57,49 %
25,63 %
16,89 %
Sdružení KDU-ČSL a nezávislých k… Sdružení nezávislých kandidátů s… Sdružení nezávislých kandidátů p…
Ivan Fehérvári starosta obce, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 1
15,00 % (144 hlasů)
Gabriela Jedlovská administrativní pracovnice, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 2
13,43 % (129 hlasů)
Martin Pavelka soukromý zemědělec, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 3
16,14 % (155 hlasů)
Martina Andrlíková administrativní pracovník ve zdravotnictví, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 4
14,16 % (136 hlasů)
Ing. Jindřich Haverland Ph.D., MBA státní úředník Ministerstva zemědělství České republiky (krizové řízení), věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
18,69 % (80 hlasů)
Ing. Zdeněk Zlámal technický pracovník Lesy ČR, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 8
17,52 % (75 hlasů)
Mgr. Adéla Kristková OSVČ, advokátka, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
30,85 % (87 hlasů)
Sdružení KDU-ČSL a nezávislých k… Sdružení nezávislých kandidátů s… Sdružení nezávislých kandidátů p…
Ivan Fehérvári starosta obce, věk: 65 let
Gabriela Jedlovská administrativní pracovnice, věk: 54 let
Martin Pavelka soukromý zemědělec, věk: 53 let
Martina Andrlíková administrativní pracovník ve zdravotnictví, věk: 48 let
Jaroslav Rybar technický pracovník, věk: 52 let
Monika Birtusová knihovnice, věk: 57 let
Martin Toman OSVČ, věk: 55 let
Tomáš Jančo technický pracovník, věk: 30 let
Ing. Jindřich Haverland Ph.D., MBA státní úředník Ministerstva zemědělství České republiky (krizové řízení), věk: 54 let
Ing. Vladimír Procházka OSVČ, dřevovýroba, věk: 41 let
Petr Beránek důchodce, sportovní trenér, věk: 76 let
Petr Vrážel OSVČ, finančnictví, věk: 44 let
Jan Vaňura OSVČ, automechanik, věk: 58 let
Marcel Janáček OSVČ, zemědělství, věk: 28 let
Jindřich Sedláček důchodce, řidič nákladní dopravy, věk: 70 let
Ing. Zdeněk Zlámal technický pracovník Lesy ČR, věk: 50 let
Mgr. Adéla Kristková OSVČ, advokátka, věk: 46 let
Mgr. Kateřina Střelcová lékárnice, věk: 44 let
Regina Birtusová zdravotní masérka RHB, věk: 53 let
Zuzana Homolková OSVČ, zemědělství, věk: 32 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V obci Razová přinesou nadcházející komunální volby rozhodování o novém složení obecního zastupitelstva pro další čtyřleté období. Zdejší dějiny sahají hluboko do minulosti, neboť první písemná zmínka pochází již z roku 1288.
Politické preference místních voličů se v průběhu let projevovaly v různých typech hlasování odlišně. Zatímco na celostátní a krajské úrovni se v obci střetává více politických proudů, v posledních obecních volbách v roce 2022 kandidoval jediný subjekt. Následující přehled shrnuje výsledky hlasování v obci i širší souvislosti.
Při obecních volbách v roce 2022 se v obci neodehrála soutěž více kandidátních listin. Do volebního klání nastoupil jediný subjekt, kterým bylo Sdružení KDU-ČSL, NK. Tato kandidátka získala všech 840 odevzdaných hlasů, tedy plných 100,00 %, a obsadila všechna křesla v zastupitelstvu.
Podobu hlasování v širším regionu nabízí přehled za okres Bruntál, přičemž celkový pohled na regionální úrovni doplňuje rovněž souhrn pro Moravskoslezský kraj. Výsledky hlasování v samotné obci v minulých letech zachycují níže uvedené odkazy.
Při celostátním měření sil v rámci voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v obci dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 132 hlasů, což představovalo 47,14 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 43 hlasů (15,35 %) a třetí pozici obsadila formace MOTO se 24 hlasy (8,57 %). Následovaly SPD s 23 hlasy (8,21 %), uskupení STAČILO! s 21 hlasy (7,50 %), STAN s 18 hlasy (6,42 %), PIRÁTI s 10 hlasy (3,57 %), GENERACE s 5 hlasy (1,78 %), ČR1 se 2 hlasy (0,71 %) a MZH s 1 hlasem (0,35 %). Stejně jako v celé zemi, kde hnutí ANO vyhrálo se ziskem 34,51 %, zvítězil tento subjekt i v obci, avšak s výraznějším náskokem před koalicí SPOLU, jež celostátně dosáhla na 23,36 %.
Také v předchozích sněmovních volbách v roce 2021 v obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem 96 hlasů (36,09 %), zatímco na celostátní úrovni tehdy těsně vyhrála koalice SPOLU s 27,79 %. Druhé místo v obci obsadilo hnutí SPD s 54 hlasy (20,30 %) a třetí byla koalice SPOLU se 45 hlasy (16,91 %). Další hlasy tehdy získaly Piráti+STAN (21 hlasů; 7,89 %), KSČM (17 hlasů; 6,39 %), ČSSD (13 hlasů; 4,88 %), Volný blok (5 hlasů; 1,87 %), TSS (5 hlasů; 1,87 %) a PŘÍSAHA (4 hlasy; 1,50 %). Výsledky v širším územním měřítku nabízí pohled na poslanecké volby v okrese Bruntál a zájemci mohou využít i odkaz na výsledky v Moravskoslezském kraji.
Podrobné údaje o jednotlivých ročnících sněmovních voleb v obci shrnují následující odkazy včetně aktuálního přehledu pro sněmovní volby v Razové.
Během prezidentských voleb v roce 2023 se v prvním kole na čele usadil Andrej Babiš se ziskem 133 hlasů (49,44 %). Druhý Petr Pavel obdržel 60 hlasů (22,30 %) a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 36 hlasů (13,38 %). Hlasy získali také Jaroslav Bašta (20 hlasů; 7,43 %), Pavel Fischer (11 hlasů; 4,08 %), Marek Hilšer (5 hlasů; 1,85 %), Karel Diviš (2 hlasy; 0,74 %) a Tomáš Zima (2 hlasy; 0,74 %). Ve druhém kole si Andrej Babiš své vedení v obci udržel a zvítězil se 163 hlasy (61,04 %), zatímco Petr Pavel získal 104 hlasy (38,95 %).
Místní výsledky přímé volby zachycuje stránka pro prezidentské volby v Razové. Širší regionální data jsou dostupná přes odkaz na výsledky v okrese Bruntál a souhrnný přehled nabízí rovněž hlasování v Moravskoslezském kraji.
Historii předchozích přímých voleb hlavy státu v obci přibližují tyto odkazy:
V souboji o krajské zastupitelstvo, který proběhl v rámci krajských voleb v roce 2024, získalo v obci nejvíce hlasů hnutí ANO, pro které hlasovalo 93 voličů (68,88 %). Druhou příčku si rozdělily koalice SPOLU a uskupení SPD+Trikol+PRO, obě se ziskem 10 hlasů (shodně 7,40 %). Dále se umístily STAN+OK s 8 hlasy (5,92 %), STAČILO! se 6 hlasy (4,44 %) a shodně po 2 hlasech (1,48 %) si připsaly formace Piráti a PŘÍSAHA.
Zájemci o detailní čísla mohou využít odkaz na krajské volby v Razové, případně si prohlédnout širší souvislosti, které shrnuje přehled za krajské volby v okrese Bruntál.
Dřívější výsledky krajských hlasování v obci mapují tyto odkazy:
Obec Razová se rozkládá na ploše 31,9 km² v nadmořské výšce 555 metrů a je obsluhována poštovním směrovacím číslem 792 01. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 503 obyvatel. V roce 2021 se na území obce nacházelo 228 domů. V roce 2024 byl celkový přírůstek obyvatel záporný a činil -13 osob, k čemuž přispěl přirozený úbytek reprezentovaný přirozeným přírůstkem -5 osob i záporné saldo migrace ve výši -8 osob.
Z hlediska věkového složení tvořily v roce 2021 děti do 14 let 10,6 % obyvatel (v celé ČR 12,9 %; v rámci obcí 5534. místo z 6254), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 73,2 % (v ČR 69,7 %; 533. místo z 6254) a senioři nad 65 let tvořili 16,2 % (v ČR 17,4 %; 3788. místo z 6254). Při sčítání lidu v témže roce se 51,3 % místních obyvatel označilo za lidi bez vyznání (celostátně 47,8 %; 2222. místo z 6254), věřících bylo 18,1 % (v ČR 22,2 %; 3639. místo z 6254) a zbývajících 30,7 % odpověď neuvedlo (v ČR 30,1 %; 3225. místo z 6254).
V obci se dochovalo pozoruhodné kulturní dědictví, které dokumentuje Národní památkový ústav. Mezi památky patří jednolodní renesanční kostel sv. Archanděla Michaela z let 1580 až 1590 stojící v mírném návrší a obehnaný kamennou zdí s branami, a také památkově chráněná venkovská usedlost z konce 18. století reprezentující jesenickou formu východosudetského typu stavení. Informace o aktuálním dění a správě obce přinášejí oficiální webové stránky Razové.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 40,98 %, což představovalo nižší zájem ve srovnání s celostátním průměrem komunálních voleb, jenž činil 46,07 %.
V parlamentních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 64,16 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice účast dosáhla 68,95 %; v roce 2021 činila účast v obci 62,00 % oproti 65,43 % v celém státě. V prezidentských volbách v roce 2023 přišlo v prvním kole k urnám 62,36 % voličů při celostátní účasti 68,24 % a ve druhém kole účast dosáhla 61,64 % oproti republikovému průměru 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 činila účast 32,54 %, což bylo téměř na úrovni celorepublikového výsledku, který činil 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
