Komunální volby 2026 v Meziříčku: přehled a souvislosti
V obci Meziříčko přinesou nadcházející komunální volby rozhodování o novém složení obecního zastupitelstva. Zdejší prostředí se vyznačuje mimo jiné výrazným podílem obyvatel hlásících se k náboženské víře, který v rámci sčítání lidu dosáhl 52,7 %, což obec řadí na 269. pozici z 6 254 hodnocených sídel v republice.
Malá obec v kraji Vysočina skýtá zajímavý pohled na to, jak její občané hlasují v různých typech hlasování. Následující přehled mapuje jak dřívější výběr obecních představitelů, tak výsledky parlamentních, prezidentských i regionálních voleb.
Výsledky hlasování do zastupitelstva obce
Při obecních volbách v roce 2022 voliči v Meziříčku vybírali jednotlivé kandidáty. Nejvíce hlasů tehdy obdržela MARKÉTA BŘEZKOVÁ, pro niž hlasovalo 92 voličů, což představovalo 15,92 % ze všech odevzdaných hlasů. Na dalších místech skončili MARCELA ONDRÁKOVÁ se ziskem 80 hlasů (13,84 %), MICHAL INGR se 70 hlasy (12,11 %), JAN MOKREJŠ, který nasbíral 68 hlasů (11,76 %), a STANISLAVA KLÍMOVÁ s 65 hlasy (11,25 %). Volební podporu zaznamenali také ROMAN SEKNIČKA (54 hlasů; 9,34 %), TOMÁŠ INGR (40 hlasů; 6,92 %), PAVEL ZEMAN (37 hlasů; 6,40 %), RADEK ZACHA (29 hlasů; 5,02 %), JIŘÍ JANEČEK (27 hlasů; 4,67 %) a MARIE KYTNAROVÁ, DIS. (16 hlasů; 2,77 %).
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici souhrnný přehled za okres Žďár nad Sázavou a rovněž výsledky za celý Kraj Vysočina, které nabízejí pohled na hlasování v okolních městech a vesnicích. Dřívější volební klání přímo v místě zachycují níže uvedené odkazy.
Volby do Poslanecké sněmovny a rozložení sil
V celostátním měřítku přitahují pozornost pravidelné volby do Poslanecké sněmovny, v nichž při hlasování roku 2025 v obci dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 43 hlasů (41,34 %). Na druhém místě skončila koalice SPOLU se 17 hlasy (16,34 %) a třetí pozici obsadilo hnutí STAN se 14 hlasy (13,46 %). Další hlasy si rozdělily SPD (9 hlasů; 8,65 %), uskupení MOTO (9 hlasů; 8,65 %), PIRÁTI (6 hlasů; 5,76 %), hnutí PŘÍSAHA (3 hlasy; 2,88 %) a po jednom hlasu (0,96 %) získaly ČSSD, uskupení GENERACE a formace STAČILO!. Stejně jako v této vsi vyhrálo hnutí ANO i v celé České republice, kde dosáhlo na 34,51 % hlasů, zatímco druhá koalice SPOLU měla celostátně 23,36 %.
Při sněmovních volbách v roce 2021 byla situace odlišná, neboť tehdy zvítězila koalice SPOLU s 35 hlasy (36,84 %) před hnutím ANO, které obdrželo 25 hlasů (26,31 %). Také tehdy místní výsledek korespondoval s celorepublikovým pořadím, kdy koalice SPOLU vyhrála s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %. Třetí v obci skončilo hnutí PŘÍSAHA (12 hlasů; 12,63 %), následované SPD (8 hlasů; 8,42 %), formací Piráti+STAN (5 hlasů; 5,26 %), ČSSD (5 hlasů; 5,26 %), uskupením TSS (2 hlasy; 2,10 %), KSČM (2 hlasy; 2,10 %) a uskupením Volný blok s 1 hlasem (1,05 %).
Zájemci si mohou prohlédnout kompletní parlamentní výsledky v Meziříčku na příslušné stránce. K dispozici jsou rovněž souhrnná data, která shrnují okres Žďár nad Sázavou a podrobné informace pokrývající krajské sněmovní výsledky.
Hlasování při volbě prezidenta republiky
Při konání přímé prezidentské volby v roce 2023 vedl v prvním kole Andrej Babiš se ziskem 32 hlasů (32,32 %), zatímco Petr Pavel obdržel 29 hlasů (29,29 %). Třetí skončila Danuše Nerudová s 16 hlasy (16,16 %), čtvrtý Pavel Fischer s 10 hlasy (10,10 %) a po 5 hlasech (5,05 %) zaznamenali Jaroslav Bašta a Marek Hilšer. Karel Diviš tehdy získal 2 hlasy (2,02 %).
Ve druhém kole však nastal výrazný obrat v preferencích místních voličů. Petr Pavel si připsal 70 hlasů (73,68 %) a zvítězil nad Andrejem Babišem, pro kterého hlasovalo 25 občanů (26,31 %). Vývoj v obou kolech dokumentují detailní prezidentské výsledky v Meziříčku. Širší kontext pak přináší jak okresní prezidentský souhrn, tak i stránka zachycující prezidentské hlasování na Vysočině.
Krajské volby a regionální zastupitelstvo
Když se v roce 2024 uskutečnily krajské volby, odevzdali místní občané nejvíce hlasů kandidátce Společně se Starosty, která obdržela 21 hlasů, což znamenalo 37,50 %. V těsném závěsu skončilo hnutí ANO s 18 hlasy (32,14 %). Shodně po 6 hlasech (10,71 %) získaly KDU-ČSL a hnutí PŘÍSAHA. Uskupení STAN PRO VYS podpořili 3 voliči (5,35 %) a po 1 hlasu (1,78 %) si připsaly formace STAČILO! a SOCDEM.
Zájemci mohou prozkoumat ucelené krajské výsledky pro Meziříčko na specializované stránce. Pro srovnání v rámci celého regionu poslouží výsledky krajských voleb na Žďársku, jež ukazují rozložení sil v sousedních obcích.
Charakteristika a demografický profil sídla
Meziříčko je vesnickou obcí, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1409. Rozkládá se na ploše 8,8 km² v nadmořské výšce 506 metrů a pro doručování pošty slouží směrovací číslo 588 27. K roku 2024 zde žilo 175 obyvatel, přičemž podle údajů ze sčítání lidu v roce 2021 se v katastru nacházelo 75 domů. Informace o dění a správě lze dohledat přes oficiální webové stránky obce.
Z hlediska demografické dynamiky zaznamenal Český statistický úřad v roce 2024 celkový úbytek o 3 obyvatele. K tomuto výsledku přispěl záporný přirozený přírůstek ve výši -2 osob a rovněž záporné migrační saldo -1 osoby. Věková skladba populace z roku 2021 ukazuje, že děti ve věku 0 až 14 let tvořily 14,5 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), produktivní věková skupina 15 až 64 let čítala 71,3 % (v republice 69,7 %) a lidé starší 65 let představovali 14,3 % (naproti tomu v celé zemi to bylo 17,4 %). Pokud jde o vyznání, bez vyznání bylo 16,2 % obyvatel (v ČR 47,8 %), k věřícím se přihlásilo 52,7 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 31,1 % lidí kolonku nevyplnilo (celostátně 30,1 %).
Místní pamětihodnosti eviduje Národní památkový ústav. V prostoru návsi stojí památkově chráněná pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1734 provedená v nadživotní velikosti s figurou sedícího putta s kartuší. Pozoruhodný je rovněž středověký či raně novověký pamětní kámen situovaný na silničním náspu při cestě do obce Řehořov, který nese tesaný latinský kříž a reliéf kalicha s hostií.
Zájem občanů o účast u volebních uren
V komunálních volbách v roce 2022 zaznamenala obec mimořádný zájem voličů, když volební účast dosáhla 75,57 %. Toto číslo výrazně předčilo celorepublikovou účast, jež se v témže roce zastavila na hodnotě 46,07 %.
Také v ostatních hlasováních se místní účast dlouhodobě pohybovala nad celostátním průměrem. Během sněmovních voleb v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 77,78 % oprávněných voličů, zatímco v celé zemi to bylo 68,95 %. V roce 2021 činila účast do Sněmovny 71,43 % oproti republikovým 65,43 %. Při volbě prezidenta v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 77,34 % voličů při celostátním průměru 68,24 % a ve druhém kole dorazilo 72,73 % občanů oproti 70,25 % v celém Česku. V krajských volbách roku 2024 pak účast dosáhla 41,91 %, zatímco v celé zemi činila 32,91 %.