Komunální volby 2026 v Týnu nad Vltavou: přehled, výsledky a souvislosti
V Týnu nad Vltavou rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení městského zastupitelstva a budoucím vedení radnice. Historické kořeny tohoto jihočeského sídla sahají hluboko do středověku, přičemž první písemná zmínka o něm se datuje do roku 1229.
Život v sedmitisícovém městě ovlivňuje pestrá škála lokálních i celostátních témat. Následující text nabízí ucelený pohled na politické dění i širší zázemí města, a to včetně rekapitulace předchozích volebních klání, demografických ukazatelů a místních pamětihodností.
Rozdělení mandátů na vltavotýnské radnici
Při hlasování do městského zastupitelstva v roce 2022 zvítězilo s výrazným náskokem uskupení ProTejn, které obdrželo 43,35 % hlasů. Druhou příčku obsadila Trikolora se ziskem 12,35 % a třetí skončila KDU-ČSL, pro niž se vyslovilo 8,25 % hlasujících. Těsně za ní se umístila Občanská demokratická strana s podporou 8,07 %, dále formace Fandíme Týnu se 7,03 %, Česká pirátská strana s 6,30 %, Komunistická str.Čech a Moravy s 6,19 % a Svoboda a př. demokracie (SPD), která zaznamenala 5,09 %. Hranici pěti procent naopak nepřekročila kandidátka ČSSD a NEZÁVISLÉ OSOBNOSTI s podílem 3,36 %.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat komunální volby na Českobudějovicku nebo přejít na celokrajský souhrnný přehled za Jihočeský kraj. Vývoj lokálních preferencí v jednotlivých volebních obdobích dokumentují historické výsledky města:
Hlasování do Poslanecké sněmovny
Když se v roce 2025 uskutečnily volby do Poslanecké sněmovny, nejvíce hlasů ve městě sesbíralo hnutí ANO s podílem 34,66 %, čímž kopírovalo svůj celostátní triumf, kde obdrželo 34,51 %. Druhá pozice připadla koalici SPOLU se ziskem 23,52 %, což rovněž odpovídalo celorepublikovému druhému místu se ziskem 23,36 %. Třetí se umístilo hnutí STAN s 10,06 %, následované SPD se 7,98 %, formací MOTO se 7,86 % a stranou PIRÁTI, která dosáhla na 7,47 %. Pod pětiprocentní hranicí pak zůstaly STAČILO! se 4,81 %, PŘÍSAHA s 1,17 %, GENERACE s 0,83 % a KČ s 0,26 %.
Pro srovnání, ve sněmovních volbách v roce 2021 v Týnu nad Vltavou těsně zvítězila koalice SPOLU s 27,63 % před hnutím ANO, jež získalo 24,90 %, zatímco na celostátní úrovni SPOLU obdrželo 27,79 % a ANO 27,12 %. Třetí příčku tehdy obsadila koalice Piráti+STAN se 13,32 %, následovaná SPD s 9,35 %, TSS s 5,83 %, ČSSD s 5,19 %, KSČM se 4,58 %, hnutím PŘÍSAHA se 4,16 %, uskupením Volný blok s 1,52 % a Zelenými s 1,13 %. Zájemci si mohou prohlédnout přímo parlamentní volby v Týnu nad Vltavou, případně sledovat širší data, jež nabízejí sněmovní výsledky v českobudějovickém okrese a také souhrnné hlasování v Jihočeském kraji.
Výběr hlavy státu v obou kolech
Když se v roce 2023 konaly prezidentské volby, první kolo přineslo ve městě vítězství Andreji Babišovi, který obdržel 34,01 % hlasů. Druhý skončil Petr Pavel s 31,53 % a třetí Danuše Nerudová se ziskem 16,94 %. Další pořadí tvořili Pavel Fischer se 7,43 %, Jaroslav Bašta se 4,80 %, Marek Hilšer se 3,08 %, Karel Diviš s 1,41 % a Tomáš Zima s 0,76 %.
Ve druhém kole došlo k obratu a v Týnu nad Vltavou vyhrál Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 58,07 % voličů, zatímco Andrej Babiš získal 41,92 %. Kompletní data shrnuje stránka věnovaná volbě prezidenta v Týnu nad Vltavou, přičemž regionální pohled představují výsledky volby na Českobudějovicku a krajská čísla ukazuje přehled za Jihočeský kraj.
Krajské volby a rozložení sil v regionu
Zatím poslední krajské volby proběhly v roce 2024 a v městských volebních místnostech v nich dominovala ODS se ziskem 55,46 % hlasů. Druhé skončilo hnutí ANO, jež si připsalo 21,39 %, a na třetím místě se umístilo uskupení STAČILO! s 5,68 %. Pětiprocentní hranici překročila ještě koalice SPD+Trikol+PRO s 5,39 %, zatímco další subjekty zaostaly: Společně pro JČ obdrželo 2,72 %, STAN PRO JČK 1,99 %, JIH 12 1,89 %, Piráti 1,70 % a SOCDEM 1,40 %.
Zájemci mohou podrobněji prozkoumat krajské volby v Týnu nad Vltavou, případně si otevřít také souhrnné hlasování za okres České Budějovice. Výsledky dřívějších krajských volebních soubojů jsou dostupné v následujícím seznamu:
Portrét Týna nad Vltavou
Město Týn nad Vltavou leží v nadmořské výšce 362 metrů a rozkládá se na ploše 43 kilometrů čtverečních s poštovním směrovacím číslem 375 01. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 7774 obyvatel a při sčítání v roce 2021 stálo na městském území 1622 domů. Demografický vývoj v roce 2024 zaznamenal celkový úbytek o 76 obyvatel, k němuž přispěl přirozený přírůstek s hodnotou -12 osob a záporné saldo migrace ve výši -64 osob.
Mezi architektonické klenoty, které uvádí Národní památkový ústav, patří památkově chráněná budova radnice s renesančním jádrem a pozdně barokním průčelím s arkádovým loubím, jejíž zadní trakt dříve sloužil jako městský pivovar. V části Hněvkovice se nachází barokní patrový zámek na pravém břehu řeky, přestavěný v průběhu 17. století z původní tvrze. Oficiální informace o samosprávě i dění ve městě zprostředkovává webová stránka města.
Z hlediska věkové struktury tvořily v roce 2021 děti do 14 let 12,5 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), produktivní věk 15 až 64 let zastupovalo 71,8 % občanů oproti celorepublikovým 69,7 % a senioři ve věku 65 a více let tvořili 15,7 % při celostátním podílu 17,4 %. Otázka náboženského vyznání ve stejném roce ukázala, že se k věřícím hlásilo 20,2 % obyvatel (v celé zemi 22,2 %), jako bez vyznání se identifikovalo 45,1 % lidí (v republice 47,8 %) a 34,7 % respondentů tuto kolonku nevyplnilo, což v celostátním měřítku činilo 30,1 %.
Zájem občanů o volební účast
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Týnu nad Vltavou 42,89 %, což bylo mírně méně než celorepublikový průměr 46,07 %. Obyvatelé tak projevili o něco nižší zájem o složení místního zastupitelstva, než jaký byl zaznamenán v průměru za celé Česko.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 67,47 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast činila 68,95 %, a v předchozích sněmovních volbách v roce 2021 se k urnám dostavilo 64,08 % voličů při celorepublikové účasti 65,43 %. Během prezidentské volby v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 67,62 % oprávněných voličů (v celé zemi 68,24 %) a ve druhém kole 68,69 % (celostátně 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 dosáhla volební účast 33,35 %, čímž nepatrně převýšila celorepublikový průměr 32,91 %.
