Komunální volby 2026 v Bystré: přehled a souvislosti
V Bystré přinesou nadcházející komunální volby rozhodnutí o tom, kdo zasedne v místním zastupitelstvu pro další čtyřleté období. Kořeny této nevelké vesnice sahají hluboko do minulosti, neboť první písemná zmínka o ní pochází již z roku 1226.
Obec leží v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Tento článek přináší ohlédnutí za minulým hlasováním na radnici i za tím, jak zde dopadla celostátní klání v posledních letech.
Rozložení sil při volbě obecního zastupitelstva
Při obecních volbách v roce 2022 oslovilo voliče nejvíce uskupení Bystrá 2022, které obdrželo 146 hlasů, což odpovídalo podílu 31,40 %. Ostatní hlasy si mezi sebe rozdělili jednotliví kandidáti. Mezi nimi si nejlépe vedl Stanislav Dománek se ziskem 66 hlasů (14,19 %).
Dvojice kandidátů Ondřej Filipec a Jana Matějková získala shodně po 55 hlasech (11,83 %). Hranici deseti procent hlasů překonal ještě Jiří Kluch, pro kterého hlasovalo 52 voličů, tedy 11,18 %. Renata Lepešková pak obdržela 46 hlasů (9,89 %) a Jaroslav Matějka zaznamenal podporu 45 hlasů (9,68 %). Pokud vás zajímá situace v širším okolí, můžete nahlédnout na obecní volby na Pelhřimovsku a rovněž projít celkový přehled za zastupitelstva v Kraji Vysočina.
Souboj o poslanecká křesla ve Sněmovně
Celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 ovládlo v obci hnutí ANO, které obdrželo 46,98 % hlasů (39 lístků), což bylo výrazně více než jeho celorepublikový výsledek 34,51 %. Na dělené druhé příčce skončily koalice SPOLU a hnutí STAN, obě se ziskem 13,25 % (shodně 11 hlasů). Uskupení PIRÁTI podpořilo 12,04 % voličů a hnutí MOTO bralo 6,02 %. Další subjekty dosáhly skromnějších zisků: hnutí SPD získalo 2,40 % hlasů, zatímco formace JASAN, ČR1, GENERACE i koalice STAČILO! obdržely shodně po 1,20 %.
V předchozím volebním klání v roce 2021 byl souboj o prvenství v obci podstatně vyrovnanější. Tehdy hnutí ANO vyhrálo se ziskem 29,87 % jen těsně před koalicí SPOLU, která brala 28,57 %, zatímco v celé České republice koalice SPOLU hnutí ANO předstihla. Jak vypadalo hlasování v obci, ukazují parlamentní výsledky pro Bystrou, přičemž porovnat je lze se souhrnem pro okres Pelhřimov i krajským přehledem za celý Kraj Vysočina.
Kdo bodoval v klání o prezidentský úřad
Rok 2023 přinesl přímé prezidentské volby, v jejichž prvním kole si největší přízeň místních voličů vysloužil Andrej Babiš se ziskem 46,34 % (38 hlasů). Druhá skončila Danuše Nerudová, pro niž hlasovalo 24,39 % zúčastněných, a třetí pozici obsadil Petr Pavel s podporou 15,85 %. Pavel Fischer přesvědčil 7,31 % voličů, Marek Hilšer a Jaroslav Bašta získali shodně po 2,43 % a Karel Diviš si připsal 1,21 %.
Rozhodující druhé kolo potvrdilo převahu Andreje Babiše, který získal 53,75 % (43 hlasů), zatímco Petr Pavel obdržel 46,25 % (37 hlasů). Celkový vývoj nabízí přehled pro prezidentské hlasování v Bystré, regionální pohled doplňuje souhrn za okres Pelhřimov a data za území Kraje Vysočina.
Volba krajského zastupitelstva
Do regionální politiky promluvily krajské volby v roce 2024. Také v tomto souboji dominovalo hnutí ANO, jež si připsalo 46,51 % hlasů. Druhé místo obsadila kandidátka Společně se Starosty s podílem 18,60 % a třetí skončila Česká pirátská strana, kterou volilo 11,62 % příchozích.
Přísaha oslovila 9,30 % hlasujících, zatímco koalice STAČILO! a uskupení STAN PRO VYS získaly shodně po 4,65 %. Zisk 2,32 % hlasů zaznamenala koalice SPD+Trikol+PRO a stejný podíl připadl KDU-ČSL. Podrobnosti mapují krajské výsledky pro Bystrou a širší obrázek nabízí statistika pro okolní pelhřimovský okres.
Život v obci a demografický profil
Bystrá leží v nadmořské výšce 548 metrů a její katastrální území se rozkládá na ploše 3,9 kilometru čtverečního pod poštovním směrovacím číslem 396 01. K roku 2024 zde žilo 139 obyvatel. Z hlediska domovního fondu evidovalo sčítání lidu v roce 2021 celkem 60 domů.
V roce 2024 zaznamenala obec celkový přírůstek 11 obyvatel, k čemuž přispělo jak kladné saldo migrace ve výši 10 osob, tak přirozený přírůstek představující 1 osobu. Z pohledu věkového složení v roce 2021 tvořily děti do 14 let 9,8 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 73,3 % lidí (v republice 69,7 %) a senioři nad 65 let představovali 16,9 % místních (oproti 17,4 % v Česku). Co se týče náboženského vyznání podle téhož sčítání, 47,9 % obyvatel bylo bez vyznání, 26,4 % se označilo za věřící a zbývajících 25,6 % dotázaných údaj neuvedlo. Zdrojem těchto demografických a statistických dat je Český statistický úřad.
Zájem o hlasování u volebních uren
Zdejší občané projevují o správu věcí veřejných vysoký zájem, což se projevilo i v komunálních volbách roku 2022. Tehdy dosáhla volební účast v obci 77,67 %, což výrazně předčilo celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Podobně nadprůměrnou účast zaznamenala obec také při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025, kdy k urnám dorazilo 73,04 % voličů oproti 68,95 % v celé zemi, přičemž v roce 2021 to bylo 74,04 % (v republice 65,43 %). Během prezidentské volby v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 83,00 % oprávněných občanů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 77,67 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách roku 2024 přišlo odevzdat hlas 39,81 % oprávněných voličů, což rovněž překonalo celorepublikových 32,91 %.
