Komunální volby 2026 v Běstvině: přehled a širší souvislosti
V Běstvině se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o tom, kdo povede místní zastupitelstvo — a právě tato stránka shrnuje volební historii a kontext, který k tomu patří. Obec je přitom pozoruhodně stará: první písemná zmínka o ní pochází již z roku 1137. Dnešní Běstvina je obcí se 570 obyvateli, která vedle komunální politiky hlasovala i ve volbách parlamentních, prezidentských a krajských — a výsledky všech těchto voleb nabízejí zajímavé čtení.
Zastupitelstvo Běstviny — jak to dopadlo v roce 2022
V komunálních volbách v roce 2022 dominovaly v Běstvině Nezávislí kandidáti, kteří získali 71,52 % hlasů, tedy výrazně přes dvě třetiny všech odevzdaných hlasů. Druhé uskupení s názvem BĚSTVINA v SOBĚ obdrželo 28,48 % — volba tedy nebyla ani zdaleka těsná, mezi oběma kandidujícími subjekty byl rozdíl přes čtyřicet procentních bodů.
Kdo chce srovnat, jak komunální volby proběhly v dalších obcích okresu Chrudim, může nahlédnout do přehledu komunálních voleb za okres Chrudim. Souhrnné výsledky za všechny obce Pardubického kraje jsou k dispozici v přehledu komunálních voleb za Pardubický kraj.
Sněmovna pohledem Běstviny: jak zdejší hlasy kopírují celostátní trend
Nejnovější volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v Běstvině jednoznačné vítězství ANO se ziskem 46,62 %, přičemž na druhém místě skončilo SPOLU s 17,90 %. Za nimi se s odstupem umístily MOTO (9,45 %), SPD (8,10 %) a STAN (7,09 %). Pořadí prvních dvou uskupení odpovídalo celostátnímu výsledku — ANO vyhrálo s 34,51 % i v celé republice, SPOLU bylo druhé s 23,36 % —, avšak v obci byl náskok ANO výrazně větší než na celostátní úrovni.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2021 zvítězilo ANO v Běstvině podobně přesvědčivě se 39,08 %, zatímco SPOLU tehdy na celostátní úrovni zvítězilo s 27,79 % a ANO bylo druhé s 27,12 %. Běstvina se tedy od celostátního výsledku tehdy odchýlila výrazněji — zatímco v celé zemi rozhodoval o pořadí prvních dvou subjektů rozdíl pod jeden procentní bod, zdejší volby přinesly jasného favorita. Výsledky za obec za všechna dostupná volební období vedou stránky parlamentních voleb v Běstvině. Kdo hledá srovnání se sousedními obcemi, může sáhnout po souhrnném přehledu za okres Chrudim, případně po výsledcích za celý Pardubický kraj.
Hrad nebo Babiš? Jak Běstvina hlasovala v prezidentských volbách
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vedl v Běstvině Andrej Babiš s 44,29 %, za ním skončil Petr Pavel s 31,27 % a Danuše Nerudová obsadila třetí místo s 12,05 %. Druhé kolo pak přineslo těsný souboj: Babiš získal 52,61 % a Pavel 47,38 %. Běstvina tak ve druhém kole svou většinou podpořila Babiše.
Výsledky obou kol pro obec shrnují stránky prezidentských voleb v Běstvině. Širší pohled na to, jak hlasoval celý okres, nabídne přehled prezidentských voleb v okrese Chrudim, výsledky za Pardubický kraj pak souhrnná stránka krajských výsledků.
Krajské volby 2024: ANO dominuje, o druhé místo se bojovalo
Výsledek krajských voleb 2024 byl v Běstvině mimořádně přesvědčivý: ANO získalo rovných 50 % hlasů, tedy přesně polovinu. Na druhém místě se umístilo uskupení 3PK-Pro pros. PaK s 14,75 % a třetí bylo ODS+TOP 09 s 10,65 %. Zbývající kandidující subjekty — SPD+Trikol+PRO, STAČILO!, Koalice pro PaK, Piráti a STAN — se pohybovaly pod hranicí 7 %.
Výsledky krajských voleb pro Běstvinu jsou k dispozici na stránce krajských voleb v obci. Pro srovnání s okolními obcemi slouží přehled krajských voleb za okres Chrudim.
Portrét obce u Doubravy: starobylé kořeny, bohatý barokní odkaz
Běstvina leží v okrese Chrudim na území Pardubického kraje v nadmořské výšce 338 metrů. Rozloha katastru je 14,1 km² a k roku 2024 tu žilo 570 obyvatel v 309 domech (stav budov ke sčítání 2021). Obec má dvě poštovní směrovací čísla — 53843 a 53845. Demografické číslo roku 2024 je přitom mírně optimistické: celkový přírůstek obyvatel byl 8, přičemž přirozený přírůstek (rozdíl mezi narozenými a zemřelými) byl nulový — celý růst tedy pochází výhradně z kladného salda migrace, tedy z toho, že se sem víc lidí přistěhovalo, než odešlo.
Věková struktura (dle dat ČSÚ ze sčítání 2021) napovídá, že Běstvina patří mezi obce s nadprůměrným zastoupením nejstarší věkové skupiny: senioři ve věku 65 a více let tvoří 23 % obyvatel, zatímco celorepublikový průměr činí 17,4 %. Produktivní složka (15–64 let) naopak dosahuje 65,2 %, tedy méně než odpovídající celostátní průměr 69,7 %. Co se týče náboženského vyznání, sčítání 2021 zaznamenalo, že 39,7 % obyvatel se hlásí k životu bez vyznání (proti 47,8 % v celé ČR), 37,8 % vyznání neuvedlo a 22,5 % se přihlásilo k věřícím — podíl věřících je tedy mírně nad celorepublikovým průměrem 22,2 %.
Architektonicky je obec výjimečně bohatá. Dominantou je barokní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1726, postavený na místě staršího gotického kostela podle návrhu Giovanni Santiniho; stojí v dominantní poloze a je přístupný eliptickým dvoukřídlým schodištěm s hřbitovním areálem. Informace o tomto i dalších chráněných objektech v obci eviduje Národní památkový ústav, který zároveň dokumentuje kapli sv. Jana Nepomuckého — hvězdicovitou centrální barokní stavbu z 20. let 18. století zřejmě od Santiniho epigona J. J. Voglera — nebo vodní mlýn a přehradu na Doubravě, jednu z prvních ochranných nádrží v Čechách, kde byl poprvé v přemostění použit železový beton. Webové stránky obce jsou dostupné na adrese obecbestvina.cz.
U urn v Běstvině: kdy zdejší lidé k urnám chodí rádi a kdy méně
Zájem o komunální volby je v Běstvině zřetelně nadprůměrný: v roce 2022 dorazilo k obecním urnám 54,57 % oprávněných voličů, přičemž celorepublikový průměr pro komunální volby téhož roku byl 46,07 %. Místní volbu zastupitelstva tedy vnímají voliči jako výrazněji důležitou, než je v Česku běžné.
U ostatních typů voleb je obraz pestřejší. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 dosáhla účast 68,33 %, tedy jen mírně pod celostátním průměrem 68,95 %; v roce 2021 byl rozdíl ještě nepatrnější — Běstvina 65,33 % versus celá ČR 65,43 %. V prezidentském prvním kole 2023 přišlo 69,66 % voličů, čímž obec mírně překonala celorepublikový průměr 68,24 %; ve druhém kole pak účast nepatrně klesla na 68,76 %, zatímco v celé republice zůstala na 70,25 %, takže zdejší zájem byl tentokrát o přibližně 1,5 procentního bodu nižší. V krajských volbách 2024 se naopak k urnám vydalo jen 26,74 % voličů, a to citelně zaostává za celorepublikovým průměrem 32,91 % — zájem o krajskou politiku byl tedy v obci podstatně nižší než v ostatních typech voleb.
