64,47 %
35,53 %
Jiří Kotlán koordinátor online údržby, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
13,11 % (104 hlasů)
Libor Doležal OSVČ, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 2
14,12 % (112 hlasů)
Antonín Plaček OSVČ, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 3
13,61 % (108 hlasů)
Luděk Fiala záchranář, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 5
15,00 % (119 hlasů)
Pavel Michálek manažer, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 7
12,86 % (102 hlasů)
Miloš Molík vinař, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 1
15,56 % (68 hlasů)
MUDr. Zuzana Mačátová lékařka, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 4
14,87 % (65 hlasů)
Jiří Kotlán koordinátor online údržby, věk: 58 let
Libor Doležal OSVČ, věk: 49 let
Antonín Plaček OSVČ, věk: 31 let
Marcela Eller Veselá jednatelka společnosti, věk: 40 let
Luděk Fiala záchranář, věk: 43 let
Martin Schwarz kontrolor, věk: 44 let
Pavel Michálek manažer, věk: 49 let
Radka Růžičková finanční a bankovní poradce, věk: 39 let
Jana Langerová vychovatelka, věk: 26 let
Miloš Molík vinař, věk: 37 let
Hana Maxerová instruktorka jezdectví, věk: 51 let
Ing. Anna Přítulová spolumajitelka rodinné firmy, věk: 61 let
MUDr. Zuzana Mačátová lékařka, věk: 38 let
Veronika Bednářová Skálová projektová manažerka, věk: 65 let
Mgr. Petr Bartošek datový analytik, věk: 41 let
David Moučka technik bytového družstva, věk: 53 let
Viktor Kocián manažer, věk: 58 let
Jitka Čabalová učitelka MŠ, věk: 60 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
V jihomoravském městysi Lukov se nadcházející komunální volby 2026 stanou klíčovým momentem pro rozhodování o novém složení místního zastupitelstva. Historie tohoto malebného sídla přitom sahá hluboko do minulosti, neboť první písemná zmínka o něm pochází již z roku 1235. Dnes se obec řadí k menším samosprávám na Znojemsku.
Kromě výběru obecních zastupitelů se zdejší obyvatelé pravidelně zapojují i do dalších hlasování, která formují politickou mapu celého regionu. Minulé volební cykly jasně ukazují, jak se měnily preference místních voličů v parlamentních, prezidentských či krajských soubojích.
V posledním obecním hlasování, které proběhlo v roce 2022, se místní scéna nesla ve znamení jednoznačné shody, neboť kandidovala pouze jediná listina. Sdružení s názvem Za Lukov získalo plných 100,00 % hlasů, což v přepočtu znamenalo 725 odevzdaných hlasů.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti jsou k dispozici výsledky za znojemský okres, stejně jako kompletní přehled v rámci celého Jihomoravského kraje. Historické trendy a proměny voličských hlasů v předchozích obdobích lze detailně prozkoumat prostřednictvím odkazů na starší ročníky obecních voleb.
Volební klání o křesla v dolní komoře Parlamentu má v obci stabilně silnou odezvu. Poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zde přinesly úspěch hnutí ANO, které obdrželo 32,16 % hlasů, což představovalo 55 voličů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 19,88 % hlasů, následovaná SPD s 11,69 % a Piráty s 11,11 % hlasů. Tento výsledek víceméně kopíroval celostátní trend, kde hnutí ANO rovněž triumfovalo se ziskem 34,51 % hlasů před druhou koalicí SPOLU s 23,36 %.
Při předchozím měření sil v roce 2021 byla situace v městysi odlišná, jelikož zde prvenství vybojovala koalice SPOLU se ziskem 26,85 % hlasů před druhým hnutím ANO, které oslovilo 18,28 % voličů. Také tehdy se místní nálada protnula s celostátními výsledky, v nichž koalice SPOLU zvítězila se ziskem 27,79 % hlasů. Podrobné statistiky o sněmovních volbách naleznete na stránce s výsledky z Lukova, přičemž regionální data lze sledovat přes přehled pro znojemský okres a celkové výsledky v rámci Jihomoravského kraje.
Mimořádně sledované bývají také prezidentské volby, které naposledy v roce 2023 vzbudily mezi místními občany velký zájem. V prvním kole zde dominoval Andrej Babiš se ziskem 45,75 % hlasů, zatímco jeho nejbližší vyzyvatel Petr Pavel obdržel 22,22 % hlasů. Třetí příčku pak obsadila Danuše Nerudová, pro kterou se rozhodlo 16,33 % zdejších voličů.
Rozhodující druhé kolo souboje o Pražský hrad potvrdilo v obci převahu Andreje Babiše, který získal 56,57 % všech odevzdaných hlasů. Petr Pavel zde oslovil zbývajících 43,42 % hlasujících. Pokud vás zajímají kompletní prezidentské výsledky v obci, můžete je porovnat s daty pro okresní úroveň či s celkovým přehledem v Jihomoravském kraji.
O budoucím směřování regionu rozhodovali místní občané také v roce 2024, kdy se konaly krajské volby. V tomto hlasování získala největší podporu koalice SPOLU, která si připsala 34,09 % hlasů. Těsně za ní skončilo hnutí ANO se ziskem 31,81 % hlasů, přičemž na dalších místech se shodným ziskem 10,22 % hlasů umístili Piráti a koalice STAČILO!.
Dva nejsilnější subjekty tak od sebe dělilo jen 2,28 procentního bodu. Chcete-li prozkoumat dřívější trendy, jsou připraveny krajské výsledky v městysi, nebo se můžete podívat na data pro okres Znojmo.
Lukov se v současnosti pyšní statusem městyse a rozkládá se na území o celkové rozloze 14,3 kilometrů čtverečních v nadmořské výšce 415 metrů. Podle údajů Českého statistického úřadu k roku 2024 zde žije celkem 257 obyvatel, přičemž počet domů k roku 2021 činil 98 a pro poštovní doručování slouží jediné směrovací číslo 669 02. Z demografického hlediska zaznamenala obec v roce 2024 mírný pokles, kdy přirozenou měnou ubyl 1 obyvatel a shodný úbytek o 1 osobu vykázalo také migrační saldo, což dohromady vedlo k celkovému snížení počtu obyvatel o 2.
Při pohledu na věkové složení z roku 2021 tvořily děti do 14 let 10,5 % populace, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let představovali 69,8 % a senioři nad 65 let tvořili 19,7 %, což je o něco vyšší podíl než celorepublikový průměr činící 17,4 %. Otázka náboženského vyznání z téhož roku ukázala, že se k věřícím hlásí 26 % obyvatel (v celé ČR 22,2 %), bez vyznání je 46,9 % místních (v ČR 47,8 %) a zbývajících 27,2 % dotázaných na tuto otázku neodpovědělo.
Zdejší kulturní bohatství, dokumentované Národním památkovým ústavem, reprezentuje zejména zřícenina hradu Nový Hrádek, který se jako ryzí příklad hradu s plášťovou zdí uchoval díky hraničnímu pásmu v neporušené podobě. Dominantou náměstí je pak pozdně barokní kostel sv. Jiljí s gotickým presbytářem. Pro detailní informace o životě v obci můžete navštívit oficiální webové stránky.
Volební chování v městysi Lukov dlouhodobě charakterizuje mimořádně vysoká aktivita občanů, kteří k volebním urnám chodí podstatně častěji, než je v Česku běžné. Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast skvělých 64,06 %, což výrazně převyšuje tehdejší celorepublikový průměr, který činil pouze 46,07 %.
Tento nadprůměrný zájem o veřejné dění se projevuje i v ostatních typech hlasování. Například při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 76,11 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast byla 68,95 %. Podobně vysokou účast přinesly sněmovní volby i v roce 2021, kdy k urnám dorazilo 75,86 % místních občanů oproti 65,43 % v celé republice. Při volbě prezidenta v roce 2023 přišlo v prvním kole 70,18 % (ČR 68,24 %) a ve druhém dokonce 74,04 % voličů (ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak přilákaly 40,55 % místních voličů, což bylo opět citelně více než celorepublikových 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
