52,40 %
26,79 %
20,80 %
Pro obec Rajhradice Vaše Rajhradice ALTERNATIVA PRO RAJHRADICE
Luboš Přichystal starosta, geodet, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 1
7,41 % (408 hlasů)
Ing. František Marcián místostarosta, projektant, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 2
6,32 % (348 hlasů)
Ing. Marek Kubeš zaměstnanec obce, správce hřiště, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 3
8,39 % (462 hlasů)
Jakub Klaška technický pracovník, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 4
7,23 % (398 hlasů)
Ing. Jindřich Bednář projektant energetických zařízení, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 5
6,57 % (362 hlasů)
Zdeněk Vágner živnostník, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 6
6,55 % (361 hlasů)
František Lysák řidič z povolání, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 7
6,32 % (348 hlasů)
Michal Homola obchodní zástupce, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 8
6,08 % (335 hlasů)
Jiří Lipták sportovec – instruktor, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 1
9,31 % (262 hlasů)
Marek Kolařík podnikatel, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 6
7,35 % (207 hlasů)
Martin Kouřil podnikatel – instalatér, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 10
7,60 % (214 hlasů)
Ing. Jan Blaščík stavební projektant, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 12
7,71 % (217 hlasů)
Václav Mátl podnikatel, automobilový průmysl a obchod, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 1
8,92 % (195 hlasů)
Filip Vágner OSVČ, výrobce nábytku, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 4
7,82 % (171 hlasů)
Ing. Natalie Wismeková strategická analytička (obor obchod), věk: 26 let
pořadí na kandidátce: 7
7,73 % (169 hlasů)
Pro obec Rajhradice Vaše Rajhradice ALTERNATIVA PRO RAJHRADICE
Luboš Přichystal starosta, geodet, věk: 52 let
Ing. František Marcián místostarosta, projektant, věk: 61 let
Ing. Marek Kubeš zaměstnanec obce, správce hřiště, věk: 57 let
Jakub Klaška technický pracovník, věk: 40 let
Ing. Jindřich Bednář projektant energetických zařízení, věk: 59 let
Zdeněk Vágner živnostník, věk: 55 let
František Lysák řidič z povolání, věk: 52 let
Michal Homola obchodní zástupce, věk: 53 let
Ing. Gabriela Řeháčková projektový manažer, věk: 42 let
Marie Ustohalová důchodce, věk: 65 let
Jan Knotek živnostník, věk: 58 let
Jiří Král manažer pro inteligentní budovy, věk: 36 let
Sabina Daňková obchodní specialista, věk: 28 let
Pavel Švec živnostník, věk: 27 let
Jitka Mátlová agronomická evidence, věk: 26 let
Jiří Lipták sportovec – instruktor, věk: 44 let
Pavel Ondriaš letecký technik – důchodce, věk: 64 let
Miroslava Ječmínková OSVČ, věk: 57 let
Radoslav Furda garanční technik, věk: 41 let
Ing. Šárka Mrňová specialista na veřejné zakázky, věk: 49 let
Marek Kolařík podnikatel, věk: 49 let
Karel Bednář vedoucí servisního oddělení, věk: 51 let
Michal Dostál specialista cenotvorby, věk: 39 let
MgA. Andrea Knoblichová OSVČ, věk: 30 let
Martin Kouřil podnikatel – instalatér, věk: 44 let
Bc. Roman Janeček dotační specialista, věk: 41 let
Ing. Jan Blaščík stavební projektant, věk: 47 let
Pavel Šindler obchodní zástupce, věk: 37 let
Bc. Martina Čurdová analytik kybernetické kriminality, věk: 44 let
Martina Duchoňová učitelka ZŠ, věk: 57 let
Václav Mátl podnikatel, automobilový průmysl a obchod, věk: 33 let
Ing. Vendula Kadlčíková podnikatelka, výroba ocelových konstrukcí, věk: 31 let
Michal Mátl podnikatel, stavebnictví, věk: 29 let
Filip Vágner OSVČ, výrobce nábytku, věk: 32 let
Ondřej Vykoupil OSVČ, stavebnictví, věk: 32 let
Mgr. Daniel Biznár servisní manažer, věk: 46 let
Ing. Natalie Wismeková strategická analytička (obor obchod), věk: 26 let
Tomáš Hájek student VUT, věk: 20 let
Jan Mátl zámečník, věk: 38 let
Lukáš Kordík projektant elektro, věk: 28 let
Ondřej Mátl zámečník, věk: 36 let
Václav Mátl OSVČ, truhlář, věk: 58 let
Vladimír Nerud masér, důchodce, věk: 67 let
Jan Škorpík obráběč kovů, věk: 50 let
Jiří Minařík operátor výroby, věk: 55 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Rajhradice se v rámci nadcházejícího hlasování uskuteční komunální volby v roce 2026, které rozhodnou o budoucím složení místního zastupitelstva. První písemná zmínka o této jihomoravské lokalitě pochází již z roku 1048, což z ní činí sídlo s bohatou historií spojenou s rajhradským klášterem.
Kromě lokální správy se obyvatelé obce pravidelně účastní i dalších volebních klání, jejichž historické výsledky ukazují zajímavý vývoj místních politických preferencí. Tyto stránky propojují přehledy z různých typů hlasování a nabízejí komplexní pohled na to, jak se v tomto regionu rozhodovalo v minulosti.
V komunálních volbách, které se konaly v roce 2022, získalo jediné kandidující uskupení pod názvem Pro obec Rajhradice celkem 3056 hlasů, což představovalo 100,00 % odevzdaných hlasů. Tímto jednoznačným výsledkem si sdružení zajistilo kompletní správu obce na celé volební období.
Pokud vás zajímá širší regionální kontext, můžete prozkoumat také výsledky za celý okres Brno-venkov, případně se podívat na celkový přehled v rámci celého Jihomoravského kraje.
Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo v Rajhradicích hnutí ANO, které obdrželo 33,53 % (273 hlasů). Druhou pozici obsadila koalice SPOLU se ziskem 23,58 % hlasů a třetí skončilo hnutí STAN, pro které hlasovalo 11,91 % voličů. Další místa obsadili PIRÁTI se ziskem 8,35 % a SPD, které volilo 7,98 % místních občanů.
Tento výsledek se v hlavních rysech shodoval s celostátním trendem, kde hnutí ANO dominovalo s 34,51 % hlasů, druhá koalice SPOLU získala 23,36 % a STAN obdržel 11,23 % hlasů. Při srovnání s předchozím hlasováním v roce 2021, kdy v obci těsně zvítězila koalice SPOLU se ziskem 26,99 % hlasů před hnutím ANO, které obdrželo 26,21 % hlasů, je patrný posun preferencí. Tehdy na třetím místě skončilo spojenectví Piráti+STAN s 15,85 % hlasů.
Aktuální data pro toto hlasování nabízí podrobný přehled sněmovních voleb, přičemž regionální data lze sledovat na úrovni okresu Brno-venkov a k dispozici jsou rovněž výsledky pro celý Jihomoravský kraj.
Během prvního kola prezidentských voleb v roce 2023 získal nejvíce hlasů Andrej Babiš, pro kterého se v Rajhradicích rozhodlo 36,13 % voličů (297 hlasů). Na druhém místě skončil Petr Pavel s 31,50 % a třetí pozici obsadila Danuše Nerudová, která získala 16,42 % odevzdaných hlasů. Pavel Fischer tehdy oslovil 6,44 % voličů a Jaroslav Bašta obdržel 6,08 % hlasů.
Druhé kolo přineslo obrat v preferencích, kdy se vítězem v obci stal Petr Pavel se ziskem 57,19 % hlasů (481 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 42,80 % (360 hlasů). Pro podrobné zkoumání tohoto hlasování slouží výsledky prezidentského klání. Voliči mohou také sledovat celkové výsledky za okres Brno-venkov nebo se seznámit s daty za celý Jihomoravský kraj.
Při hlasování pro krajské volby v roce 2024 se nejúspěšnějším subjektem v Rajhradicích stala koalice SPOLU, která získala 38,98 % (161 hlasů). Druhé místo obsadilo hnutí ANO se ziskem 28,81 % a třetí pozici si odneslo uskupení Hlas Moravy, které podpořilo 7,50 % hlasujících občanů. Koalice SPD+Tri+PRO+Svo obdržela 7,26 % hlasů.
Pro zájemce o detailní přehled jsou připraveny výsledky krajského zastupitelstva přímo pro tuto obec. Regionální souvislosti pak přehledně mapují výsledky za okres Brno-venkov, které doplňují celkový obrázek o politické mapě regionu.
Rajhradice jsou obcí ležící v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. K roku 2024 zde žilo 1579 obyvatel na celkové rozloze 5,5 km², přičemž v roce 2021 bylo evidováno 475 domů. Území se rozkládá v nadmořské výšce 186 metrů a pro poštovní doručování slouží poštovní směrovací číslo 664 61. Aktuální informace o dění v samosprávě lze najít na oficiálním obecním webu.
Z hlediska památek, jejichž podrobnější dokumentaci spravuje Národní památkový ústav (NPÚ), vyniká pozdně barokní sýpka s kamenným erbem rajhradských opatů postavená po roce 1717, která představuje hodnotný příklad hospodářských ambicí benediktinského kláštera. Významnou urbanistickou součástí zástavby je také kamenný kříž s plastickým korpusem Ukřižovaného z roku 1795, umístěný na křižovatce silnic.
Demografická data Českého statistického úřadu (ČSÚ) k roku 2021 ukazují věkovou strukturu obyvatel, v níž skupina dětí do 14 let tvořila 15,2 %, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let představovali 70,7 % a senioři nad 65 let činili 14,1 % místní populace. V otázce náboženského vyznání se v témže roce 42,5 % obyvatel přihlásilo k variantě bez vyznání, 28,7 % tvořili věřící a zbylých 28,8 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo. V roce 2024 byl zaznamenán přirozený přírůstek ve výši 0 obyvatel, avšak celkový úbytek činil 29 osob v důsledku salda migrace, které dosáhlo hodnoty -29 obyvatel.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Rajhradicích pouze 28,00 %, což představuje výrazný podprůměr ve srovnání s celorepublikovým průměrem, který činil 46,07 %.
Zcela odlišnou aktivitu však místní občané vykazují u jiných typů hlasování. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 71,31 % oprávněných voličů (celostátní průměr byl 68,95 %), zatímco v roce 2021 činila účast 67,58 % oproti celorepublikovým 65,43 %. Zájem o volbu hlavy státu v roce 2023 byl také vysoký – v prvním kole dosáhl 73,12 % (ČR: 68,24 %) a ve druhém kole se vyšplhal na 73,89 % (ČR: 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 35,71 %, což rovněž překonalo celostátní průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
