Komunální volby 2026 v Drahově: podrobný přehled a historické souvislosti
Jihočeská obec Drahov se připravuje na nadcházející komunální volby v roce 2026, které rozhodnou o budoucím složení místního zastupitelstva a dalším směřování zdejší radnice. Zdejší obyvatelé mají k rozhodování o veřejném životě velmi blízko, což se odráží i v jejich zájmu o správu věcí veřejných.
Podle statistik se toto klidné sídlo vyznačuje velmi specifickým věkovým složením, neboť podíl obyvatel starších 65 let zde dosahuje výrazně nadprůměrných hodnot a řadí obec na 208. místo z 6254 obcí v Česku. Zajímavé demografické rysy se prolínají s bohatou historií a vytvářejí jedinečné prostředí pro nadcházející hlasování, jehož detaily i srovnání s minulými lety naleznete v tomto přehledu.
Jak volil Drahov v minulých letech do zastupitelstva
Poslední komunální volby v roce 2022 přinesly v Drahově zajímavé rozdělení přízně jednotlivým kandidátům, kteří se ucházeli o přízeň sousedů. Nejvíce hlasů tehdy získala Blanka Ranglová, pro kterou se rozhodlo 18,38 % hlasujících, těsně následovaná Irenou Dvořákovou se ziskem 16,54 % hlasů. František Havlíček obdržel podporu 15,81 % voličů, zatímco Petr Dolejš oslovil 14,34 % a Michal Nováček si připsal 12,87 %. Zbývající podporu si rozdělili Lenka Nováková s 12,13 % a druhý kandidát se shodným jménem Petr Dolejš, jenž získal 9,93 % hlasů.
Regionální souvislosti doplňují celkový pohled na politickou mapu Táborska. Pokud vás zajímá, jakým způsobem se vyvíjela situace v širším okolí, můžete nahlédnout do přehledu komunálních voleb na Táborsku. Stejně tak je pro hlubší srovnání k dispozici také rozcestník pro celý Jihočeský kraj, kde se dají snadno dohledat výsledky z ostatních jihočeských měst a obcí.
Sněmovní volby a politické preference obyvatel
Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se v obci nejvýraznější podpory dočkalo hnutí ANO, které obdrželo 38,38 % hlasů, což bylo o něco více než celostátní průměr činící 34,51 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s podílem 21,21 % (celorepublikově 23,36 %) a třetí pozici obsadilo hnutí STAN se 14,14 % (v celé ČR 11,23 %). Další hlasy si připsaly subjekty SPD s 9,09 %, PIRÁTI se ziskem 6,06 %, PŘÍSAHA a MOTO shodně se 3,03 %, koalice STAČILO! s 2,02 % a po jednom procentu (1,01 %) získaly formace REBELOVÉ a LEVICE. Tyto a další výsledky se vztahují k celostátnímu hlasování o složení dolní komory, jehož přehled najdete v kategorii věnované volbám do Poslanecké sněmovny.
V předchozím hlasování v roce 2021 se síly v Drahově rozložily o něco těsněji. Tehdy zvítězila koalice SPOLU se ziskem 30,61 % (celorepublikově 27,79 %), na paty jí však šlapalo hnutí ANO s 28,57 % (v ČR 27,12 %). Třetí byla SPD s 10,20 %, následovaná ČSSD s 8,16 %, Piráti+STAN s 7,14 %, PŘÍSAHA získala 6,12 %, TSS 4,08 %, KSČM 2,04 % a po jednom procentu (1,02 %) si připsali Zelení a ANS. Podrobný pohled na minulé i současné nálady nabízí speciální stránka pro parlamentní volby v Drahově.
Pokud chcete sledovat širší trendy v celém regionu, doporučujeme prozkoumat také výsledky za celý táborský okres. Pro ucelený jihočeský pohled pak slouží přehled pro Jihočeský kraj jako celek.
Kdo získal podporu v souboji o Hrad
Volba hlavy státu v roce 2023 přinesla v prvním kole prvenství Andreji Babišovi, který obdržel 36,19 % hlasů. Druhý Petr Pavel získal 28,57 % a třetí skončila Danuše Nerudová s rovnou pětinou hlasů (20,00 %). Mezi další kandidáty si voliči rozdělili zbylou podporu: Pavel Fischer získal 8,57 %, Marek Hilšer 3,80 %, Jaroslav Bašta 1,90 % a Karel Diviš 0,95 %. Druhé kolo však přineslo obrat, kdy Petr Pavel dokázal mobilizovat voliče a zvítězil se ziskem 56,00 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel zbylých 44,00 %. Celorepublikové trendy z této přímé volby můžete prozkoumat v sekci prezidentských voleb.
Detailní přehled o tom, jak se v tomto jihočeském sídle rozhodovalo v historii, vyhledejte na stránce prezidentských voleb v Drahově. Pokud vás zajímá srovnání s okolními městy a obcemi na Táborsku, doporučujeme navštívit výsledky pro táborský okres, případně se podívat na souhrn pro celý Jihočeský kraj.
Jak dopadlo rozhodování o krajském zastupitelstvu
Krajské volby v roce 2024 přinesly v obci jasné vítězství pro ODS, která získala nadpoloviční většinu 54,54 % hlasů. Druhé místo obsadilo hnutí ANO se ziskem 18,18 % a třetí byla formace JIH 12 s 13,63 % hlasů. Další podporu získalo Společně pro JČ (4,54 %) a zbývající subjekty SPD+Trikol+PRO, PŘÍSAHA, STAČILO!, LEPŠÍ ŽIVOT, Jihočeská veřejnost a STAN PRO JČK obdržely shodně po 1,51 % hlasů. Podrobnosti o regionálních vládách najdete v kategorii krajských voleb.
Vývoj politických preferencí v regionálním měřítku ukazuje, jak se mění nálady místních obyvatel v čase. Pro sledování těchto změn slouží přehled krajských voleb v Drahově. Širší regionální souvislosti a rozložení sil mezi jednotlivými politickými proudy pak dobře ilustruje přehled za okres Tábor.
Historie, památky a demografický portrét obce
První písemná zmínka o malebné jihočeské obci jménem Drahov pochází z roku 1359. Toto sídlo se rozkládá na rozloze 11 kilometrů čtverečních v nadmořské výšce 435 metrů. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2024 zde žije 149 obyvatel. V roce 2021 tvořilo zástavbu celkem 88 domů a pro doručování pošty slouží poštovní směrovací čísla 378 21 a 391 81. Z hlediska demografické dynamiky v roce 2024 zaznamenal ČSÚ přirozený přírůstek -2 obyvatel, což však kompenzovalo kladné saldo migrace ve výši 2 obyvatel, takže celkový roční přírůstek byl přesně 0.
Věková struktura obyvatel k roku 2021 ukazuje, že nejmladší skupina do 14 let tvoří 10 % populace, zatímco produktivní věk od 15 do 64 let zastupuje 64,2 % obyvatel a senioři nad 65 let tvoří 25,8 %. Pro srovnání, celorepublikový průměr v těchto skupinách činí 12,9 % (děti), 69,7 % (produktivní) a 17,4 % (senioři). V otázce náboženského vyznání zjištěného ve stejném roce se 34,5 % obyvatel označilo za věřící (v celé ČR 22,2 %), bez vyznání je 31,7 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 33,8 % respondentů tuto otázku nezodpovědělo (v ČR 30,1 %).
V katastru se nachází několik historicky hodnotných pamětihodností evidovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ). Patří mezi ně původně gotický kostel Nanebevzetí P. Marie přestavěný v 16. a 19. století a také obdélná kaple s polokruhovým závěrem z konce 18. století. Technickou památku zastupuje kamenný jednoobloukový silniční most č. 147 - 01 z 19. století, který přemosťuje odtok z Farářského rybníka. Oficiální informace o dění v obci a jejím rozvoji nabízí webové stránky obce Drahov.
Jaká byla účast voličů u volebních uren
Zájem o věci veřejné se v obci projevuje vysokou účastí u volebních uren. V posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 57,14 %, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Podobně nadprůměrnou aktivitu projevili občané i v jiných typech hlasování. Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 77,69 % oprávněných voličů (celostátně 68,95 %), zatímco v roce 2021 to bylo 75,57 % (v ČR 65,43 %). V prezidentských volbách 2023 se v prvním kole účastnilo 80,92 % voličů (celorepublikově 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 81,97 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 54,55 %, což rovněž vysoce převyšuje celostátní průměr 32,91 %.
