93 %). Ve druhém kole Petr Pavel své vedení v místě potvrdil ziskem 116 hlasů (58,58 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 82 hlasů (41,41 %).
Místní vývoj zachycují prezidentské volby v Bezdězu a v rámci regionu lze výsledky zasadit do kontextu přes prezidentské volby na Českolipsku nebo přehled, který nabízí hlasování o prezidentu v Libereckém kraji.
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, při kterých v obci zvítězilo uskupení SLK se ziskem 26 hlasů (32,91 %). Těsně za ním se umístilo hnutí ANO, jež posbíralo 23 hlasů, což představovalo 29,11 %. S odstupem pak následovala koalice SPOLU i formace SPD+Trikolora, které obě shodně získaly 6 hlasů (7,59 %).
Podrobnosti o hlasování zachycují krajské volby v Bezdězu a srovnání v rámci celého okresu zprostředkovávají krajské volby na Českolipsku.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1264. K roku 2024 čítala tato obec 350 stálých obyvatel a rozkládala se na ploše 23,8 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 414 metrů, přičemž místní pošta užívá poštovní směrovací číslo 472 01. K roku 2021 zde Český statistický úřad evidoval 144 domů. Z hlediska demografické dynamiky v roce 2024 vykázala obec přirozený přírůstek -3 osoby, avšak díky kladnému saldu migrace, které činilo 7 osob, dosáhl celkový přírůstek hodnoty 4 obyvatel.
Věková struktura podle sčítání lidu v roce 2021 sestávala z 9,5 % dětí do 14 let (celorepublikový průměr byl 12,9 %), 69,5 % obyvatel ve věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 21 % seniorů ve věku 65 a více let (v ČR 17,4 %). Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní lidé tak, že 59,2 % bylo bez vyznání (celostátně 47,8 %), věřících bylo 12,3 % (v zemi 22,2 %) a zbývajících 28,5 % obyvatel údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). V evidenci, kterou spravuje Národní památkový ústav, je zapsán hrad Bezděz a také původně románský kostel sv. Jiljí přestavěný v 18. století. Aktuální dění v obci prezentují oficiální stránky obce Bezděz.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Bezdězu hodnoty 70,45 %, což bylo podstatně více než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Zájem o ostatní typy hlasování vykazoval kolísavé hodnoty. Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 69,83 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast dosáhla 68,95 %, a v roce 2021 to bylo 64,21 % oproti republikovým 65,43 %. V prezidentských volbách roku 2023 dosáhla účast v prvním kole 64,67 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 65,56 % (v celé republice 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 byla účast v obci 26,67 %, což zaostalo za celostátním průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
