54,95 %
37,42 %
4,20 %
3,43 %
Ondřej Celnar strojní zámečník, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 1
12,86 % (202 hlasů)
Ivana Gavelková designér interiérů, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 2
11,46 % (180 hlasů)
Ing. Jarmila Kadlecová důchodce, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 3
12,99 % (204 hlasů)
Mgr. Jana Švestková chemik, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 4
13,24 % (208 hlasů)
Pavel Žáček marketingový specialista, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 5
10,50 % (165 hlasů)
Libor Švestka podnikatel a chovatel koní, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 1
10,28 % (110 hlasů)
Bc. Jindřich Martinec specialista IT infrastruktury, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 2
13,56 % (145 hlasů)
Bc. Tomáš Holcman programátor, OSVČ, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 5
13,00 % (139 hlasů)
Michal Kratochvíl vedoucí pobočky, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 6
14,59 % (156 hlasů)
SPOLEČNĚ ZA BUDOUCNOST NAŠICH DĚ… SRDCEM PRO RADOSTICE NEDŽAD INSANIĆ Pavel Švestka
Ondřej Celnar strojní zámečník, věk: 36 let
Ivana Gavelková designér interiérů, věk: 61 let
Ing. Jarmila Kadlecová důchodce, věk: 65 let
Mgr. Jana Švestková chemik, věk: 52 let
Pavel Žáček marketingový specialista, věk: 47 let
Josef Buček stavební činnost, věk: 38 let
Pavel Praks strojvedoucí, věk: 30 let
Ivan Buranský správce nemovitostí, věk: 61 let
Marek Hladký materiálový dispečer, věk: 37 let
Libor Švestka podnikatel a chovatel koní, věk: 45 let
Bc. Jindřich Martinec specialista IT infrastruktury, věk: 41 let
Jitka Domesová OSVČ, věk: 36 let
Mgr. Lucie Hromčík Brunclíková farmaceutka, věk: 33 let
Bc. Tomáš Holcman programátor, OSVČ, věk: 42 let
Michal Kratochvíl vedoucí pobočky, věk: 46 let
Tomáš Jurek manažer, věk: 43 let
Ing. Terézia Zigová software testerka, věk: 35 let
Ing. Pavel Čáp obchodní manažer, věk: 40 let
Nedžad Insanić obchodní manažer, věk: 55 let
Pavel Švestka referent, věk: 55 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky amerických kongresových voleb už člověk dávno nemusí odhadovat jen z tradičních předvolebních průzkumů, silná vodítka poskytují i takzvané predikční trhy. Na nich uživatelé sázejí na nejrůznější události a ve velkém právě i na blízké volby do Kongresu. Jen u sázky spojené s ovládnutím Senátu leží na platformě Kalshi v přepočtu přes 1,5 miliardy korun.
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
V obci Radostice rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva. Dějiny této jihomoravské vesnice sahají až do první poloviny čtrnáctého století, přičemž v současnosti představuje klidné venkovské sídlo s necelými osmi sty obyvateli.
Místní občané budou vybírat své zástupce pro správu obecních záležitostí. Kromě lokálního hlasování se zde v minulosti odehrály také souboje o poslanecká křesla, prezidentský úřad či krajské zastupitelstvo, které ukazují dlouhodobější rozložení politických sil v regionu.
Při obecních volbách v roce 2022 získalo drtivou většinu hlasů sdružení PRO DALŠÍ ROZV. OBCE RADOSTICE, pro které hlasující odevzdali 1558 hlasů, což znamenalo 93,52 %. Druhou kandidující byla Barbora Chrástová, jež obdržela 108 hlasů, tedy 6,48 %.
Širší pohled na hlasování v okolních místech nabízí přehled pro okres Brno-venkov. Stejně tak je možné sledovat souhrnné dění v celém regionu prostřednictvím výsledků pro Jihomoravský kraj.
Při celostátním rozhodování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v Radosticích zvítězilo hnutí ANO, které obdrželo 173 hlasů, což představovalo 39,14 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 79 hlasů (17,87 %) a třetí pozici obsadilo hnutí STAN, pro které se rozhodlo 45 voličů (10,18 %). Následovala uskupení MOTO s 38 hlasy (8,59 %), PIRÁTI se 37 hlasy (8,37 %) a SPD s 36 hlasy (8,14 %). Pětiprocentní hranici překonalo ještě uskupení STAČILO!, jež získalo 25 hlasů (5,65 %), zatímco zbývající subjekty nepřesáhly dvě procenta: hnutí PŘÍSAHA mělo 6 hlasů (1,35 %), uskupení ČR1 1 hlas (0,22 %) a uskupení ŠVÝC. DEM. rovněž 1 hlas (0,22 %).
Vítězství hnutí ANO v obci odpovídalo celostátnímu trendu, jelikož toto hnutí bylo nejúspěšnější i v celé České republice se ziskem 34,51 %, byť na místní úrovni dosáhlo ještě vyššího procentního podílu. Předchozí sněmovní volby v roce 2021 přinesly v obci rovněž první místo pro hnutí ANO s 30,75 % (131 hlasů), za nímž následovala koalice SPOLU s 22,06 % (94 hlasů) a koalice Piráti+STAN se 14,78 % (63 hlasů), přičemž v rámci celé republiky tehdy naopak zvítězila koalice SPOLU. Z dalších uskupení tehdy v obci bodovala hnutí SPD s 8,68 % (37 hlasů) a PŘÍSAHA se 7,04 % (30 hlasů), zatímco ČSSD měla 4,69 % (20 hlasů), TSS 3,99 % (17 hlasů), KSČM 3,28 % (14 hlasů), Volný blok 2,11 % (9 hlasů) a Moravané 1,17 % (5 hlasů).
Podrobnosti o posledním hlasování i předchozích obdobích shromažďují parlamentní volby v Radosticích. Pro porovnání se sousedními sídly slouží přehled za okres Brno-venkov a celokrajský vývoj zachycují data pro Jihomoravský kraj.
Při výběru hlavy státu v prezidentských volbách roku 2023 se v Radosticích v prvním kole umístil v čele Andrej Babiš se ziskem 177 hlasů (40,13 %). Na druhé příčce skončil Petr Pavel, jemuž dalo hlas 143 voličů (32,42 %), a třetí skončila Danuše Nerudová se 74 hlasy (16,78 %). Další hlasy obdrželi Pavel Fischer (18 hlasů; 4,08 %), Jaroslav Bašta (13 hlasů; 2,94 %), Marek Hilšer (7 hlasů; 1,58 %), Karel Diviš (7 hlasů; 1,58 %) a Tomáš Zima (2 hlasy; 0,45 %).
Ve druhém kole však nastal obrat a vítězem se v obci stal Petr Pavel, který shromáždil 241 hlasů (53,20 %), zatímco Andrej Babiš získal 212 hlasů (46,79 %). Konečné výsledky za obec jsou shrnuty na stránce pro prezidentské volby v Radosticích.
Hlasování v celém okolním regionu mapují výsledky za okres Brno-venkov. Zájemci o krajský kontext mohou prozkoumat celková čísla pro Jihomoravský kraj.
Při hlasování do regionálního parlamentu, které představují krajské volby, v roce 2024 podpořili voliči v Radosticích nejvíce hnutí ANO, jež získalo 72 hlasů (37,30 %). Druhé místo obsadila koalice SPOLU s 61 hlasy (31,60 %) a třetí skončilo uskupení SPD+Tri+PRO+Svo, kterému dalo hlas 16 voličů (8,29 %). Následovala uskupení PŘÍSAHA se 13 hlasy (6,73 %), STAČILO! s 10 hlasy (5,18 %), STAN PRO JM s 10 hlasy (5,18 %) a Piráti se 3 hlasy (1,55 %). Po dvou hlasech (1,03 %) pak zaznamenala uskupení ZA MORAVU!, NESTR. PRO JM, Hlas Moravy a SOCDEM.
Místní přehled je k dispozici přes krajské volby v Radosticích. Širší situaci v rámci celého regionu zachycuje souhrnné zhodnocení za okres Brno-venkov.
Radostice jsou obcí ležící v nadmořské výšce 284 metrů, jejíž katastrální území zaujímá rozlohu 4,4 kilometru čtverečního a poštovní směrovací čísla mají podobu 664 46 a 664 47. První písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1333. Dominantou zástavby je kostel sv. Šimona a Judy, který Národní památkový ústav popisuje jako barokně přestavěný středověký kostel se hřbitovem a ohradní zdí s branami.
Podle statistik, které eviduje Český statistický úřad, mělo sídlo v roce 2024 celkem 789 obyvatel a sčítání lidu z roku 2021 zde zaznamenalo 249 domů. Demografický vývoj v roce 2024 byl charakteristický mírným růstem, kdy celkový přírůstek činil 2 osoby. Přestože byl přirozený přírůstek záporný s hodnotou -2 obyvatelé, úbytek vyrovnalo kladné saldo migrace dosahující 4 osob.
Z hlediska věkového složení evidoval ČSÚ v roce 2021 celkem 13,5 % obyvatel ve věku do 14 let, skupina 15 až 64 let tvořila 72 % a podíl seniorů od 65 let činil 14,4 %. Při témže sčítání v roce 2021 se k věřícím přihlásilo 23 % místních obyvatel, zatímco 49,2 % lidí uvedlo, že jsou bez vyznání, a zbývajících 27,8 % občanů tuto kolonku nevyplnilo. Bližší informace o životě a dění v obci uvádějí oficiální webové stránky.
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Radosticích 46,91 %. Obyvatelé obce tak k urnám přišli v mírně vyšší míře, než činil celorepublikový průměr těchto voleb, který byl 46,07 %.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla účast v místě 74,62 %, což představovalo nadprůměrný zájem oproti celorepublikové hodnotě 68,95 %, stejně jako v roce 2021, kdy v obci hlasovalo 71,14 % voličů ve srovnání s 65,43 % v celém státě. První kolo prezidentských voleb v roce 2023 přilákalo 73,39 % zapsaných voličů při celostátním průměru 68,24 % a ve druhém kole se účast v obci zvýšila na 75,42 % oproti 70,25 % v celé zemi. Naproti tomu krajské volby v roce 2024 vykázaly účast 32,13 %, která byla nepatrně nižší než celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
