100,00 %
Karel Kohl vedoucí IT oddělení, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 1
16,73 % (87 hlasů)
Martin Ševic učitel, věk: 60 let
pořadí na kandidátce: 2
11,73 % (61 hlasů)
Václav Bařtipán dělník ve výrobě, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 3
13,46 % (70 hlasů)
Martin Veselý stavbyvedoucí, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 4
11,73 % (61 hlasů)
Jan Ševic doktorand, věk: 26 let
pořadí na kandidátce: 5
13,07 % (68 hlasů)
Květa Havelková učitelka, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 6
12,50 % (65 hlasů)
Jan Kruml montér, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 7
13,26 % (69 hlasů)
Karel Kohl vedoucí IT oddělení, věk: 61 let
Martin Ševic učitel, věk: 60 let
Václav Bařtipán dělník ve výrobě, věk: 44 let
Martin Veselý stavbyvedoucí, věk: 35 let
Jan Ševic doktorand, věk: 26 let
Květa Havelková učitelka, věk: 44 let
Jan Kruml montér, věk: 46 let
Lenka Hejnalová technik řízení, věk: 44 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
V Dřínově se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o tom, kdo povede místní zastupitelstvo. Obec na Mělnicku přitom patří mezi místa, kde se k víře hlásí jen málokdo — podíl obyvatel bez vyznání dosahoval podle sčítání z roku 2021 rovných 62,2 %, což ji řadí na 414. místo z více než šesti tisíc obcí a staví ji zřetelně nad celostátní průměr 47,8 %. Stránka vedle komunálních voleb 2026 odkazuje i na výsledky dalších typů voleb, v nichž Dřínov figuruje jako součást mělnického okresu a Středočeského kraje.
V komunálních volbách 2022 získala v Dřínově kandidátka Nezávislí pro Dřínov plných 100 % odevzdaných hlasů, celkem 701, a obsadila tak zastupitelstvo zcela bez konkurence. Žádné jiné uskupení ani kandidát do voleb nevstoupil, a místní voliči tak de facto potvrdili jedinou nabízenou možnost jednohlasně.
Přehled komunálních voleb ve zbytku mělnického okresu najdete v souhrnu za okres Mělník, kde lze srovnat, jak volily okolní obce. Výsledky za celý Středočeský kraj nabízí přehled komunálních voleb ve Středočeském kraji.
Nejvíc hlasů si v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 odneslo hnutí ANO s 33,04 % (76 hlasů), za ním s citelným odstupem SPOLU s 22,17 % a PIRÁTI s 13,04 %. STAN skončil čtvrtý s 9,13 %, SPD páté s 8,26 %. Celostátně ANO posílilo výrazněji — na 34,51 % — takže dřínovský výsledek sice kopíruje celonárodního vítěze, ale s mírně nižším podílem, než byl průměr. Druhou pozici celostátně i v obci obsadilo SPOLU (23,36 % v ČR), zatímco pořadí dalších stran se v Dřínově trochu lišilo: PIRÁTI kandidovali samostatně a skončili před STAN, zatímco v celostátním součtu je jejich pořadí opačné.
Ve volbách 2021 vedlo v obci rovněž ANO s 30,56 % a 70 hlasy, druhé SPOLU získalo 25,32 %, třetí koalice Piráti+STAN 19,65 %. Celostátně tehdy volby těsně vyhrálo SPOLU (27,79 %) před ANO (27,12 %), takže výsledek v Dřínově se od celostátního odlišoval — obec dala ANO zřetelnější náskok. Detailní výsledky za obec jsou dostupné prostřednictvím stránky sněmovních voleb v Dřínově. Jak volil celý mělnický okres, shrnuje přehled za okres Mělník, a širší středočeský kontext nabízí souhrn za Středočeský kraj.
Prezidentské volby 2023 přinesly v Dřínově zajímavý obrat. V prvním kole šel do vedení Andrej Babiš s 38,84 % (101 hlasů) před Petrem Pavlem, který získal 37,30 % a 97 hlasů — rozdíl byl tedy méně než dva procentní body. Třetí skončila Danuše Nerudová s 12,30 %. Ve druhém kole se situace obrátila: Petr Pavel zvítězil s 59,92 % (157 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 40,07 %. Podrobnosti najdete na stránce prezidentských voleb v Dřínově.
Pro srovnání se širším regionem slouží výsledky prezidentských voleb za okres Mělník a souhrnný pohled za Středočeský kraj poskytuje přehled prezidentských voleb ve Středočeském kraji.
Do krajských voleb v roce 2024 vsadili dřínovští voliči jasně na ANO — hnutí získalo 44,89 % hlasů (44 hlasů), což byl výsledek, jenž neponechával prostor pro pochybnosti o vítězi. Na druhém místě se umístil STAN s 16,32 %, třetí skončilo SPOLU se 14,28 %. SPD+Trikol+PRO obdrželo 9,18 % a Piráti 7,14 %, zbývající uskupení se pohybovala v řádu jednotek procent. Kompletní výsledky jsou k nalezení na stránce krajských voleb v Dřínově.
Kdo volil jak v okolních obcích celého mělnického okresu, přibližuje přehled krajských voleb za okres Mělník.
Dřínov je obec v okrese Mělník, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1353. K roku 2024 měla 504 obyvatel a leží v nadmořské výšce 194 metrů. Rozloha katastru činí 4,6 km² a v roce 2021 evidovala obec 191 domů. Poštovní směrovací číslo je 27745.
Co do věkové skladby patřil Dřínov podle dat Českého statistického úřadu ze sčítání v roce 2021 k obcím s nadprůměrně mladým obyvatelstvem: děti a mladiství do 14 let tvořili 15,6 % obyvatel, zatímco celorepublikový průměr byl 12,9 %. Naopak seniorů bylo v obci znatelně méně — podíl lidí ve věku 65 a více let dosahoval 13,1 %, kdežto v celé České republice to bylo 17,4 %. Produktivní věková skupina od 15 do 64 let představovala 71,3 %, rovněž nad průměrem ČR (69,7 %). Dřínov tedy řazením mezi více než šesti tisíci obcemi obsadil pro skupinu seniorů až 5 552. místo, což ho zařazuje k místům se skutečně nízkým zastoupením starší generace.
V náboženském vyznání z téhož sčítání se Dřínov odlišuje od celostátního průměru velmi výrazně: bez vyznání se zde označilo 62,2 % obyvatel, přičemž celorepublikový průměr byl 47,8 %. Věřících bylo jen 10,8 % oproti průměrným 22,2 % v ČR a 27,1 % obyvatel vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %). Na svých oficiálních webových stránkách obec průběžně zveřejňuje aktuální informace pro obyvatele.
Demografický vývoj v roce 2024 byl záporný: obec zaznamenala celkový úbytek 13 obyvatel. Přirozený přírůstek (rozdíl mezi narozenými a zemřelými) byl mírně negativní, minus 1 osoba, avšak hlavní příčinou celkového úbytku bylo záporné saldo migrace — odešlo o 12 lidí více, než se přistěhovalo. Obec tedy přišla o obyvatele především odlivem, ne přirozenou měnou.
V komunálních volbách 2022 přišlo k urnám 36,74 % oprávněných voličů v Dřínově, zatímco celorepublikový průměr u téhož typu voleb byl 46,07 %. Místní účast tak zaostávala za průměrem o téměř deset procentních bodů — zájem o komunální volby byl v obci citelně nižší než v Česku jako celku.
U ostatních typů voleb je obraz pestřejší. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 hlasovalo 64,99 % voličů, mírně pod celostátním průměrem 68,95 %, a podobně tomu bylo v roce 2021, kdy se v Dřínově zúčastnilo 64,79 % oproti průměru 65,43 % — tedy takřka na úrovni celé republiky. Prezidentské volby 2023 přilákaly dřínovské voliče nadprůměrně: v prvním kole přišlo 72,78 % při průměru 68,24 % a druhé kolo přineslo účast 71,98 % oproti 70,25 % v ČR — v obou kolech tedy obec překonala celostátní průměr. Krajské volby 2024 naopak zaznamenaly účast 26,78 %, pod celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
