Komunální volby 2026 v Libereckém kraji: přehled a souvislosti
V Libereckém kraji určují nadcházející komunální volby budoucí složení obecních a městských zastupitelstev. Rozhodování u uren ovlivní směřování desítek radnic i drobných venkovských sídel v celém podhorském území.
Severočeský region se může pochlubit unikátním přírodním bohatstvím, mezi něž patří národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. Vedle rozmanitých přírodních dominant stránka nabízí přehledné informace o rozložení sil z jiných hlasování, základní charakteristiku území i přímé odkazy na jednotlivé okresy.
Okresy a sídla v Libereckém kraji
Při hlasování do obecních zastupitelstev nevzniká žádný celkový krajský výsledek, neboť občané volí zástupce výhradně pro jednotlivé obce samostatně. Zdejší samospráva se organizačně člení do čtyř okresů. Patří k nim okres Česká Lípa, nejřidčeji zalidněný okres kraje, a okres Liberec se sídlem krajského města. Každý z nich představuje odlišné geografické i demografické prostředí s vlastními tématy pro lokální politiku.
Kraj doplňuje okres Jablonec nad Nisou, nejhustěji zalidněný okres kraje, a okres Semily, na jehož území leží nejvyšší bod kraje Kotel.
Přirozeným správním a společenským centrem regionu je Liberec, který čítá 108 090 obyvatel. Dominantou celého okolí je horský hotel a televizní vysílač Ještěd postavený v raném high-tech stylu podle návrhu skupiny pod vedením architekta Karla Hubáčka; stavba v roce 1969 získala prestižní Perretovu cenu. V samotném jádru města upoutá pozornost monumentální historizující budova radnice z konce 19. století od architekta Franze von Neumanna či budova divadla navržená Ferdinandem Fellnerem a Hermannem Helmerem.
Sněmovní hlasování na severu Čech
Celostátní volby do Poslanecké sněmovny proběhly naposledy v roce 2025 a přinesly jasný obraz voličských nálad v regionu. Vítězství si připsalo hnutí ANO, které obdrželo 34,40 % hlasů. Na druhé příčce skončila koalice SPOLU se ziskem 18,06 % hlasů a třetí pozici obsadilo hnutí STAN, které přesvědčilo 16,34 % zúčastněných voličů. Pětiprocentní hranici překročily rovněž SPD s 8,65 %, PIRÁTI s 8,20 % a uskupení MOTO s podporou 7,35 % hlasujících.
Při srovnání s celorepublikovým průměrem se voliči v kraji v podstatě shodli na podpoře vítězného subjektu, neboť hnutí ANO dosáhlo v celé republice 34,51 % hlasů. Naopak koalice SPOLU zaznamenala v regionu slabší výsledek oproti celostátním 23,36 %, zatímco hnutí STAN zde bodovalo výrazněji než v rámci celé České republiky, kde obdrželo 11,23 % hlasů. Podrobnosti o tomto hlasování shrnuje sněmovní stránka Libereckého kraje.
Výběr hlavy státu v regionu
Zatím poslední prezidentské volby v roce 2023 se v kraji rozhodly až ve druhém kole. V úvodním kole svedli vyrovnaný souboj dva nejúspěšnější kandidáti, přičemž nejvíce hlasů obdržel Petr Pavel se ziskem 35,60 %. Druhý v pořadí skončil Andrej Babiš, pro něhož hlasovalo 34,38 % voličů. Na třetím místě se umístila Danuše Nerudová, která oslovila 13,87 % hlasujících občanů.
Rozhodující druhé kolo potvrdilo vedoucí postavení vítěze úvodního kola. Petr Pavel si připsal 58,80 % odevzdaných hlasů, zatímco Andrej Babiš získal 41,19 %. Kompletní přehled jednotlivých kol ukazuje prezidentská volba v kraji.
Souboj o mandáty v krajském zastupitelstvu
Hlasování do regionální samosprávy reprezentují řádné krajské volby, které se odehrály v roce 2024. V těsném politickém klání zvítězilo uskupení SLK, jemuž dalo důvěru 34,75 % voličů. Druhé hnutí ANO dosáhlo výsledku 32,87 % hlasů, což znamenalo rozdíl necelých dvou procentních bodů.
Z dalších politických formací uspěla koalice SPOLU, pro kterou se rozhodlo 8,75 % hlasujících občanů, a koalice SPD+Trikolora, jež překročila zákonný práh ziskem 5,17 %. Podrobné rozdělení mandátů zachycuje krajské hlasování v regionu.
Profil a demografické poměry kraje
Liberecký kraj zaujímá plochu 3 163 km², což z něj činí druhé nejmenší krajské území v republice. Podle statistických údajů zde v roce 2024 žilo 449 494 obyvatel, přičemž průměrný věk zdejších usedlíků dosahoval 43,2 roku. Celé území se člení do 4 okresů a zahrnuje 215 obcí. Nejvyšším geografickým bodem je Kotel (1435 m n. m.) v Krkonoších a celé území kraje je převážně hornaté.
Demografický vývoj za rok 2024 ukazuje úbytek obyvatelstva vlivem přirozené měny, neboť přirozený přírůstek vykázal hodnotu -1477 osob. Ani kladný přírůstek stěhováním, který dosáhl 243 osob, nedokázal tento propad plně vyvážit, takže celkový přírůstek skončil v záporných číslech na hodnotě -1234 obyvatel. Z hlediska hospodářství převládá zpracovatelský průmysl orientovaný na výrobu automobilových komponentů, plastů a pryže, doplněný sklářskou a bižuterní výrobou. Oficiální servis a aktuality zprostředkovává webová prezentace krajského úřadu.
Kulturní dědictví kraje doplňuje pestrá škála historických památek. Mezi vyhledávané objekty patří hrady Bezděz, Trosky, Frýdštejn či zámky Frýdlant, Sychrov a Hrubý Rohozec. V církevní architektuře vyniká bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí nebo poutní kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích.
Účast voličů při různých hlasováních
Zájem občanů o obsazení mandátů se v čase a podle typu rozhodování znatelně proměňuje. Během sněmovních voleb v roce 2025 přišlo v kraji k urnám 68,05 % oprávněných voličů, což byla hodnota mírně pod celorepublikovým průměrem 68,95 %. Při krajských volbách v roce 2024 naopak volební účast v regionu dosáhla 33,53 %, čímž nepatrně převýšila celostátní výsledek 32,91 %.
Při volbě prezidenta republiky v roce 2023 dorazilo v prvním kole odevzdat svůj hlas 67,27 % místních voličů, zatímco celorepublikový průměr představoval 68,24 %. Ve finálním druhém kole se účast v kraji zvedla na 69,33 %, v celostátním měřítku pak činila 70,25 %. Pro širší kontext lze uvést, že při komunálním hlasování v roce 2022 dosáhla celková účast v celé České republice 46,07 %.