13,25 %
12,50 %
11,75 %
11,75 %
9,75 %
8,75 %
8,75 %
7,50 %
6,75 %
Miroslav Krch Eva Kášková Jiří Šich Radka Eliášová MUDr. Ludmila Makovcová Václav Smetana Rostislav Žíla
Miroslav Krch ředitel úseku komunálních odpadů, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (53 hlasů)
Eva Kášková zdravotní sestra, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (50 hlasů)
Jiří Šich řidič, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (47 hlasů)
Radka Eliášová účetní, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (47 hlasů)
MUDr. Ludmila Makovcová zubní lékařka, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (39 hlasů)
Václav Smetana truhlář, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (35 hlasů)
Rostislav Žíla policista, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (35 hlasů)
Miroslav Krch Eva Kášková Jiří Šich Radka Eliášová MUDr. Ludmila Makovcová Václav Smetana Rostislav Žíla Jaroslava Krejčová Jiří Žíla Jaroslav Kášek Josef Novotný
Miroslav Krch ředitel úseku komunálních odpadů, věk: 58 let
Eva Kášková zdravotní sestra, věk: 49 let
Jiří Šich řidič, věk: 62 let
Radka Eliášová účetní, věk: 50 let
MUDr. Ludmila Makovcová zubní lékařka, věk: 55 let
Václav Smetana truhlář, věk: 61 let
Rostislav Žíla policista, věk: 32 let
Jaroslava Krejčová ošetřovatelka skotu, věk: 54 let
Jiří Žíla tesař, věk: 60 let
Jaroslav Kášek řidič, věk: 30 let
Josef Novotný instalatér, věk: 40 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Hlasivu rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva a dalším směřování celé samosprávy. Podle demografických dat se tato jihočeská víska vyznačuje nadprůměrným zastoupením starších obyvatel, neboť lidé ve věku 65 a více let zde tvořili téměř čtvrtinu populace, což obec v celostátním srovnání zařadilo na 313. místo z 6254 hodnocených sídel.
Tato stránka přináší detailní ohlédnutí za minulým hlasováním do zastupitelstva i souhrn dalších hlasování, která ukazují dlouhodobé politické preference místních voličů.
Při obecním hlasování v roce 2022 kandidovaly v Hlasivu jednotlivé osobnosti. Nejvyšší podporu si připsal Miroslav Krch se ziskem 15,22 % hlasů, těsně následovaný Evou Káškovou, pro niž hlasovalo 14,29 % voličů. Přes čtrnáct procent získal také Jiří Šich s výsledkem 14,05 %, těsně pod touto hranicí skončil Jiří Žíla, který obdržel 13,82 % hlasů.
Pětiprocentní hranici s přehledem pokořili rovněž Václav Smetana s podílem 12,41 %, Jaroslava Krejčová s 11,94 % a Ludmila Makovcová, která dosáhla na 11,24 % odevzdaných hlasů, zatímco Jiří Knotek oslovil 7,03 % hlasujících. Pro srovnání se situací v širším okolí je dostupný přehled za okres Tábor a zájemci mohou prozkoumat také kompletní výsledky v Jihočeském kraji.
Při celostátním klání, jakým byly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, si prvenství připsalo hnutí ANO se ziskem 42,46 % hlasů. Stejně jako v celé zemi, kde hnutí ANO vyhrálo s 34,51 %, se na druhém místě umístila koalice SPOLU, které místní odevzdali 28,76 % hlasů oproti celorepublikovým 23,36 %. Třetí příčku v obci shodně obsadila uskupení SPD a hnutí STAN, obě se ziskem 8,21 % hlasů, uskupení STAČILO! bralo 4,10 % a strana PIRÁTI získala 2,73 %, přičemž po 1,36 % hlasů si rozdělily subjekty ŠVÝC. DEM., GENERACE, KČ a MOTO.
V předchozím volebním střetu roku 2021 se pořadí na čele lišilo, neboť v obci zvítězila koalice SPOLU s 35,95 % hlasů a hnutí ANO skončilo druhé s 23,59 %, což doplňovala formace PŘÍSAHA s 10,11 % a koalice Piráti+STAN se ziskem 7,86 %. Detailní data nabízí parlamentní přehled za Hlasivo, k dispozici je i souhrnné srovnání za celý okres Tábor a rovněž výsledková listina zahrnující hlasování v Jihočeském kraji.
Když se v roce 2023 konaly prezidentské volby, přineslo úvodní kolo těsný duel, v němž nejvíce hlasů obdržel Andrej Babiš s 29,48 %, následovaný Petrem Pavlem se ziskem 24,35 %. Danuše Nerudová oslovila 21,79 % zúčastněných a Pavel Fischer zaznamenal 12,82 %, přičemž Marek Hilšer, Karel Diviš i Jaroslav Bašta obdrželi shodně 3,84 % hlasů.
Ve finálovém duelu však nastal zřetelný obrat, když Petr Pavel přesvědčil 58,02 % hlasujících a Andrej Babiš získal 41,97 % hlasů. Informace o těchto volbách shrnuje prezidentská stránka obce Hlasivo, kontext táborského regionu zachycuje přehled za okres Tábor a celkový obrázek doplňují data pro celý Jihočeský kraj.
V regionu určily rozložení sil krajské volby z roku 2024, ve kterých zcela dominovala ODS se ziskem 52,38 % odevzdaných hlasů. Na druhé pozici skončilo hnutí ANO, jež podpořilo 28,57 % voličů, a o zbývající hlasy se rovným dílem podělila uskupení JIH 12 a Společně pro JČ, která obdržela shodně 9,52 % hlasů.
Místní výsledkovou listinu zachycuje krajský souhrn za Hlasivo, přičemž celkový pohled na preference napříč okresem poskytuje okresní přehled z Tábora.
První písemná zmínka o obci Hlasivo spadá do roku 1316. Podle informací Českého statistického úřadu k roku 2024 čítala obec 135 obyvatel a rozkládala se na ploše 12,3 km² v nadmořské výšce 565 metrů, přičemž při sčítání v roce 2021 zde stálo 97 domů s poštovním směrovacím číslem 391 43. V roce 2024 zaznamenala obec celkový úbytek sedmi lidí, kdy přirozený přírůstek činil −2 osoby a saldo migrace −5 osob. Aktuální dění v samosprávě zprostředkovávají oficiální webové stránky.
Věkové složení z roku 2021 odhalilo, že děti do 14 let tvořily 8,5 % místních obyvatel, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let představovali 67,1 % a senioři nad 65 let tvořili 24,4 %, zatímco v celé České republice byl podíl dětí 12,9 %, produktivních 69,7 % a seniorů 17,4 %. U náboženského vyznání v témže roce evidoval Český statistický úřad 42,9 % věřících, skupina bez vyznání dosáhla 30,7 % a zbývajících 26,4 % obyvatel kolonku neuvedlo, což se výrazně odlišuje od celostátního rozložení s 22,2 % věřících, 47,8 % lidí bez vyznání a 30,1 % bez uvedené odpovědi. Výraznou historickou tvář dotváří Národním památkovým ústavem evidovaný gotický kostel Narození Panny Marie ze 14. století s barokní přestavbou i lidová usedlost klasicistního dvouštítového uspořádání z 19. století.
Obyvatelé Hlasiva projevili při obecním hlasování v roce 2022 mimořádný zájem o správu věcí veřejných, když se volební účast vyšplhala na 65,29 %, což výrazně předčilo celorepublikový průměr dosahující 46,07 %.
Podobně nadprůměrný zájem provázel volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 s účastí 71,20 % oproti 65,43 % v celém Česku, zatímco při parlamentním klání v roce 2025 se k urnám dostavilo 66,07 % voličů při celostátní účasti 68,95 %. V prezidentském klání roku 2023 hlasovalo v prvním kole 69,64 % oprávněných občanů, což mírně překonalo celostátních 68,24 %, a v kole druhém dorazilo 69,83 % místních voličů při republikovém průměru 70,25 %. Při volbách do krajského zastupitelstva v roce 2024 pak volební účast v obci dosáhla 35,25 %, čímž rovněž převýšila celorepublikovou hodnotu 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
