100,00 %
Martina Sitnerová admin. pracovnice, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 1
21,26 % (47 hlasů)
Michal Abrhám státní zaměstnanec, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 2
16,74 % (37 hlasů)
Lada Pekárková pečovatelka, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 3
18,55 % (41 hlasů)
Zdeněk Hausner OSVČ, věk: 27 let
pořadí na kandidátce: 4
16,28 % (36 hlasů)
MUDr. Kateřina Rensová lékařka, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 5
14,93 % (33 hlasů)
Martina Sitnerová admin. pracovnice, věk: 56 let
Michal Abrhám státní zaměstnanec, věk: 59 let
Lada Pekárková pečovatelka, věk: 49 let
Zdeněk Hausner OSVČ, věk: 27 let
MUDr. Kateřina Rensová lékařka, věk: 34 let
Jan Lisý OSVČ, věk: 43 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V obci Malá Víska určí nadcházející komunální volby nové složení místní samosprávy, která bude v dalším čtyřletém období spravovat záležitosti této vsi. Ve zdejším katastru stojí cvičný a zkušební bunkr Jordán z počátku třicátých let dvacátého století, nejvýznamnější zkušební objekt těžkého opevnění v ČR.
Obyvatelé této menší vísky projevují vysoký zájem o věci veřejné, což dokládá nadprůměrná volební účast v posledních hlasováních. Následující text rekapituluje dosavadní hlasování občanů a zasazuje volební trendy do širšího celostátního i regionálního rámce.
Při obecních volbách v roce 2022 panovala mezi místními voliči naprostá shoda, neboť se o jejich přízeň ucházela jediná kandidátní listina. Uskupení SNK obce Malá Víska obdrželo plných 100,00 % hlasů, což v přepočtu znamenalo 241 odevzdaných hlasů pro nominované kandidáty.
Hlasování v jednotlivých samosprávách se v rámci regionu odvíjí od lokálních podmínek, přičemž širší pohled nabízí přehled za okres Beroun, případně lze prozkoumat i souhrnná data, která shrnují komunální volby ve Středočeském kraji. Výsledky předešlých hlasování v obci mapují níže uvedené archivní odkazy.
Při klání o mandáty do zákonodárného sboru, jakým jsou celostátní volby do Poslanecké sněmovny, dosáhlo v roce 2025 v Malé Vísce prvenství hnutí ANO se ziskem 41,79 % hlasů. Druhou příčku obsadila koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 16,41 % voličů, zatímco hnutí STAN a uskupení STAČILO! shodně zaznamenaly 13,43 % hlasů. Pětiprocentní hranici ještě překonaly formace SPD a PIRÁTI se shodným ziskem 5,97 % hlasů, přičemž uskupení MOTO oslovilo 2,98 % hlasujících. Vítězství hnutí ANO korespondovalo s celostátním výsledkem, kde toto hnutí rovněž zvítězilo se ziskem 34,51 % hlasů, zatímco druhá koalice SPOLU obdržela v celé zemi 23,36 % hlasů.
Předchozí parlamentní volby v roce 2021 přinesly odlišné rozložení sil, neboť tehdy nejvíce hlasů získala koalice Piráti+STAN s 22,22 %, těsně následovaná koalicí SPOLU a hnutím ANO, které obdržely shodně po 20,63 % hlasů, zatímco hnutí SPD tehdy volilo 15,87 % příchozích. Na celostátní úrovni přitom v roce 2021 triumfovala koalice SPOLU s 27,79 % hlasů před hnutím ANO, které získalo 27,12 % hlasů. Pro zájemce o detailní data je k dispozici přehled pro parlamentní volby v Malé Vísce, přičemž regionální kontext dokreslují výsledky ve volebním okrese Beroun a také celokrajský souhrn za sněmovní volby ve Středočeském kraji.
Hlasování o hlavě státu, které zahrnují celostátní prezidentské volby z roku 2023, přineslo v úvodním kole velmi vyrovnaný souboj. Petr Pavel získal 38,59 % hlasů a těsně předstihl Andreje Babiše, jehož volilo 35,08 % voličů. Další hlasy si rozdělili Danuše Nerudová se 14,03 %, Jaroslav Bašta se 7,01 %, Marek Hilšer se 3,50 % a Pavel Fischer s 1,75 % hlasů.
Ve finálovém druhém kole svůj náskok v obci potvrdil Petr Pavel, který obdržel 55,00 % hlasů, zatímco Andrej Babiš získal 45,00 % hlasů. Konkrétní počty hlasů nabízí stránka pro volbu prezidenta v Malé Vísce, přičemž obce celého okresu shrnuje okresní prezidentský přehled Berounska i celkové výsledky, které přinesla volba hlavy státu ve Středočeském kraji.
Regionální souboj o křesla v krajském zastupitelstvu, který představují řádné krajské volby, ovlivnil v roce 2024 místní preference výrazným příklonem k hnutí ANO. To v obci zvítězilo se ziskem 39,02 % hlasů před uskupením STAČILO!, jež oslovilo 19,51 % voličů. Koalice SPOLU získala 17,07 % hlasů, hnutí STAN si připsalo 12,19 %, Piráti obdrželi 7,31 % a uskupení SPD+Trikol+PRO a strana JAB zaznamenaly shodně 2,43 % hlasů.
Souhrnný pohled na to, jak voliči v této vsi hlasovali, zpřístupňují krajské výsledky pro Malou Vísku. Pokud vás zajímá širší okolí v rámci Berounska, můžete nahlédnout na hlasování v okrese Beroun.
Obec Malá Víska se rozkládá na ploše 10,2 km² v nadmořské výšce 550 metrů a její první písemná zmínka se v historických pramenech objevuje k roku 1520. Podle evidence z roku 2021 stálo v jejím katastru 58 domů a k roku 2024 zde žilo 113 obyvatel. V poštovním styku obec využívá směrovací kód 267 62 a aktuální dění prezentují oficiální stránky obce. Národní památkový ústav zde eviduje mimořádnou památku, jíž je cvičný a zkušební objekt těžkého opevnění CE Jordán, tedy vojenský bunkr z počátku 30. let 20. století představující nejvýznamnější zkušební objekt tohoto typu v České republice.
Z demografického hlediska zaznamenala obec v roce 2024 mírný růst, když celkový přírůstek činil 6 obyvatel, přičemž přirozený přírůstek dosáhl hodnoty -1 a kladné saldo migrace představovalo 7 osob. Věková skladba obyvatel v roce 2021 zahrnovala 14,1 % dětí ve věku 0 až 14 let (celorepublikový průměr byl 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let tvořil 68,2 % populace (ČR 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let představovala 17,6 % (v celé ČR 17,4 %). Pokud jde o náboženské vyznání zjištěné Českým statistickým úřadem v témže roce, jako věřící se identifikovalo 13,6 % obyvatel (celostátně 22,2 %), podíl občanů bez vyznání činil 53,4 % (oproti 47,8 % v celé zemi) a zbývajících 33 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 71,08 %, což představovalo výrazný nadprůměr oproti celostátnímu průměru, který tehdy činil 46,07 %. Místní občané tak projevili o správu své vesnice podstatně vyšší zájem, než bylo v průměru běžné v ostatních částech republiky.
Nadprůměrná účast se v obci projevila i v dalších typech hlasování. Během sněmovních voleb v roce 2025 přišlo volit 74,44 % oprávněných osob oproti celostátním 68,95 %, přičemž v roce 2021 činila místní účast 73,26 % při celorepublikovém průměru 65,43 %. V prezidentském klání roku 2023 hlasovalo v prvním kole 68,67 % voličů při celostátních 68,24 % a ve druhém kole účast stoupla na 73,17 % oproti 70,25 % v celé zemi. V krajských volbách 2024 pak volební účast dosáhla 46,07 %, což znatelně předčilo celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
