Komunální volby 2026 v Merklíně: souvislosti a pohled do historie
V Merklíně přinesou nadcházející komunální volby rozhodování o novém složení obecního zastupitelstva. První písemná zmínka o tomto sídle na Plzeňsku pochází již z roku 1356, což z něj činí místo s téměř sedmisetletou doloženou historií.
Zdejší občané budou skrze volební lístky určovat směřování obce. Pro souvislosti stojí za to připomenout, jak se v Merklíně hlasovalo v minulých letech v různých typech voleb.
Jediná kandidátka v obecním hlasování
Při obecních volbách v roce 2022 panovala na merklínské radnici zcela specifická situace, neboť se o přízeň ucházela pouze jedna volební strana. Uskupení s názvem „SDR.NEZ.K. MERKLÍN 2022“ získalo všech 2504 odevzdaných hlasů, což znamenalo rovných 100,00 % a zisk všech mandátů bez účasti dalších kandidátních listin.
Pro zájemce o širší regionální kontext nabízí souhrnné informace také přehled za okres Plzeň-jih, přičemž k dispozici jsou rovněž data shrnující hlasování v Plzeňském kraji.
Poslanecká sněmovna a parlamentní výsledky
Při celostátním měření sil ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se na prvním místě umístilo hnutí ANO, které obdrželo 258 hlasů, tedy 41,88 %. Druhou příčku obsadila koalice SPOLU se ziskem 101 hlasů (16,39 %) a třetí skončilo hnutí MOTO, jež přesvědčilo 60 voličů (9,74 %). Následovala uskupení SPD s 55 hlasy (8,92 %), STAN s 52 hlasy (8,44 %), PIRÁTI s 45 hlasy (7,30 %), STAČILO! s 27 hlasy (4,38 %) a shodně po 3 hlasech (0,48 %) si připsaly formace ČR1, ŠVÝC. DEM. i VOLUNTIA. Vítězství hnutí ANO korespondovalo se situací v celé republice, kde toto hnutí rovněž vyhrálo se ziskem 34,51 %, zatímco druhá koalice SPOLU brala celostátně 23,36 %.
Také v předcházejících sněmovních volbách roku 2021 patřilo prvenství hnutí ANO se ziskem 28,72 % (162 hlasů), na rozdíl od celorepublikových čísel, kde těsně zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % před ANO s 27,12 %. Místní voliči tehdy podpořili koalici SPOLU 19,50 % hlasů, hnutí SPD dosáhlo na 16,13 %, koalice Piráti+STAN měla 10,28 %, hnutí PŘÍSAHA 7,97 %, ČSSD 6,20 %, KSČM 4,78 %, TSS 2,83 % a Zelení 1,59 %. Podrobné údaje nabízí výsledky parlamentních voleb v Merklíně, které lze srovnat i přes celookresní stránku pro parlamentní volby na Plzeňsku-jih nebo krajský souhrn zahrnující celý Plzeňský kraj.
Prezidentský souboj v obou kolech
Při volbě hlavy státu v roce 2023, která spadá pod přímé prezidentské volby, vyhrál v prvním kole Andrej Babiš se ziskem 258 hlasů (42,85 %). Druhý skončil Petr Pavel, jenž obdržel 164 hlasů (27,24 %), následován Danuší Nerudovou s 76 hlasy (12,62 %), Jaroslavem Baštou s 36 hlasy (5,98 %), Pavlem Fischerem s 34 hlasy (5,64 %), Markem Hilšerem s 15 hlasy (2,49 %), Karlem Divišem s 14 hlasy (2,32 %) a Tomášem Zimou s 5 hlasy (0,83 %).
Ve finálním druhém kole Andrej Babiš vedení uhájil a získal 312 hlasů (51,48 %), zatímco Petr Pavel obdržel 294 hlasů (48,51 %). Detailní pohled poskytují samotné prezidentské volby v Merklíně, regionální kontext doplňují data pro výsledky v okrese Plzeň-jih a zájemci mohou využít také souhrnné údaje za Plzeňský kraj.
Krajské volby a rozložení sil
Zatím poslední krajské volby proběhly v roce 2024 a přinesly jasné prvenství hnutí ANO, které obdrželo 108 hlasů (42,35 %). S odstupem skončilo hnutí STAN, jež podpořilo 34 voličů (13,33 %), a koalice ODS+TOP 09, která zaznamenala 33 hlasů (12,94 %).
Další hlasy si rozdělily koalice STAČILO! a SPD+Trikolora (shodně 20 hlasů a 7,84 %), Piráti (17 hlasů; 6,66 %), PŘÍSAHA (8 hlasů; 3,13 %), PRO NÁŠ KRAJ (6 hlasů; 2,35 %) a po 4 hlasech (1,56 %) SOCDEM i Koruna Česká. Kompletní bilanci nabízejí krajské volby v Merklíně a širší pohled zajišťuje přehled za okres Plzeň-jih.
Charakteristika obce a pamětihodnosti
Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, má tato obec k roku 2024 celkem 1188 obyvatel a rozkládá se na ploše 17 kilometrů čtverečních v nadmořské výšce 385 metrů. Při sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 465 domů a poštovní směrovací číslo nese podobu 334 52. V roce 2024 byl zaznamenán přirozený přírůstek 3 osoby, avšak v důsledku záporného salda migrace o hodnotě -9 obyvatel činil celkový úbytek 6 osob. Věková struktura k roku 2021 čítala 13,6 % dětí do 14 let (v ČR 12,9 %), 69,8 % obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let (v ČR 69,7 %) a 16,7 % seniorů nad 65 let (v ČR 17,4 %). V otázce náboženského vyznání v roce 2021 uvedlo 50,9 % lidí postoj bez vyznání (celorepublikově 47,8 %), věřících bylo 12,8 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 36,4 % obyvatel kolonku nevyplnilo (v ČR 30,1 %).
Zdejší stavební dědictví dokumentuje Národní památkový ústav, mezi jehož zápisy vyniká raně barokní čtyřkřídlý zámek postavený na místě pozdně středověké tvrze a původně gotický kostel sv. Mikuláše, který byl barokně a klasicistně upraven. K dalším architektonickým prvkům patří socha sv. Gottharda zhotovená nákladem rodu Morzínů, bývalý kostel sv. Vavřince přestavěný na sýpku, empirový důchodní úřad u hospodářského dvora i stavba Českobratrského sboru navržená architektem Otakarem Gschwindem. Další podrobnosti o samosprávě i dění v sídle uvádějí oficiální webové stránky obce.
Volební účast v různých typech hlasování
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Merklíně hodnoty 33,48 %. Tento podíl hlasujících zůstal za celorepublikovým průměrem komunálních voleb, jenž činil 46,07 %.
V případě sněmovních voleb v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 67,46 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměr byl 68,95 %, a v roce 2021 dosáhla účast 62,36 % oproti 65,43 % v celé republice. Při prezidentském klání v roce 2023 činila účast v prvním kole 66,63 % (ČR 68,24 %) a ve druhém kole 67,59 % (ČR 70,25 %). V krajských volbách 2024 se k urnám dostavilo 28,59 % místních voličů, což bylo rovněž méně než celostátních 32,91 %.