Komunální volby 2026 v obci Tvarožná Lhota: podrobný přehled
V obci Tvarožná Lhota určí nadcházející komunální volby nové složení obecního zastupitelstva a rozhodnou o budoucím směřování místní samosprávy. Zdejší obyvatelé se výrazně hlásí k víře, neboť se při sčítání lidu v roce 2021 k věřícím přihlásila více než polovina obyvatel, což vesnici řadí mezi nejvýraznější sídla tohoto typu v celé zemi.
Místní voliči navíc chodí k urnám častěji, než činí celostátní průměr. Následující souhrn přináší detailní ohlédnutí za dřívějším rozhodováním u volebních uren včetně historických souvislostí.
Rozdělení sil v obecním zastupitelstvu
Hlasování o složení místní samosprávy v roce 2022 nabídlo vyrovnaný duel dvou kandidátních listin. První pozici nakonec získalo uskupení Nezávislí, které získalo 2248 hlasů, tedy 53,27 %. Druhá kandidátka KDU-ČSL skončila v těsném závěsu se ziskem 1972 hlasů, tedy 46,73 %.
Zájemci o širší regionální kontext mohou prozkoumat celkový přehled komunálních voleb na Hodonínsku a k dispozici jsou rovněž data shrnující kompletní výsledky v Jihomoravském kraji. Vývoj lokální politické scény v samotné obci zachycují níže uvedené archivní odkazy:
Kdo uspěl v bitvě o poslanecká křesla
Když se v obci konaly celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, voliči přisoudili prvenství hnutí ANO se ziskem 35,04 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 26,05 %, následovaná hnutím STAN, které obdrželo 12,66 %. Další pozice obsadili PIRÁTI se 7,52 %, uskupení SPD s 6,97 %, hnutí MOTO s 5,87 % a formace STAČILO!, jež získala 4,58 %. Pod jednobodovou hranicí zůstala uskupení PŘÍSAHA s 0,73 %, ČR1 s 0,36 % a GENERACE s 0,18 %. Vítězství hnutí ANO i druhé místo koalice SPOLU kopírovala celostátní trend, kde hnutí ANO dominovalo s 34,51 % a koalice SPOLU brala 23,36 %.
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 se však místní preference od celorepublikového vyústění lišily. Zatímco v celé České republice triumfovala koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %, mezi zdejšími voliči zvítězilo hnutí ANO se ziskem 30,83 % a koalice SPOLU skončila druhá s 26,36 %. Třetí příčku tehdy obsadila koalice Piráti+STAN s 20,28 %, SPD podpořilo 5,67 % voličů, uskupení PŘÍSAHA obdrželo 3,65 %, ČSSD i KSČM měly shodně 3,24 %, Moravané 1,82 % a Volný blok 1,62 %. Pro detailní studium jsou přístupné nynější sněmovní výsledky v obci Tvarožná Lhota, přičemž regionální statistiky nabízejí také parlamentní přehled okresu Hodonín i krajská data pro poslanecké volby v Jihomoravském kraji.
Kdo získal nejvíce hlasů v boji o Hrad
Při volbě hlavy státu v roce 2023 přineslo úvodní kolo nejsilnější podporu Andreji Babišovi, pro kterého hlasovalo 40,38 % zúčastněných občanů. Druhý Petr Pavel shromáždil 24,46 % hlasů, třetí Pavel Fischer přesvědčil 14,75 % voličů a Danuše Nerudová zaznamenala 13,59 %. Zbývající uchazeči dosáhli menších zisků: Jaroslav Bašta obdržel 3,10 %, Marek Hilšer 2,71 %, Karel Diviš 0,58 % a Tomáš Zima 0,38 %.
Rozhodující druhé kolo však znamenalo zásadní obrat, když Petr Pavel dokázal sjednotit podporu a zvítězil se ziskem 51,57 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 48,42 %. Čísla za obec zachycuje prezidentský speciál pro Tvarožnou Lhotu a v širším měřítku jsou k dispozici také výsledky prezidentských voleb na Hodonínsku či údaje představující prezidentské hlasování v Jihomoravském kraji jako celku.
Podpora politických sil v krajském zastupitelstvu
Regionální krajské volby v roce 2024 vynesly na čelo koalici SPOLU, která si připsala 33,80 % odevzdaných hlasů. Na druhé pozici skončilo hnutí ANO, jež oslovilo 28,46 % hlasujících občanů. Uskupení STAN PRO JM si vybralo 20,28 % voličů, koalici SPD+Tri+PRO+Svo podpořilo 6,04 % a formaci STAČILO! dalo hlas 4,27 % příchozích. Zbývající hlasy si rozdělili Piráti s 2,84 % a uskupení PŘÍSAHA s 1,77 %.
Pohled na krajské hlasování v místním okrsku nabízí samostatná stránka krajských voleb ve Tvarožné Lhotě a situaci v celém regionu mapují krajské výsledky v okrese Hodonín. Dřívější rozhodování v regionálních volbách shrnuje přehled níže:
Základní profil a demografie obce
Obec se v historických pramenech poprvé připomíná v roce 1475. Zástavba leží v nadmořské výšce 207 metrů a katastrální území se rozkládá na ploše 17,4 km². Poštovní záležitosti zajišťuje směrovací číslo 696 62. Podle zjištění, která eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 921 obyvatel, přičemž při sčítání v roce 2021 tvořilo domovní fond 306 domů. Významným dokladem místního kulturního dědictví je památkově chráněná venkovská usedlost, kterou Národní památkový ústav popisuje jako doklad lidové architektury Horňácka z druhé poloviny 19. století. Aktuality ze společenského života prezentují oficiální webové stránky obce.
Demografický vývoj v roce 2024 vykázal celkový úbytek o 12 obyvatel. Na tomto výsledku se podílel přirozený přírůstek hodnotou -1 a záporné saldo migrace, kdy vystěhovalí převýšili přistěhovalé o 11 osob. Věkové složení zjištěné v roce 2021 ukázalo, že děti od 0 do 14 let tvořily 11,9 % populace oproti celostátním 12,9 %, produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 70,6 % lidí proti 69,7 % v celé republice a podíl seniorů od 65 let činil 17,5 % při celorepublikových 17,4 %. Otázka náboženského vyznání v témže roce odhalila, že se k věřícím přihlásilo 53,2 % občanů, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr 22,2 %. Skupina bez vyznání tvořila 19,6 % při celostátních 47,8 % a zbývajících 27,1 % obyvatel kolonku nevyplnilo, zatímco v Česku tento podíl představoval 30,1 %.
Zájem občanů o hlasování u volebních uren
Zájem místních občanů o obecní volby v roce 2022 dosáhl nadprůměrné úrovně. K volebním urnám se tehdy dostavilo 57,85 % oprávněných voličů, což představovalo znatelně vyšší podíl než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Ochota zapojit se do rozhodování se projevila i v dalších typech hlasování. Během poslaneckých voleb v roce 2025 zaznamenala obec účast 72,39 % oproti celostátním 68,95 %, zatímco v roce 2021 činila 65,65 % při průměru celé republiky 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 70,01 % voličů při celostátním výsledku 68,24 % a ve druhém kole účast stoupla na 73,21 %, zatímco v celé zemi dosáhla 70,25 %. Při krajském hlasování v roce 2024 přišlo volit 37,50 % oprávněných osob, což rovněž překonalo celorepublikový průměr 32,91 %.