66,96 %
33,04 %
Ivana Skypalová starostka obce, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 1
14,18 % (196 hlasů)
Bc. Jitka Šáchová ekonom firmy AEV spol. s.r.o., věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 2
12,15 % (168 hlasů)
Mgr. František Brázdilík ekonom, lektor, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 3
12,66 % (175 hlasů)
Markéta Kozelská zemědělský technik, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 4
10,63 % (147 hlasů)
Mgr. Renata Gabrhelíková oblastní ředitelka sociálních služeb NADĚJE Zlín, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 5
11,57 % (160 hlasů)
Ing. Emil Vraník stavební inženýr v penzi, věk: 73 let
pořadí na kandidátce: 6
9,26 % (128 hlasů)
Ing. Bohumil Chyla vedoucí pracovník, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 1
12,02 % (82 hlasů)
Jaroslava Železníková dělnice, věk: 60 let
pořadí na kandidátce: 2
14,22 % (97 hlasů)
Dalibor Večerka podnikatel, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 7
14,51 % (99 hlasů)
Ivana Skypalová starostka obce, věk: 52 let
Bc. Jitka Šáchová ekonom firmy AEV spol. s.r.o., věk: 52 let
Mgr. František Brázdilík ekonom, lektor, věk: 46 let
Markéta Kozelská zemědělský technik, věk: 55 let
Mgr. Renata Gabrhelíková oblastní ředitelka sociálních služeb NADĚJE Zlín, věk: 55 let
Ing. Emil Vraník stavební inženýr v penzi, věk: 73 let
Tomáš Grochal zaměstnanec obce, věk: 35 let
David Škrabal vedoucí mladých hasičů, správce budov, věk: 28 let
Adéla Ševčíková hlavní účetní, věk: 44 let
Ing. Bohumil Chyla vedoucí pracovník, věk: 57 let
Jaroslava Železníková dělnice, věk: 60 let
Jaroslav Škrabal dělník, věk: 44 let
Libor Kochaníček technik, věk: 47 let
Ing. Jan Kováč důchodce, věk: 73 let
Mgr. Martina Ančincová pedagogická pracovnice, věk: 34 let
Dalibor Večerka podnikatel, věk: 47 let
Tereza Bartůsková projektový manažer, věk: 30 let
Stanislav Malina živnostník, věk: 57 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V obci Lubná určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva i podobu budoucího vedení samosprávy pro další čtyřleté období. Zdejší dějiny sahají hluboko do minulosti, neboť nejstarší dochovaná písemná zpráva o vsi pochází již z roku 1353. V posledních komunálních volbách v roce 2022 přišlo k urnám 64,03 % voličů, tedy výrazně více než v celé republice.
Tento článek mapuje nejen předchozí hlasování do obecního zastupitelstva, ale nabízí také ohlédnutí za výsledky sněmovních, prezidentských i krajských volebních klání na místní půdě.
V obecních volbách konaných v roce 2022 svedly souboj o přízeň voličů dvě kandidátní listiny. Vítězství slavila KDU-ČSL, která obdržela 991 hlasů, což představovalo 53,19 % ze všech odevzdaných hlasů. Druhé uskupení pod názvem „SNK Lubná“ získalo 872 hlasů, tedy 46,81 %, takže podpora obou stran byla poměrně vyrovnaná.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k nahlédnutí přehled za okres Kroměříž a stejně tak i souhrnný výsledkový servis Zlínského kraje zachycující hlasování v dalších městech a obcích. Jak hlasovali voliči v dřívějších letech, ukazují výsledky z jednotlivých volebních období:
Při celostátním měření sil, jaké představují volby do Poslanecké sněmovny, v roce 2025 v Lubné dominovalo hnutí ANO se ziskem 31,78 % (82 hlasů). Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 20,54 % (53 hlasů) a třetí příčku obsadila formace MOTO, pro niž hlasovalo 15,11 % voličů (39 hlasů). Následovala SPD s 11,24 % (29 hlasů), PIRÁTI se 7,36 % (19 hlasů), STAN a STAČILO!, jež získaly shodně po 5,42 % (14 hlasů), dále VÝZVA s 0,77 % (2 hlasy), PŘÍSAHA se ziskem 0,77 % (2 hlasy) a MZH s 0,38 % (1 hlas). Hnutí ANO se tak v obci stalo vítězem stejně jako v celé zemi, kde obdrželo 34,51 %, přičemž i celostátně druhá koalice SPOLU (23,36 %) kopírovala místní pořadí na čele.
Při předchozích sněmovních volbách v roce 2021 sice v obci rovněž zvítězilo ANO s 28,87 % (67 hlasů) před SPOLU s 23,27 % (54 hlasů), avšak na celostátní úrovni tehdy naopak vyhrála koalice SPOLU se ziskem 27,79 % a ANO skončilo druhé s 27,12 %. Třetí pozici tehdy v obci držela SPD se 16,81 % (39 hlasů), následovaná koalicí Piráti+STAN s 11,63 % (27 hlasů), PŘÍSAHOU s 3,87 % (9 hlasů), ČSSD se 3,44 % (8 hlasů), KSČM se 3,01 % (7 hlasů), hnutím Moravané s 2,58 % (6 hlasů), OtČe s 2,15 % (5 hlasů) a Zelenými s 1,29 % (3 hlasy).
Podrobné údaje zachycuje stránka parlamentních voleb v obci, přičemž regionální srovnání poskytuje jak výsledek za celý kroměřížský okres, tak i souhrnná statistika, kterou nabízí krajský sněmovní přehled.
V roce 2023 se pozornost voličů upřela k přímé volbě hlavy státu, kdy se konaly prezidentské volby. V prvním kole zvítězil Andrej Babiš, jenž obdržel 36,25 % (91 hlasů), těsně před Petrem Pavlem s 32,66 % (82 hlasů). Danuše Nerudová skončila třetí se 13,94 % (35 hlasů), Pavel Fischer si připsal 5,97 % (15 hlasů), Jaroslav Bašta 5,17 % (13 hlasů), Karel Diviš 3,18 % (8 hlasů), Marek Hilšer 1,99 % (5 hlasů) a Tomáš Zima 0,79 % (2 hlasy).
Rozhodující druhé kolo však přineslo výrazný obrat, když Petr Pavel získal 56,68 % (140 hlasů) a předstihl Andreje Babiše, pro něhož hlasovalo 43,31 % voličů (107 hlasů). Místní výsledky přehledně zobrazuje přehled prezidentské volby pro obec, kontext širšího okolí nabízí sumář okresu Kroměříž a komplexní obraz doplňují data, jež shrnuje krajský volební přehled.
V roce 2024 proběhly v České republice řádné krajské volby, v nichž zdejší voliči jednoznačně upřednostnili hnutí ANO. To si odneslo 44,66 % hlasů (46 hlasů). S velkým odstupem skončila na druhém místě koalice KDU-ČSL+Z21 se ziskem 11,65 % (12 hlasů) a o třetí místo se podělila uskupení STAN PRO ZLK a Piráti, která obdržela shodně 8,73 % (po 9 hlasech). Následovala SPD se 7,76 % (8 hlasů), ODS se 7,76 % (8 hlasů), STAČILO! se 3,88 % (4 hlasy), Za Moravu se 2,91 % (3 hlasy) a Nezávislý HLAS pro Zlínský kraj (Nez. HLAS pro ZLK) s 1,94 % (2 hlasy).
Zájemci mohou prostudovat podrobné výsledky krajských voleb v obci a porovnat je s tím, jak hlasoval celý region prostřednictvím výsledků za okres Kroměříž. Pohled do dřívějších krajských klání umožňují následující odkazy:
Lubná má status samostatné obce a rozkládá se na ploše 6,8 km² v nadmořské výšce 245 metrů, přičemž místní poštovní směrovací číslo je 767 01. V roce 2024 zde žilo celkem 465 obyvatel. Při sčítání lidu v roce 2021 bylo v obci evidováno 194 domů. Aktuální dění v samosprávě i úřední záležitosti přibližují oficiální stránky obce Lubná.
Z hlediska populačního vývoje zaznamenala samospráva v roce 2024 zajímavý trend: přestože přirozený přírůstek dosáhl kladné hodnoty 2 osob, záporné saldo migrace ve výši -10 osob převážilo, což vyústilo v celkový přírůstek -8 obyvatel. Věková struktura k roku 2021 ukázala, že děti do 14 let tvořily 14,6 % obyvatel (celostátní průměr činil 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 70,5 % lidí (v ČR 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let představovala 14,9 % (republikový průměr dosahoval 17,4 %). Ve stejném roce se k lidem bez vyznání přihlásilo 46,2 % místních občanů (celorepublikově 47,8 %), podíl věřících dosáhl 25,5 % (v celé ČR 22,2 %) a zbývajících 28,4 % obyvatel své náboženské vyznání neuvedlo (celostátně 30,1 %).
V komunálním hlasování v roce 2022 zaznamenala obec mimořádně vysokou volební účast, která dosáhla 64,03 %. Zdejší obyvatelé tak projevili o správu věcí veřejných podstatně vyšší zájem než zbytek republiky, kde účast v průměru činila pouze 46,07 %.
Nadprůměrná účast provázela i sněmovní volby, kdy v roce 2025 přišlo v obci hlasovat 70,77 % oprávněných voličů (celostátně 68,95 %) a v roce 2021 to bylo 65,74 % (v celé ČR 65,43 %). V prvním kole prezidentské volby 2023 dorazilo k urnám 71,07 % občanů oproti celorepublikovým 68,24 %, ve druhém kole pak účast činila 70,31 %, což odpovídalo celostátnímu průměru 70,25 %. Jedinou výjimkou byly krajské volby v roce 2024, kdy účast v obci dosáhla 28,77 %, a zaostala tak za celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
